Charisma a sliby lepších zítřků. Unavení Řekové zkouší radikální levici

Strana SYRIZA jim slibuje řadu úlev, které ale musí vyjednat s mezinárodními věřiteli. Pokud ovšem bude předpokládané nové řecké vedení hrát vabank, může podle řady pozorovatelů zemi zbavit společné měny eura a dospět k bankrotu.

Tvrdá úsporná opatření

Řecko nastoupilo politiku velmi tvrdých úsporných opatření před šesti lety, kdy se ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Dostalo se mu dvou záchranných programů v celkové výši 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč).

Ekonomické ukazatele sice naznačují, že se země vrací k hospodářskému růstu, většina obyvatel to ale tak nevnímá. Každý čtvrtý nemůže najít práci, u mládeže je to dokonce každý druhý. Lidi také citelně zasáhly vyšší daně a zároveň snížení důchodů a mezd, které zaměstnanci v řadě případů dostávají se značným zpožděním či dokonce vůbec. Odbory odhadují, že třetině všech zaměstnanců se zpožďují mzdy o nejméně dva měsíce.

Proti úsporným opatřením a z toho vyplývajícímu údajnému ponížení země ostře vystupuje Koalice radikální levice (SYRIZA), která loni v květnu v Řecku vyhrála volby do Evropského parlamentu a která v průzkumech vede stabilně od listopadu 2013. Tato aliance radikálních levicových a ekologických hnutí vznikla před volbami v roce 2004, kdy získala v 300členném parlamentu pouhých šest křesel. Teprve s prohlubující se ekonomickou krizí nabrala na síle a skončila ve volbách v roce 2013 na druhém místě. Prapor hlavní levicové strany převzala po socialistech, kteří kvůli podílu na restriktivní ekonomické politice ztratili přízeň většiny levicových voličů.

Charisma a sliby

Lídr hnutí SYRIZA Alexis Tsipras a předseda španělské levice Podemos Pablo...

Charizmatický vůdce SYRIZY Alexis Tsipras slibuje zvýšit minimální mzdu, zmrazit bankovní dluhy soukromníků ve finančních těžkostech a zastavit propouštění státních zaměstnanců. Požaduje také, aby Evropa odepsala velkou část řeckého dluhu, což vyvolává neklid v mezinárodních finančních kruzích. Podle něj se lze ústupků domoci, protože věřitelé nestojí o ztráty z případného řeckého bankrotu.

Zřejmě hlavnímu odpůrci většího odpuštění dluhů, Německu, SYRIZA připomíná rok 1953, kdy na hlavu poražené zemi byla smazána polovina poválečného dluhu. Mezi velkorysými věřiteli bylo tehdy i Řecko. Dohoda se označuje za jednu z hlavních příčin následného německého „hospodářského zázraku“.

Řecký premiér Antonis Samaras a vůdce konzervativní Nové Demokracie (ND) bije na poplach a varuje voliče, že pokud SYRIZA splní předvolební sliby, skončí země mimo eurozónu. Vzhledem k tomu, že by si to tři čtvrtiny voličů nepřály, ubezpečuje i Tsipras, že touto cestou nepůjde. Skoro 60 procent obyvatel se nicméně obává, že hrozba ztráty eura není pro zemi zažehnána.

SYRIZA se bude jako v minulých volbách opírat o přízeň mladších voličů a obyvatel velkých měst, kde posledně drtivě vyhrála. Tradiční síly, jako vládní konzervativci, se naopak musejí více spoléhat na starší voliče, kteří jim také v minulých volbách dopomohli k vítězství.

BUDOUCÍ KOALICE Zhruba tříprocentní až pětiprocentní náskok SYRIZY před ND nezaručuje levicové straně nadpoloviční většinu v parlamentu. V případě vítězství se tak bude muset podle všeho poohlédnout po nejméně jednom koaličním partnerovi. Údajně se nabízí mladé liberální a proevropské hnutí Potami (Řeka), které ve volebních preferencích z třetího místa sesadilo doposud stabilní neonacisty, jejichž poslanci ale čekají ve vazební věznici na soud pro zločinné spiknutí, a ztrácejí tak u radikálně smýšlejících voličů na atraktivitě. Stoupenci opoziční strany SYRIZA zaplnili centrum Atén. Dalšími potenciálními partnery mohou být komunisté, s nimiž SYRIZU spojují mnohé marxistické vize. Spolupráce by zřejmě byla ještě možná i s Nezávislými Řeky, u nichž může SYRIZA zahrát na strunu národní hrdosti, pokud tato nacionalistická strana překoná tříprocentní hranici volitelnosti.