Mezinárodní porota Štětinu vybrala z pěti finalistů, mezi nimiž byli ještě Martin Kohout, Richard Loskot, Lucia Sceranková a Tereza Velíková.
|
„Porota oceňuje významovou bohatost a experimentální povahu Štětinova projektu. Autorův film pracuje s obrazovým a zvukovým střihem, odvíjí se v čase, jenž skrze dekonstrukci a filmovou koláž inscenované historie přetváří v mnohovrstevnatý příběh,“ uvedla předsedkyně poroty Holly Blocková, kurátorka a ředitelka The Bronx Museum of the Arts v New Yorku.
„Porota měla letos opět těžké rozhodování. Už na začátku roku musela finalisty vybírat z rekordního počtu 83 přihlášek. Nakonec se ve finále sešla silná tvůrčí pětice, jíž tvoří respektovaní a již úspěšní umělci, které je velmi těžké srovnávat. Finalisté na výstavě nabídli rozmanité spektrum médií od klasické fotografie po celovečerní film či vizuální interaktivní instalace a ve svých dílech pracovali s iluzí, mystifikací, příčinou a následkem, rolí náhody i neviditelností,“ řekla Lenka Lindaurová, ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého.
Ztracený případ
|
Roman Štětina prošel studiem Fakulty umění a designu v Plzni a Akademií výtvarného umění v Praze. Ve svých dílech se snaží atakovat lidskou představivost v souhře všech smyslů. Ve svých instalacích pomocí videa, předmětů a zvuku ukazuje, jak smyslová zkušenost může zmást dojem z toho, co člověk skutečně vidí.
Pro výstavu finalistů připravil celovečerní film s názvem Ztracený případ. Použil detektivní seriál Columbo a výsledkem je snímek, kde jsou použity záběry ze všech dílů od roku 1968 po poslední natočený o 35 let později stále s týmž protagonistou. Autor říká, že chtěl poukázat i na snahu filmového průmyslu udržet úspěšnou postavu ve hře co nejdéle.
Součástí projektu - a jediná jeho část na výstavě - je plakát od grafika Zdeňka Zieglera, který pro Ztracený případ upravil jeden ze svých nerealizovaných plakátů ze 70. let. Samotný film se promítá v kině Ponrepo.
K tradičním odměnám pro vítěze, jimiž jsou 100 tisíc korun na uspořádání výstavy, stipendijní pobyt v New Yorku a rezidenční pobyt v některém z Českých center, dříve patřilo i osobní blahopřání od jednoho z iniciátorů ceny, dramatika a bývalého prezidenta Václava Havla. Organizátoři ceny hledali způsob, jak tento nevšední zážitek po jeho smrti nahradit a v souvislosti s letošním jubilejním rokem vymysleli hmotnou cenu. Sošku v podobě štafetového kolíku pro laureáty navrhl Maxim Velčovský.