24. října 2016 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Chtěl do Afriky zabíjet pytláky. Vybral si ale Brno, píše soud o motivech Dahlgrena

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 4Diskuse
Kevin Dahlgren po měsících v české vazbě. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kevin Dahlgren po měsících v české vazbě. | foto: Anna Vavríková, MAFRA
PRAHA Snil o vraždění pytláků v Jižní Americe a Africe a o nabodávání jejich hlav na kůly. Inspiroval se hrdinou z filmu Kick-Ass, chodil po ulicích a snažil se najít dealery drog, se kterými by mohl bojovat. Čtyřiadvacetiletý vrah Kevin Dahlgren byl podle všeho i před příletem do Brna několikrát jen kousek od zabíjení. Vždy tomu zabránila náhoda.

Už od dětství provázely Kevina Dahlgrena temné myšlenky. Snil o tom, jak vraždí své rodiče a zapaluje věci, i když soužití v rodinném kruhu popisoval jako harmonické. Bil svého psa Murphyho přesto, že ho miloval stejně jako všechna zvířata. Jeho vztahy s lidmi byly ale povrchní a chyběla mu empatie. I proto měl často problémy si najít dobré přátele.

Psychologické posudky Dahlgrena ukazují, že mladý Američan měl vážné psychické problémy a časté stavy úzkosti. Ty nakonec vygradovaly 22. 5. 2013, když podle rozsudku vyvraždil čtyřčlennou rodinu příbuzných v Brně, u nichž přebýval. Za brutální čin byl zatím nepravomocně odsouzen na doživotí. Pomocí rozsudku, který má server Lidovky.cz k dispozici, je možné částečně ukázat, jakou měl Dahlgren osobnost a zmapovat jeho minulost.

„Je bezradný, velmi frustrovaný, neví, co se svým životem, a proto se odhodlává jet do Afriky zabíjet pytláky. V tuto chvíli pak přichází pozvání do rodiny v Brně, což on sám považuje v tuto chvíli za rozřešení či signál, který k němu přišel. Neměl však žádné plány, co by chtěl v Brně dělat, jen prostě čekal, že se věc nějak vyřeší,“ popisuje Dahlgrenovu motivaci dorazit do Česka za příbuznými psycholožka a soudní znalkyně Beaty Nour Mohammadi.

Přitom o zabíjení pytláků a ochraně zvířat snil velmi dlouho. Chtěl nabodávat hlavy těm, kteří přírodě ubližují, na kůly a získat tygry na svou stranu.

Rozsudek o trestu Kevina Dahlgrena

Rozsudek o trestu Kevina Dahlgrena

Už v letadle směrem do Evropy ale mladého Američana přepadaly stavy úzkosti a nevěděl, zdali pobyt zvládne. Prvních čtrnáct dní v Brně byl nicméně nakonec celkem šťastný. Těšilo ho, že je středem pozornosti a s rodinou, kterou později zavraždil, vycházel bez problémů.

Zvrat nastal až ve chvíli, kdy na něj okolí začalo trochu tlačit, aby si našel práci, rozmyslel si svou budoucnost. Tuto tíhu neunesl a v mysli se mu zrodil vražedný plán. Prý ho k vraždění navedl hlas, ale této verzi věří psychologové jen z části. Podle nich se spíše jednalo o jeho myšlenky.

Problematický vývoj

Dahlgren byl problematický už během dospívání a dokonce se podle svých slov několikrát přiblížil k vraždění. „Určitá vnitřní tendence k tomu, že by se mohl chovat agresivním způsobem, že by mohl překračovat společenské hranice, u něj existovala už od dětství,“ píše Mohammadi.

V období kolem třetí a čtvrté třídy měl tendence k agresivnímu chování. „Vzniká u něj potřeba stát se negativním hrdinou, superzločincem, který bude tak zlý, že se nebude muset bát, protože se jej budou bát všichni ostatní. Tato představa mu pomáhala vydržet a překonávat stavy masivní úzkosti,“ je uvedeno v posudku.

Dahlgren období svého života od desátého do patnáctého roku označuje za období temna. V noci se bál, že ho pohltí temnota. V pubertě pak bojoval s pokušením, aby vzal nůž a zabil svého otce či matku. „Dále přitom rozvíjel svou představu superhrdiny, který vše zvládne. V čase od 18 let uváděl, že byl v období naprosté frustrace a byl negativisticky nastaven. Jeho myšlenky byly tmavé a temné a nedokázal si připustit, že by byly jeho,“ popisuje Mohammadi.

Američan Kevin Dahlgren v doprovodu vězeňské eskorty před budovou brněnského krajského soudu, který se se 14. října zabýval prodloužením jeho vazby.
Američan Kevin Dahlgren u brněnského krajského soudu, který se se 14. října zabýval prodloužením jeho vazby.

S tím se snažil Dahlgren bojovat tak, že se pokusil „zastavit proces svého myšlení“. To mu ale zabíralo hodně času a ztrácel kontakt s realitou. Brát léky nechtěl. To by považoval za slabošské. Nicméně uvedl, že v minulosti bral drogy.

