LN Řídil jste vývoj vodíkového autobusu, na kterém se podílelo několik firem a výzkumných ústavů. Co bylo nejtěžší?
Ač to může znít překvapivě, často se nám nedařilo sehnat kvalifikované odborníky. U nás zatím není škola, která by vzdělávala specialisty na vodík. A mladí lidé navíc obecně nemají zájem o technické obory. Přitom třeba práce na vývoji vodíkových technologií je velmi atraktivní.
Přečtěte si reportáž o jízdě vodíkovým autobusem |
Museli jsme se také vypořádat s chybějícími zákony. V Česku doposud vodík jako palivo nikdo neznal. Dali jsme dohromady dokumenty, na základě kterých je možné vodíková auta testovat a schvalovat. Náš autobus se stal vlastně takovým legislativním ledoborcem.
LN Proč jezdí vodíkový autobus právě v Neratovicích?
V chemičce Spolana vzniká jako vedlejší produkt vodík. Původně jsme mysleli, že ho využijeme pro pohon autobusu. Vodík ze Spolany by se ovšem musel ještě výrazně upravovat, což by se v tak malém množství - pro jeden autobus - nevyplatilo. Zatím se tedy tankuje vodík vyrobený ze zemního plynu. Nicméně idea mít autobus v Neratovicích už zůstala, protože jsme navázali dobré kontakty s městem.
LN Takže vodíkový autobus fosilní paliva nešetří?
Zatím ne, protože by to bylo velmi drahé. Ale nyní jde hlavě o rozběhnutí vodíkových technologií. V Česku máme hodně chemiček, denně tady vzniká asi 65 tun odpadního vodíku. To by stačilo pro 120 tisíc osobních aut. Věřím, že se tento vodík začne využívat tak za pět nebo deset let.
Kromě toho v Řeži pracujeme na vývoji jaderných reaktorů čtvrté generace, měly by se začít stavět okolo roku 2020 nebo 2025. Budou pracovat za mnohem vyšších teplot než ty stávající, místo zhruba 300 až 1000 stupňů Celsia. Odpadní teplo bude možné využít pro průmyslové účely - třeba právě k výrobě vodíku.
LN Začnou v Česku jezdit další vodíkové autobusy?
Postupně bychom chtěli síť autobusů a čerpacích stanic rozšiřovat, což by otevřelo cestu k meziměstské dopravě. Stávající provoz autobusu má vodíkové technologie hlavně propagovat. Zatím je velmi nákladný. Pořizovací ceny autobusů šplhají až ke 25 milionům korun.
LN Budeme za deset let potkávat na zdejších silnicích převážně autobusy a auta na vodík?
To je krátká doba. Tankovat vodík začneme ve větší míře až za 25 let. Nejzásadnější motivací pro přechod z benzinu a nafty na vodík je cena paliva. A cena ropy zatím výrazně neroste.
LN Kam by se musela vyšplhat, aby se vodíková auta masověji rozšířila?
Dnes stojí barel ropy necelých 80 dolarů, už se ale prodával i za 140. Jakmile cena barelu přesáhne 300 dolarů, zesílí poptávka po vodíkových autech.
LN Když řidič tankuje vodík, nevypouští při jízdě žádné škodliviny. Neměla by vláda vodíková auta podporovat jako ekologický způsob dopravy?
Nemyslím, že má vláda rozhodovat, kolik u nás bude jezdit vodíkových aut. Trh by si měl sám vybrat, která technologie je nejlepší.
