Vzhledem k tomu, že liberální FDP si připsala14,6 procent hlasů, povládne Německu zřejmě černo-žlutá koalice složená právě z těchto dvou stran. Naopak SPD dosavadní vládní partner CDU/CSU utrpěla ve volbách hluboký debakl, když si připsala jen 23 procent hlasů.
Rekordně nízká byla dnes i volební účast. Podle televize ZDF odvolilo 71,2 procenta oprávněných voličů.
Merkelová neskrývala nadšení: "Jsem velmi šťastná, dosáhli jsme něčeho úžasného, splnili jsme náš volební cíl," usmívala se německá kancléřka a podle časopisu Forbes nejmocnější žena světa.
"Chtěla bych se stát kancléřkou všech Němců, aby se nám všem právě v časech krize vedlo lépe," dodala. Na to se z publika ozvalo sborové "Angie, Angie". "Je hodně problémů v této zemi, které musíme řešit," pokračovala Merkelová.
Radost CDU/CSU však nemůže být bezbřehá. Sesterské strany společně dosáhly druhého nejhoršího výsledku v dějinách. Bavorská CSU údajně získala jen asi 41 procent hlasů, což je pro ni dokonce historicky úplně nejhorší číslo.
Velmi smutno bylo v berlínské centrále SPD. Zděšení zavládlo hned po zveřejnění prvních prognóz. "Voliči rozhodli. Je to hluboká porážka," přiznál posléze kandidát SPD na kancléře Frank-Walter Steinmeier. "Je to hořký den pro SPD...je to hořká porážka."
SPD volby prohrála skutečně drtivě. Oproti minulým volbám ztratila 11,2 procent, podle mnohých necharismatický Steinmeier se nyní proto bude muset popasovat s rolí opozičního lídra.
Když Steinmeier oznamoval porážku, působil velmi klidně. Sílu mu možná dodávalo i to, že mu jeho příznivci hlasitým potleskem často dávali najevo podporu.
SPD dosud vládla v koalici s CDU/CSU. Nyní jí ale v této pozici vystřídá FDP. Liberálové mají skutečně co slavit. Po 11 letech v opozici mají šanci na vstup do vlády. Ve Spolkovém sněmu, který má nejméně 598 poslanců, by konzervativcům a liberálům mohlo patřit 332 mandátů.
Pro postkomunistickou Levici se vyslovilo 11,9 procenta voličů, němečtí Zelení dostali podporu od 10,7 procenta obyvatel. Obě strany tento výsledek znamenající zlepšení oproti minulým volbám přivítali.
První oficiální předbežné výsledky se očekávají až pozdě v noci. Vítězství CDU předpovídali už některí anonymové na sociální a komunikační internetové síti Twitter.
Angela Merkelová v číslech17. července 1954 - Narodila se v Hamburku jako Angela Dorothea Kasnerová. Většinu mládí strávila ve východoněmeckém Templinu v Braniborsku. 1973-1978 - Studovala fyziky v Lipsku. 1977 - Provdala se za studenta fyziky Ulricha Merkela. Manželé se rozvedli v roce 1982. 1978-1990 - Odborná pracovnice institutu fyzikální chemie při berlínské akademii věd. Opakovaně působila na stážích v bývalé Československé akademii věd a spolupracovala s českými vědci. 1986 - Doktorka přírodních věd. 1989 - Koncem roku vstoupila do Demokratického hnutí (DA), od února 1990 byla jeho tiskovou mluvčí. 1990 - Po březnových volbách se stala zástupkyní mluvčího poslední vlády NDR, kabinetu Lothara de Maiziére. Srpen 1990 - Vstoupila do Křesťanskodemokratické unie (CDU). Prosinec 1990 - Zvolena poslankyní Spolkového sněmu za CDU. Leden 1991 - listopad 1994 - Spolková ministryně pro záležitosti žen a mládeže. Prosinec 1991 - listopad 1998 - Místopředsedkyně CDU. Květen 1993 - květen 2000 - Předsedkyně zemské organizace CDU v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Listopad 1994 - říjen 1998 - Spolková ministryně životního prostředí. Listopad 1998 - duben 2000 - Generální tajemnice CDU. Prosinec 1998 - Podruhé se vdala, jejím manželem se stal profesor chemie Joachim Sauer. 10. dubna 2000 - Zvolena předsedkyní CDU. Září 2002 - listopad 2005 - Řídila poslaneckou frakci CDU/CSU ve Spolkovém sněmu. 30. května 2005 - Nominována jako kandidátka CDU/CSU na kancléřský post pro předčasné parlamentní volby. 18. září 2005 - Dovedla CDU/CSU k těsnému vítězství ve volbách do Spolkového sněmu. 22. listopadu 2005 - Parlament Merkelovou zvolil kancléřkou. Stala se tak první ženou a zároveň prvním politikem z bývalé NDR, který tuto funkci obsadil. 27. září 2009 - Pod jejím vedením zřejmě vyhrála CDU/CSU parlamentní volby. |