„Měl zneužívat látky stimulačního charakteru – taneční drogy, pervitin, extázi, energetické tablety, halucinogeny – LSD, kokain, pervitin, různé koktejly z těchto látek, měl brát matce tablety na uklidnění, měl brát kodeinové kapky, popíjet denně alkohol. O tom však, že by měl brát drogy, v jeho dokumentaci, která přišla z USA, není zmínka,“ upozorňuje psycholožka a znalkyně Milena Zimulová.

Ve vězení ve Spojených státech, kde Dahlgren strávil po útěku a zatčení na letišti skoro dva roky, než byl vydán do Česka, se ani neprojevily žádné abstinenční příznaky. Kdyby totiž bral drogy v takovém množství, jak uváděl, byl by podle lékařů závislým.

Vyrazil hledat cyklisty, aby nějakého zabil

Jak postupně dospíval, vyvíjely se u něj představy romantického mstitele. Cítil v sobě i velkou agresi, kvůli které se začal sebepoškozovat a také ubližoval svému psovi. Obzvláště mu vadili lidé, kteří po něm chtěli, aby se přizpůsoboval a začleňoval do společnosti.

„Obžalovaný popisoval situaci, kdy stál u zrcadla, do kterého se dlouho díval, poté vyrazil do ulice a šel na místa, kde se pohybuje hodně běžců a cyklistů, aby některého z nich zabil. To se mu nepodařilo, neboť v tu dobu tam právě nikdo neběžel a navíc zde viděl nějaká policejní auta, proto se vrátil,“ píše se v rozsudku.

Nikdy neměl na škole zvláště dobré známky, byl však nadprůměrně inteligentní. Někdy byl i agresivní ke svým spolužákům. Pouštěl se do rvaček, byl impulzivní a identifikoval se s rozporuplnými hrdiny.

Od mala miloval superhrdinské filmy a hrál hry. To ho občas inspirovalo. Když viděl například akční snímek Kick-Ass, kde hlavní hrdina bojuje i proti dealerům, tak Dahlgren posbíral v domě všechny nože a zbraně a vyšel do ulic dealery hledat, aby je pozabíjel. „Naštěstí však žádné nenašel a vrátil se domů. K uvolnění jeho vnitřního napětí však takováto samotná akce v tu dobu postačila,“ píše Mohammadi.

Ze sexuologického hlediska však Dahlgren sadistou nebyl. „Nebyla prokázána strukturovaná sexuální deviace typu sadismu. Posuzovaný vykazuje některé znaky fetišistického zájmu o sexuálně agresivní a sadomasochistická erotická témata. Nebylo možno spolehlivě ověřit preferovanou sexuální orientaci, jeho sexualita je výrazně nezralá, nediferencovaná,“ uvedl v posudku sexuolog Jaroslav Zvěřina.

Soud prodloužil Kevinu Dahlgrenovi vazbu.

Soud prodloužil Kevinu Dahlgrenovi vazbu.

Na prahu dospělosti se projevoval násilnicky. Při basketbalu shodil jednoho spoluhráče na zem tak silně, až upadl do bezvědomí. Velmi agresivně se Dahlgren zachoval, když mu bylo 20 let. Jeho kamarád ho přemluvil, aby zbil a tím se pomstil příteli bývalé kamarádovy přítelkyně. „Obžalovaný se dostal do stavu, kdy dotyčného opakovaně kopal. Jakási touha zabíjet se u něj projevovala již delší dobu předtím, než přijel do České republiky,“ tvrdí Zimulová.

Chtěl k armádě

Problémy měl Dahlgren i s hledáním práce. Vystřídal několik zaměstnání, nikde ale dlouho nevydržel. Třikrát se hlásil do armády, dokonce snil o tom, že bude nejlepším u námořní pěchoty, ale vždy, když měl narukovat, tak se stáhl. Stejně tak v jednu chvíli propadl bojovým sportům.

„Nejprve se do toho pustil s obrovskou vervou a později od toho upustil, protože začal mít pocit, že byl zmatený. Nacházel se ve stavu neustálého neurčitého životního plánování a bezradnosti, jak on sám uvádí, v období bez myšlenek a bez pocitů,“ píše Mohammadi.

Kriminalista míří k místu činu, aby zajistil veškěré stopy po pachateli v domě.

Kriminalista míří k místu činu, aby zajistil veškěré stopy po pachateli v domě.

V Brně se Dahlgrenovi líbila rodinná konstelace, rád ale příbuzné podle psychologů neměl. „Byly to pro něj v podstatě lidé, kteří představovali to, že on selhává,“ upozorňuje Zimulová.

Američan uvedl, že dne 22. 5. 2013, kdy se vraždy staly, u něj ráno nastala zlost, zloba a nenávist. Věděl prý, že udělá něco špatného, zlého a odsouzeníhodného – něco, za co ho budou lidé odsuzovat. „Chtěl být hrdinou a hlas (v hlavě) ho ponižoval. Proto se rozhodl, k čemu se rozhodl, a stal se hrdinou,“ píše se v rozsudku. Znalci však uvádějí, že hlasy byly iluzí nebo pseudohalucinací.

  • 4Diskuse
Jakub Zelenka

Autor

Jakub Zelenkajakub.zelenka@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz