10. dubna 2017 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Cestovatelka s modrou krví v české sklárně. Čeká ji pochod přes ‚poušť smrti‘

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Praneteř anglické královny Alžběty se chystá na cestu přes čínskou poušť... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Praneteř anglické královny Alžběty se chystá na cestu přes čínskou poušť... | foto:  František Vlček, MAFRA
LINDAVA/PRAHA Rosie Stancerová, cestovatelka, praneteř Jejího Veličenstva královny Alžběty, královny matky, ale především okouzlující dáma. Dobrodružka, která absolvovala cestu na oba světové póly úplně sama. V současnosti se připravuje na expedici přes čínskou poušť Taklamakan známou jako „poušť smrti“. Bude to vůbec první výprava přes tuto poušť vedená ženou.

Rosie Stancerová se rozhodla nechat vyrobit jako jeden z dárků pro sponzory skleněné přesýpací hodiny, které byly naplněny pískem z pouště Taklamakan. Pro spolupráci si vybrala českou společnost Lasvit, která vytváří designové skleněné výrobky pro zákazníky po celém světe. Během návštěvy paní Stancerová ve sklárně společnosti Lasvit měl server Lidovky.cz možnost s ní udělat exkluzivní rozhovor.

Lidovky.cz: Zkoušela jste si foukání skla, jak se vám to líbilo?
Absolutně nezapomenutelný zážitek. Je to přece jen těžší, než si člověk myslí. Vždycky jsem to chtěla zkusit a nejtěžší bylo asi foukat sklo a zároveň s ním otáčet, ačkoliv to vypadá tak jednoduše v rukou mistrů. Možná příště, až se tady stavím, tak se mi to podaří lépe. Ale měla jsem pocit, že jsem doslova mezi umělci svého druhu. A Česká republika, respektive Češi se dobře starají o své dědictví. A rozhodně by tito lidé a jejich schopnosti měly být opatrovány a ctěny.

Rosie Stancerová

Rosie Stancerová (nar. 1960), je britskou cestovatelkou, polární dobrodružkou a praneteří Jejího Veličenstva královny Alžběty, královny matky. Vystudovala dívčí školu Heathfield v Ascotu a je držitelkou čestného titulu z University v Essexu. V letech 1997-2007 absolvovala čtyři expedice na jižní i severní pól, přičemž dvě cesty podnikla sólově. V současnosti se připravuje na výpravu přes poušť Taklamakan, která započně v září letošního roku. Bude to první expedice přes tuto poušť vedená ženou.

Lidovky.cz: Proč jste se vlastně rozhodla pro spolupráci s českou sklárnou?
Je to mezi dálným východem a západem, tedy mezi Čínou a Velkou Británií. V rámci expedice se snažíme podporovat čínskou politiku One Belt, One Road (Jedno pásmo a jedna cesta, pozn. red.), která byla založená na původní Hedvábné stezce, na vzájemném obchodě, kultuře a sociální komunikaci. A ta samozřejmě zasahuje i východní a střední Evropu na svojí cestě do Anglie. Pro mě to bylo jednoduché se rozhodnout, protože jsem zde dříve bydlela, a protože Česká republika má a bude mít vždy místo v mém srdci.

Lidovky.cz: Jak jste přišla přímo na sklárnu Lasvit, která pro vás vyrobila skleněné přesýpací hodiny jako dárek sponzorům?
Protože jeden z mých sponzorů je Allan Chan, jeden z předních čínských designerů. A právě Allan Chan pracuje velmi často s Lasvitem, který je mezi nejlepšími sklářskými podniky v České republice. A také v Lasvitu mile souhlasili, že vyrobí tento unikátní design a také zasponzorují.

„Měla jsem pocit, že jsem doslova mezi umělci svého druhu,“ řekla o zážitku ve sklárně Rosie Stancerová.
Jeden z mistrů sklářů ve sklářské dílně AJETO v Lindavě zabředl do rozhovoru s paní Stancerovou.

Lidovky.cz: Čí to byl nápad vyrobit skleněné přesýpací hodiny?
Allana Chana. Tehdy chytře poznamenal, že přesýpací hodiny a jejich tvar jsou věc, která je rozpoznatelná a stejně chápaná jak na Západě, tak Východě. Stejně tak jsou spojené i s vyvážeností Jinu a Jangu, symbolem nekonečna a energií plující skrze čas.

