Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Četník má být pro lidi. Byrokratický systém plný estébáků tomu odporuje, tvrdí nový terezínský strážník

Česko

  6:00
TEREZÍN - Navenek sebestředný chlapík s muskulaturou spartského bojovníka, uvnitř milovník zvířat a historie. Mediálně známý strážník Tomáš Rotbauer, který převážně sám pochytal 150 celostátně hledaných zločinců, nyní nastoluje pořádek v Terezíně a okolí.

Tomáš Rotbauer se přesunul z Třebenic do Terezína. foto:  Dan Materna, MAFRA

„Jaká bude dnes polévka?“ křičí Rotbauer z pomalu jedoucího služebního auta, zatímco nás seznamuje s obcí. „Vývar,“ reaguje Péťa, vrchní kuchař restaurace Atypik. Tváře obou mužů přitom vyplní úsměv.

Podobně vřele se místní četník zdraví a popichuje s téměř každým, koho potkáme. Během tříměsíčního křižování terezínskými ulicemi získal mezi místními autoritu.

Tomáš Rotbauer

  • narozen 29. dubna 1979 ve Vimperku
  • ve službě 17 let (předtím u vojenské policie, MP Litoměřice a Třebenice
  • bývalý předseda kontrolního výboru lovosického zastupitelstva
  • pochytal přes 150 celostátně hledaných zločinců
  • v roce 2009 obdržel čestnou medaili policejního prezidenta
  • milovník historie, letectví a zvířat
  • napsal pět knih, převážně se zaměřením na lokální historii 20. století
  • zajímá se o bezpečnostní politiku
  • autor teorie o výstupu praotce Čecha na Lovoš
  • chová dva psy: Máju a Aničku
Tomáši Rotbauerovi dělají v Terezíně společnost i jeho dva psi. Na snímku s...

„Je to o přístupu k lidem. Strážník by tu měl být hlavně pro ně a znát zdejší problematiku. Kolikrát řeším situaci, která s četnickým životem ani nemá nic společného, ale jde o problém občanů,“ vypráví Rotbauer, kterému se přátelský postoj už několikrát osvědčil v předchozím působišti v Třebenicích.

Dvoutisícové městečko na Litoměřicku se od května do července s Terezínem o Rotbauera dělilo. Od 1. srpna ale na sedmatřicetiletého siláka narazíte už pouze v blízkosti cihlového opevnění. „Jméno Tomáše Rotbauera je v Česku velmi známé. Jde o výjimečného policistu s obrovským přehledem,“ vysvětluje starosta obce Daniel Trapani (hnutí ANO).

V Terezíně do té doby městská policie neexistovala. Obrovský majetek přesahující hodnotu tří miliard korun hlídala jen bezpečnostní agentura. „Nedostatek finančních prostředků nám zřízení městské policie neumožňoval,“ říká místostarostka Hana Rožcová. „Půlmiliardová dotace integrovaného operačního programu na opravu čtyř bývalých kasáren v uplynulých letech našemu rozpočtu ovšem odlehčila, a mohli jsme si tak dovolit ji postupně budovat,“ dodává.

Třikrát a dost

POHNUTÉ OSUDY: V Terezíně se hrála liga. Fotbal pomáhal zapomenout na útrapy

Udržovat v obci řád pomáhá Rotbauerovi zatím pouze hliníkový policista s dalekohledem u silnice, jehož funkce je čistě zastrašovací. V budoucnu by k sobě ale měl dostat skutečného parťáka. Terezín už schválil zřízení kamerového systému pokrývajícího nejfrekventovanější místa, významné objekty či protipovodňová zařízení, u nichž by mohlo dojít ke krádeži hliněných součástí. V provozu by měly být kamery do konce roku.

Že by dosud strážník sám svou práci vykonávat nezvládal, si ale na úřadě nemyslí, naopak. „Ihned po jeho nástupu došlo k viditelnému zlepšení. Vymizelo žebrání před Muzeem ghetta, popíjení alkoholu na náměstí či močení na veřejnosti,“ pochvaluje si Rožcová.

Práce v Terezíně je pro Tomáše Rotbauera, milovníka historie, splněným snem.

Právě veřejný nepořádek trápil Terezín spíš než kriminalita. Z velké části za to může v centru situovaný domov se zvláštním režimem, kde se vyskytuje přes 250 sociálně vyloučených občanů. Obec se s nimi do boje však nechystá, vedení Terezína totiž vyznává stejnou filozofii jako nový strážce pořádku. „V žádném případě je nechceme pokutovat. Věříme, že když jim zakážeme vycházky, jde o mnohem účinnější trest. Každý je napravitelný. Jenže i­ tady platí třikrát a dost, pak už represe přijít musí,“ podotýká starosta Trapani.

