Chcete stavět v Krkonoších? Vše urychlí požár

Hasiči už také oznámili, že požár památkově chráněného objektu s největší pravděpodobností někdo založil úmyslně. Najevo vyšlo i to, že majiteli shořelé Petrovy boudy hrozila pokuta až dva miliony korun. To v případě, že objekt do dvou měsíců nezajistí proti vlhkosti a větru. Jenže pak přišel požár.

"Je minimálně smutné, že postavit novou boudu je levnější než se postarat o kulturní památku," kroutí hlavou starousedlík ze Špindlerova Mlýna, který si nepřál být jmenován.

Nepřímo tak upozorňuje na fakt, že místo investování peněz podle přání památkářů existuje jednodušší cesta. Staré stavby se nějakým způsobem zbavit a na základech postavit moderní budovu. Jako příklad uvádí požár z roku 2005, kdy shořel přístavek Špindlerovy boudy a velkou rekonstrukcí pak prošel celý hotel.

Fakt, že v druhé zóně národního parku, kde Petrovka stála, moderní domy jen tak vzniknout nemohou, potvrzuje i správa oblasti. "Novou boudu je možné postavit jen na tom místě, kde nějaký hotel nebo restaurace předtím stály," potvrzuje Jakub Kašpar, náměstek ředitele Krkonošského národního parku. Projekt pak musí respektovat určitá pravidla – krajinný ráz či cit k původní architektuře.

Petrova bouda navíc patřila do katastru Špindlerova Mlýna. Města, kde už několikátým rokem platí stavební uzávěra. To znamená, že velké novostavby by tady po špatné zkušenosti, kdy oblast zahltily nevzhledné sezonní apartmánové komplexy, měly vznikat jen sporadicky.

"Pokud vlastník objektu, který je zchátralý či se v něm z jiného důvodu už nedá bydlet, požádá o rekonstrukci, je mu přestavba ve stejných rozměrech povolena," popisuje starosta horského střediska Vladimír Staruch.

Vlastník prý stál o záchranu Pražský podnikatel a majitel památkově chráněné Petrovy boudy Vladimír Kovář ale spekulace o tom, že by na požáru nesl vinu, razantně odmítá. "Shromažďoval jsem peníze a připravoval projekt na záchranu," říká.

Podle vedení národního parku však zároveň nikdy o svých záměrech příliš neinformoval. Server iHned včera přišel s informací, že majitelé chaty měli dva měsíce na opravu, jinak jim hrozila dvoumilionová pokuta.

Kovář ale vidí jako přirozené, že občas zahoří některý ze starých horských hotelů. "Každá bouda v okolí skončí buď tím, že ji zasype lavina, nebo vyhoří. Ta pravděpodobnost je bohužel velká," říká.
Jedním z nejznámějších případů. kdy spáleniště posloužilo jako základ moderního hotelu, je betonové monstrum Labská bouda. Její předchůdce shořel v roce 1965.