Chřestové pyré i koláč. V Ivančicích budou hody

Dvoudenní slavnost se bude konat na několika místech města. Ivančice jsou s pěstováním chřestu spojeny už od 19. století, takzvaný "ivančický špargl" byl údajně kdysi v Evropě známější než

V Ivančicích vás čeká: Degustační zóna, kde ochutnáte chřestové speciality restaurací z regionu, skvělá moravská vína a pravé regionální produkty na farmářském trhu Vystoupení sommeliéra a kuchařskou show Petra Stupky, který bude zároveň provázet celými slavnostmi; Čerstvý chřest – letos více než 4 tuny z české a slovenské produkce Řemeslný trh, jenž nabídne rukodělné výrobky zblízka i zdaleka; Program pro děti na nádvoří mlýna

plzeňské pivo.

Chřest se dnes ale ve větším množství v Ivančicích nepěstuje, většinu čerstvého chřestu dovážejí organizátoři akce ze Slovenska.

"Letos budou mít návštěvníci možnost ochutnat až 15 různých specialit z chřestu včetně dezertů. Najdou je ve stáncích, kam je dodají místní restaurace," řekl ředitel informačního centra Aleš Tureček. Návštěvníci se mohou těšit třeba na pečená kuřecí prsa s kukuřičným pyré a chřestovým ragú, vařený chřest s estragonovým krémem, chřestovou pomazánku, chřestový koláč s rebarborou nebo chřestové pirohy.



Podle ivančického webu dovezl první sazenice do obce v roce 1829 místní lékárník a radní Anton Worell. Jeho chřestovnictví pracovalo úspěšně téměř 90 let. Ivančický chřest pak prý město a jeho obyvatele proslavil v celém Rakousku-Uhersku i Evropě.

Účinky chřestu Chřestu neboli šparglu (z jeho německého názvu Spargel) se přisuzují omlazující a regenerační účinky, někdy bývá dokonce považován za afrodiziakum. To vše souvisí s vysokým obsahem důležitých vitaminů a minerálů. Chřest totiž má stimulační účinek na krvetvorbu, pomáhá udržet zdravý cévní systém a silné srdce a zlepšuje zásobování mozku kyslíkem. Chřest se pěstuje už 5000 let, znali ho staří Egypťané, Číňané, Řekové a Římané. V Evropě se ve větší míře začal pěstovat v 16. století, hlavně v Nizozemsku, Francii a Německu.

Ivančičtí se o obnovení pěstování chřestu ve velkém snaží od roku 1995, zatím však s nepříliš velkým úspěchem. V současnosti podle Turečka pěstují chřest jen místní zahrádkáři. Ve spotřebě chřestu v Evropě vynikají Němci. Chřestová sezona tam začíná v první polovině dubna a končí přesně 24. června, tomuto datu se říká také "chřestový Silvestr".



Ve významných chřestových oblastech, ale i ve městech se při příležitosti zahájení chřestové sezony pořádají slavnosti. Nejvíc obliba pěstování chřestu zakořenila v Dolním Sasku, Severním Porýní-Vestfálsku a v Braniborsku, tedy na severu a západě Německa.