Metoda mírného podchlazení (hypotermie) může v Česku zachránit desítky až stovky pacientů ročně. Je to jediný postup po včasné úspěšné resuscitaci, který zvyšuje šance pacienta na přežití a na to, že nebude mít vážné poškození mozku. Tedy že se vrátí do plnohodnotného života.
Ochlazení pacienta po resuscitaci se sice už v několika posledních letech rozšiřuje v nemocnicích, jeho použití u záchranářů je ale výjimečné i ve světě. Přitom u této metody jednoznačně platí: čím dřív, tím líp. „Existuje dost dokladů o tom, že chlazení pacientů po úspěšně resuscitované srdeční zástavě zlepšuje dlouhodobý výsledek léčení. Obecně je doporučováno dosáhnout cílové teploty co nejdříve,“ říká Karel Cvachovec, předseda výboru České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny.
Mozkové buňky neumírají tak rychle
Ve Středočeském a Královéhradeckém kraji teď probíhá pilotní projekt, který má ujasnit, jak přesně při podchlazování pacientů záchranáři postupovat. Když bude úspěšný, mohlo by se podchlazování stát běžným postupem u všech českých záchranářů. „Zavedení tohoto postupu do rutinní praxe v celé České republice je hlavním cílem projektu,“ potvrzuje jeho hlavní organizátor Roman Škulec.
Díky ochlazení se mimo jiné zpomalí metabolismus a spotřeba kyslíku v mozku a mozkové buňky neodumírají tak rychle. Pacienti se podchlazují na teplotu 32 až 34 stupňů Celsia. „Čím dříve zahájíme ochlazování a čím rychleji nemocného ochladíme, tím dříve zabrzdíme nepříznivé, mozek poškozující děje, které probíhají po obnovení krevního oběhu,“ doplňuje Škulec.
Speciální gelové obklady
Po převozu do nemocnice se v ochlazování pokračuje a na normální teplotu zdravotníci pacienta vrátí po 12 až 24 hodinách. Kromě královéhradeckých a středočeských záchranářů se rozhodli zavést ochlazování pacientů po zástavě srdce i v Praze. Používají jen jinou metodu. Zatímco prvně jmenovaní do pacientovy žíly rychle vpraví větší množství ochlazeného roztoku, pražští záchranáři chladí pacienta zvenku speciálními gelovými obklady.
„O přednostech jednoho postupu nad druhým se vedou debaty,“ uvádí Cvachovec. V Praze vozí gelové obklady v jednom voze inspektora provozu, který dorazí k případu za záchranáři. Jiné kraje jsou ale rozlehlejší, museli by proto speciálních obkladů pořídit mnohem více. Pořízení ledniček, ve kterých se chladí infuzní roztok, do většího počtu sanitek je ve srovnání s obklady výrazně levnější.
Riziko poškození mozku se snižuje
Pilotní projekt, který probíhá na záchrankách ve Středočeském a Královéhradeckém kraji, začal loni v září a teď je zhruba v půli. Výsledky má zatím velmi dobré. Napovídají, že se opravdu snižuje riziko poškození mozku. Ve Středočeském kraji provedli záchranáři podchlazení u deseti pacientů, v Královéhradeckém u pěti. „Neurologické výsledky zatím hodnotíme jako slibné.
Příznivého neurologického výsledku zatím dosahujeme u přibližně 30 procent nemocných, kteří prošli přednemocniční mírnou hypotermií. To je více, než obvyklá referovaná úspěšnost 10 až 15 procent u pacientů, kteří přednemocniční mírnou hypotermií neprošli,“ uvádí mluvčí středočeské záchranky Tereza Janečková. Podle Škulce se záchranářům daří ochlazovat pacienty v průměru rychlostí 2 stupně Celsia za 30 minut. „To je velmi účinné. Celá procedura se jeví jako bezpečná a jednoduchá.“
Ochlazení pacienta po resuscitaci se sice už v několika posledních letech rozšiřuje v nemocnicích, jeho použití u záchranářů je ale výjimečné i ve světě. Přitom u této metody jednoznačně platí: čím dřív, tím líp. „Existuje dost dokladů o tom, že chlazení pacientů po úspěšně resuscitované srdeční zástavě zlepšuje dlouhodobý výsledek léčení. Obecně je doporučováno dosáhnout cílové teploty co nejdříve,“ říká Karel Cvachovec, předseda výboru České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny.
Mozkové buňky neumírají tak rychle
Ve Středočeském a Královéhradeckém kraji teď probíhá pilotní projekt, který má ujasnit, jak přesně při podchlazování pacientů záchranáři postupovat. Když bude úspěšný, mohlo by se podchlazování stát běžným postupem u všech českých záchranářů. „Zavedení tohoto postupu do rutinní praxe v celé České republice je hlavním cílem projektu,“ potvrzuje jeho hlavní organizátor Roman Škulec.
Díky ochlazení se mimo jiné zpomalí metabolismus a spotřeba kyslíku v mozku a mozkové buňky neodumírají tak rychle. Pacienti se podchlazují na teplotu 32 až 34 stupňů Celsia. „Čím dříve zahájíme ochlazování a čím rychleji nemocného ochladíme, tím dříve zabrzdíme nepříznivé, mozek poškozující děje, které probíhají po obnovení krevního oběhu,“ doplňuje Škulec.
Speciální gelové obklady
Po převozu do nemocnice se v ochlazování pokračuje a na normální teplotu zdravotníci pacienta vrátí po 12 až 24 hodinách. Kromě královéhradeckých a středočeských záchranářů se rozhodli zavést ochlazování pacientů po zástavě srdce i v Praze. Používají jen jinou metodu. Zatímco prvně jmenovaní do pacientovy žíly rychle vpraví větší množství ochlazeného roztoku, pražští záchranáři chladí pacienta zvenku speciálními gelovými obklady.
„O přednostech jednoho postupu nad druhým se vedou debaty,“ uvádí Cvachovec. V Praze vozí gelové obklady v jednom voze inspektora provozu, který dorazí k případu za záchranáři. Jiné kraje jsou ale rozlehlejší, museli by proto speciálních obkladů pořídit mnohem více. Pořízení ledniček, ve kterých se chladí infuzní roztok, do většího počtu sanitek je ve srovnání s obklady výrazně levnější.
Riziko poškození mozku se snižuje
Pilotní projekt, který probíhá na záchrankách ve Středočeském a Královéhradeckém kraji, začal loni v září a teď je zhruba v půli. Výsledky má zatím velmi dobré. Napovídají, že se opravdu snižuje riziko poškození mozku. Ve Středočeském kraji provedli záchranáři podchlazení u deseti pacientů, v Královéhradeckém u pěti. „Neurologické výsledky zatím hodnotíme jako slibné.
Příznivého neurologického výsledku zatím dosahujeme u přibližně 30 procent nemocných, kteří prošli přednemocniční mírnou hypotermií. To je více, než obvyklá referovaná úspěšnost 10 až 15 procent u pacientů, kteří přednemocniční mírnou hypotermií neprošli,“ uvádí mluvčí středočeské záchranky Tereza Janečková. Podle Škulce se záchranářům daří ochlazovat pacienty v průměru rychlostí 2 stupně Celsia za 30 minut. „To je velmi účinné. Celá procedura se jeví jako bezpečná a jednoduchá.“