Lidovky.cz: Je to hezká symbolika.
Allan Chan mě v tomhle inspiroval a jeho hodiny a jejich design se vlastně staly středem celé expedice a všechno posupně spojují. A svým způsobem tak vytváří most mezi východem a západem a obsahují v sobě i všechny hodnoty, které má tato expedice vyjadřovat.

Neznámá poušť

Lidovky.cz: Kdy jste se rozhodla, že překonáte Taklamakan, poušť smrti?
Poprvé mě to napadlo přibližně před sedmi lety a od té doby jsem se k tomu vracela. Navíc když jsem si uvědomila, že skoro nikdo o této poušti neslyšel, ani nemluvil, to byla pro mě červená vlajka. Perfektní. Přesně tam já musím jít. A pak se to snažíte držet v tajnosti a lidé se vás začnou ptát: „Kde to je?“ a vy řeknete, že v Číně. A oni na to: „Je to Gobi?“ A když odpovíte, že ne, tak už toho nechají.

Lidovky.cz: Vaše expedice přes Taklamakan bude trvat přibližně tři měsíce, jak dlouho se musíte na takovou cestu připravovat?
Už se připravuji skoro celé dva roky.

Lidovky.cz: Určitě to bude fyzicky náročné a musíte být v nejlepší kondici, jaký je třeba váš trénink?
Ve skutečnosti je to vcelku podobné ostatním přípravám na jiné expedice. Není to tak brutální, ale pořád musíte být více než připraven, abyste se mohl poprat s neočekávaným, abyste měl dostatečnou sebejistotu. Záleží na tom, když vedete tým. A když musíte překonávat duny vysoké až 1500 stop (450 metrů - pozn. red.) tak musíte skoro běžet. Zkoušel jste někdy jít po písku nahoru, nebo i dolů? Je zplihlý a máte pocit, že je to tři kroky dopředu a dva zpátky. Ale to jsou jednoduše problémy pouště.

Lasvit s.r.o

Česká firma s devíti pobočkami po celém světě, zaměřená na designování, vývoj a zakázkovou výrobu designových svítidel a skleněných uměleckých plastik nabízející komplexní řešení od návrhu až po finální instalaci. Díla Lasvitu a jeho designérů jsou k vidění ve veřejných prostorách prestižních hotelových řetězců, kasin a luxusních paláců. Filosofii Lasvitu tvoří tři základní pilíře: světlo, design a zážitek.

Společnost založil v roce 2007 liberecký rodák Leon Jakimič. Firma se sídlem v Novém Boru a sklárnou v Lindavě v současnosti působí na trzích na Blízkém východě, v Evropě, Asii i USA.

Lidovky.cz: Vzhledem k expedicím na oba póly, připravujete se teď odlišně než na polární expedice?
Je zde samozřejmě mnoho podobností, až překvapivě. Používám teď hodně ze svého polárního tréninku a používám stejné techniky, jako třeba tahání pneumatik za sebou, nebo jejich zvedání, tlačení, házení či běhání s nimi. Posiluje to jednak nohy, ale také záda. Hodně běhám do kopce s batohem se zátěží, který je trochu ironicky pro tuto expedici naplněný pískem, skoro třicetikilová zátěž. Takže doufám, že mi to pomůže být dostatečně připravená na duny a jejich překonávání.

Největší strach mám z neúspěchu

Rosie Stancerová si ve sklářské dílně AJETO spolupracující s Lasvitem vyzkoušela foukání skla.

Rosie Stancerová si ve sklářské dílně AJETO spolupracující s Lasvitem vyzkoušela foukání skla.

Lidovky.cz: Máte před expedicí z něčeho strach?
Ano. Tedy nemám strach z ničeho fyzického, to mě neděsí, je to vlastně nevyhnutelné, kvůli únavě a dalším faktorům, jako jsou písečné bouře a sucho. Ale stejně jako všichni mám strach z neúspěchu, než se do toho pustím, jakmile všechno začne a jdete do bitvy, tak se ten strach vypaří. Ale myslím si, že to má větší rozměr. Mnoho lidí má skvělé sny a nápady, ať chtějí dělat cokoliv, ne jen expedice, například v podnikání, ale je to strach z neúspěchu, který je zastaví a zaplní prostor mezi snem a realitou.