Více mu vadí, že městem projíždějí přetížené kamiony, na které není tamní podzemí stavěno, jen aby se vyhnuly nedaleké zpoplatněné dálnici. I tento problém by chtěl časem regulovat.

„Bezpokutový“ systém se líbí i­ Rotbauerovi, pro nějž je práce ­v ­Terezíně naplněným snem. „Mám tady skvělé zázemí, volnou ruku, můžu se zlepšovat v cizích jazycích a pohybuji se v historicky zajímavé lokalitě,“ vysvětluje, proč se po jedenácti letech rozhodl změnit působiště.

Zadržel 150 zločinců

V Třebenicích byl populární, sám zadržel na 150 zločinců. A právě díky tomu si vysloužil i čestnou medaili policejního prezidenta. Potřeboval ale nový impulz, který v Terezíně získal. „Neznám jinou obec, kde by městská policie nesloužila jako výběrčí daní, nesmyslně neměřila a zbytečně nenavyšovala pokutami rozpočty,“ hlásí úderně. I proto nyní kandiduje za Starosty a nezávislé v krajských volbách. Pokud by uspěl, hodlá se věnovat bezpečnostní politice, aby podobné praktiky pomohl zavést i jinde.

Ochota ze strany policistů vydat se stejnou cestou jako on je. Naráží ale na byrokratický policejní systém, v němž tři čtvrtiny práce policisty sestávají z administrativních úkolů. Sám se dokonce v reakci na tento fakt několikrát ironicky podepsal jako „ozbrojený úředník“.

Městské opevnění se díky velkému množství chodeb a úkrytů stává vyhledávaným...
Práce v Terezíně je pro Tomáše Rotbauera, milovníka historie, splněným snem.

Rotbauera ale děsí i jiné věci. „Nechápu, jak šedesát procent vedení policie můžou tvořit bývalí příslušníci StB a lidi, kteří přenášejí tuto negativní energii dál,“ pokračuje. Do konfliktu se tento svérázný strážce pořádku dostal také s bývalým prezidentem republiky Václavem Klausem, kterému po vyhlášení amnestie v roce 2013 odevzdal svou Medaili cti s odůvodněním, že by měl být souzen za vlastizradu. „Každou chvíli se někde dohaduji,“ přiznává.

Hojně pobouřený byl i před šesti lety, kdy se na internetu objevily fotky zobrazující jeho kontroverzní tetování. Německá orlice doplněná heslem „na množství nehleďte“ tehdy rozpoutala masivní vlnu nevole. Kritici Rotbauera spojovali s nacismem a neonacismem. Pro někoho, kdo nyní hlídá okolí bývalé věznice pražského gestapa, nepříjemná komplikace. Rotbauer se ale za své tetování nestydí. „Nejsem nacista, spousta historických faktů je překrucována. To bychom museli zakázat orlici i na mattonce. Nehledě na to, že do doby Přemysla Otakara II. jsme ji v erbu měli taky,“ říká. Svými tetováními volá podle svých slov po zachování evropských hodnot. Dohromady má čtyři, se znaky keltskými, germánskými a staročeskými, jež mají symbolizovat právě jednotu Evropy.

Píše knihy o historii

O historii by Rotbauer zvládl vyprávět celé hodiny. Nejen o té evropské, ale i o lokální. Dokonce napsal pět knih, pravděpodobně nejznámější z nich je „Českoslovenští letci v RAF“ (2010) o „rytířích nebes“. „Psaní a historie mě baví. Naplňuje mě to,“ říká strážník s netypickými koníčky. Na internetu najdou čtenáři při podrobnějším pátrání pár jeho článků s­ překvapivým obsahem. Namátkou teorii o tom, že praotec Čech nevystoupil na horu Říp, ale na pětatřicet kilometrů vzdálený vrch Lovoš. „Přál bych si na Lovoši vztyčit praotci dvanáctimetrovou dřevěnou sochu, podobnou té Radegasta na Radhošti. Vedla by k ní naučná stezka lemovaná jeho dalšími malými soškami,“ popisuje energicky jeden ze svých až megalomanských projektů s přesvědčením, že by si to bájný předek zasloužil.