Lidovky.cz: Máte opravdu dobré metafory.
To muselo být asi něco v kávě. Jen počkejte, až si dám sklenku vína.

Lidovky.cz: Vraťme se k samotné expedici, tuším, že největším problémem v poušti bude nedostatek vody a měnící se teploty.
Ano, změny teplot budou fascinující, protože v noci je v poušti až mínus dvacet stupňů, zatímco ve dne teplota vystoupá až na 38°C. Zároveň to bude velmi zajímavé pro výzkum, který děláme v rámci expedice. Já jsem zvlášť nadšená do fyziologického výzkumu. Zkoumáme dopad cesty na každého z členů našeho týmu. Zároveň zkoumáme i psychologický dopad. A to jsem dělala i během všech ostatních expedic. Všichni jsme tedy v současné době podrobováni sérii testů před expedicí, ohledně síly, psychologického stavu a energie. Budeme náš stav monitorovat i během expedice a až expedice skončí, půjdeme okamžitě do profesionální laboratoře, ve které budeme podrobeni další sérii testů. Výsledky z toho pak budeme publikovat jako solidní vědecký výzkum.

Cesta plánované expedice vedené Rosie Stancerovou přes čínskou poušť Taklamakan.

Cesta plánované expedice vedené Rosie Stancerovou přes čínskou poušť Taklamakan.

Lidovky.cz: A to samé jste tedy podstoupila i během cesty na severní i jižní pól? Byly nějaké rozdíly mezi těmito dvěma cestami?
Cesta na severní pól byla rozhodně psychologicky náročnější a měla dlouhodobé následky, až trauma, řekla bych. Ale bylo to zajímavé. Ale nakonec tato expedice bude jednoznačně také náročná.

Lidovky.cz: A co se týká teplotních změn, musíte sebou mít pravděpodobně oblečení na teplo i zimu.
Máme s sebou dva sety oblečení, na zimu a teplo, ale klíčem k úspěchu je větrání. Tenká vrstva je občas lepší, než těžké neprodyšné oblečení. Změna počasí se v poušti odehrává velmi rychle, takže budeme mít jen chvíli na převlečení, ale zároveň se bude všechno měnit s příchodem zimy a tím, jak budeme postupovat. Protože v Taklamakanu sněží, což mě vlastně nepřekvapuje, když vezmete v potaz ty teploty.

Lidovky.cz: Kolik lidí máte v týmu?
Celkem nás bude v poušti devět, Britové a Číňané. Zároveň máme čtyřčlenný podpůrný tým, který půjde po jižní cestě Hedvábné stezky. Mají svojí vlastní expedici a svoje výzvy, jak podniknout složitou cestu do středu pouště, aby se s námi setkali a předali nám zásoby.

Lidovky.cz: Ale vy si neponesete všechno sami, že je to tak?
Budeme s sebou mít velbloudy. Ti však ponesou jen náklad, ne lidi. A samozřejmě si ponesou i vlastní potravu a pro nás vodu, abychom mohli přežít v případě, že se nám nepodaří najít vodu, nebo ji vyčistit, aby byla pitná. A samozřejmě pracujeme na speciálním systému, abychom mohli vodu přefiltrovat.

Lidovky.cz: Jak to děláte s jídlem?
Snažíme se cestovat co nejvíce nalehko, i když máme velbloudy, protože chceme, aby i velbloudi mohli cestovat rychle. Takže budeme mít vysokoenergetické jídlo, tedy vločkové kaše a pak energetické tyčinky během dne, abychom se nezdržovali, a ořechy bohaté na přírodní oleje, různé druhy sušeného masa kvůli dostatku proteinů. Není to tak vzrušující, ale dodá vám to dostatek energie.

„Absolutně nezapomenutelný zážitek,“ řekla Rosie Stancerová o foukání skla.

„Absolutně nezapomenutelný zážitek,“ řekla Rosie Stancerová o foukání skla.

Lidovky.cz: Budete spát ve stanech?
Minimálně pro mě bude velmi lákavé spát pod širákem, protože hvězdné nebe bude na takové výpravě naprosto nádherné, ale na druhou stranu potřebujete ochranu před písečnými bouřemi, zimou a určitě pak dojde na moment, kdy každý z expedice bude chtít své soukromí. A zároveň budeme mít i pohotovostní přístřešek, který se dá postavit velmi rychle, protože v poušti není nikde stín, tak se musíte někam ukrýt v případě, že se stane nějaká nehoda, čemuž se prostě nevyhnete.

Cesta posouvá instinkty

Lidovky.cz: Jaká byla pro vás nejhorší situace nebo nejnebezpečnější moment?Rozhodně zkušenost z Arktidy, vědomí, že pod vámi není žádná země. V ten moment jste v rukou náhody, přírody a bohů. Pokud se led pohne, tak je konec. Každý krok je pak extrémně těžký, protože nevíte, jestli led nepraskne a nebudete vtaženi pod led do oceánu. Bylo to tak nepředvídatelné. Ale na druhou stranu je to velmi zajímavé, najednou se stanete intuitivnější, zvířečtější a máte pocit, že začínáte cítit věci dříve, než se stanou. A myslím, že bude zajímavé pozorovat, jaké instinkty si člověk vyvine v poušti, jestli se naučí číst poušť, jaký povrch je dobrý, sypký, nebo nebezpečný. Jaké zvuky vydává poušť, jak hučí. A vzhledem k tomu, že je to stovky kilometrů, tak poušť vydává velmi zvláštní zvuky.

Lidovky.cz: Co vás žene na další expedici, co je vaše motivace?
Upřímně ta vášeň, je možnost objevovat, když děláte něco neobvyklého a podívat se na hranici vlastních možností, protože posouváte sebe sama fyzicky a psychicky a nevíte, co objevíte. A ne geograficky, ale psychologicky a spirituálně. Co se stane? Jak se zachováte, když jste víceméně konfrontováni se smrtí a bolestí? A to je velice důležitý aspekt cesty samotné. Necestujete tak jen zeměpisně a fyzicky, ale psychicky také. A musíte se soustředit, abyste dosáhli toho cíle. A zároveň za sebou máte všechny ty sponzory, charitu, tohle a tamto a nechcete je zklamat.

Lidovky.cz: Zmínila jste charitu, která je spojená s expedicí.
Máme dvě charity. Asociaci veteránů, což je armádní charita pro lidi, kteří utrpěli poststresová traumata, se kterými já hodně soucítím. A hlavní charita jsou paralympici (Special Olympics), kteří sídlí ve Velké Británii, ale také v České republice, Číně, a mnoha dalších zemí. A my na tyto charity chceme upozornit a pomoct jim najít finanční zdroje.

Praneteř anglické královny matky Rosie Stancerová ve sklářské dílně AJETO v Lindavě.

Praneteř anglické královny matky Rosie Stancerová ve sklářské dílně AJETO v Lindavě.

Lidovky.cz: Jestli jsem to pochopil dobře, celá expedice je o přátelství, komunikaci a propojení západu a východu. Jak se vám daří spolupracovat s Čínou?
Jsou velmi nápomocní. Všechno to zapadá do jednoho rámce s vládní iniciativou Belt and road (Pásmo a cesta pozn. red.), která byla dříve známá jako One Belt one road, jeden pás, jedna cesta. A správně říkáte, že celá expedice je o povzbuzení, podpoře a obnově obchodu, kulturní spolupráce a společenských vztazích mezi východem a západem. A dává to smysl speciálně se situací kolem brexitu, kdy se Británie obrací směrem k Číně.

Lidovky.cz: Poslední expedice, která Taklamakan překonala, se uskutečnila před 27 lety.
Ano, v roce 1990. Naše expedice je teprve druhou výpravou přes poušť Taklamakan a absolutně první vedenou ženou.

Lidovky.cz: Cítíte se připravená?
Jsem nachystaná k odchodu.

  • 0Diskuse


Martin Hampejs

Autor

Martin Hampejsmartin.hampejs@seznam.czČlánky


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.