Přestože je jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN, hrála Čína na Blízkém východě vždy druhé housle. Na vrcholných politických jednáních o jeho budoucnosti se donedávna nepodílela a slovo přenechávala zbývajícímu kvartetu mocností RB – USA, Velké Británii, Francii a Rusku.
Nyní však říše středu začíná obracet a stále aktivněji se do klíčových geopolitických třenic o osud regionu snaží zapojovat. Angažovala se již jako prostředník při vyjednávání o íránském jaderném programu a nedávno hostila představitele režimu v Damašku i zástupce syrské opozice.
Číňané pronikají do Latinské Ameriky. S ‚dvorkem USA‘ mají smělé plány |
V oficiálních prohlášeních argumentuje především globálními dopady bezpečnostní situace v oblasti. „Pokud Blízký východ nebude stabilní, obávám se, že se svět nebude příliš těšit míru,“ nechal se na včerejší tiskové konferenci slyšet náměstek čínského ministra zahraničí Čang Ming. Jenže stabilita regionu je pro Peking klíčová i z prozaičtějších důvodů, než je světový mír.
Závislost na ropném importu dělá Čínu zranitelnou
Čína v roce 2013 ústy prezidenta Si Ťin-pchinga oznámila ambiciózní plán na obnovení někdejší Hedvábné stezky (projekt One Belt, One Road). Záměr počítá s vydatnými investicemi Pekingu na trase, jejíž jedna větev má Čínu s Evropou spojit po souši, druhá pak po moři. Obě větvě přitom protínají právě neklidnou oblast Blízkého východu.
CY Leung reveals details of his game plan for One Belt, One Road strategy https://t.co/I8DpiY7ZxO #policyaddress pic.twitter.com/bMpiTnCMJH
— SCMP News (@SCMP_News) 13. Leden 2016A stabilita regionu je pro Peking zásadní nejméně z jednoho dalšího důvodu. Apetit po ropě v Číně, druhé největší ekonomice světa, totiž neustále roste. A to navzdory zpomalujícímu se tempu hospodářského růstu i snahám o postupné přeorientování se z těžkého průmyslu na sektor služeb. Přestože Čína usiluje o diverzifikaci energetických dodávek, včetně ruského plynu, páteřní část její spotřeby tvoří především ropa z jediného regionu – Blízkého východu.
Podíl dodávek z této oblasti přitom neustále roste. Zatímco v roce 2007 podle britského výzkumného centra Oxford Institute for Energy Studies z Blízkého východu Čína odebírala 46 procent dodávek ropy, v roce 2014 už to bylo víc než 52 procent – ze zemí jako Saúdská Arábie, Írán nebo Irák.
Čína v roce 2015. Nevyrovnaný gigant jinu a jangu vrhající dlouhý stín |
Spotřeba této komodity mezi stále více bohatnoucí čínskou populací roste dokonce natolik, že již loni v dubnu překonala Čína s rekordními 7,4 milionu barelů denně v importu surové ropy do té doby první Spojené státy. Ještě v roce 2007 přitom Čína dovážela jen asi pětinu tohoto objemu – 1,46 milionu barelů denně. O sedm let později už to bylo 6,1 milionu barelů ropy denně.
  |
Závislost na ropě
Závislost na ropě z Perského zálivu ovšem Peking nechává zranitelný vůči bezpečnostním a politickým výkyvům regionu a v obavách o stabilitu dodávek po mořské cestě až do čínských přístavů.
Důležitost, jakou Peking nyní Blízkému východu přikládá, proto není náhodná. Ostatně, svědčí o tom i to, že Čína minulý týden vydala vůbec první oficiální dokument rámující priority zahraniční politiky země na Blízkém východě. Peking v něm podle agentury Reuters arabským zemím regionu mimo jiné slibuje zvýhodněné půjčky i exportní úvěry.
A co víc, z Pekingu na Blízký východ míří aktuálně delegace přímo nejvyšší: prezident Si Ťin-pching. Čínský státník v úterý zahajuje svoji první oficiální návštěvu regionu. Během pětidenní cesty navštíví hned tři pro Čínu strategické země v oblasti – Saúdskou Arábii, Egypt a teprve před pár dny od mezinárodních sankcí oproštěný Írán.
Návštěvu čínského prezidenta nicméně halí až neobvyklé tajnůstkaření kolem programu. Čínská strana sice nikdy nebývá příliš sdílná, pokud jde o náplň zahraničních cest hlavy státu, tentokrát ovšem čínský ministr zahraničí neřekl ani to, ve kterých dnech se kde bude prezident zdržovat. To, že návštěvu zahájí v Saúdské Arábii, potvrdil oficiálně až tamní čínský velvyslanec Li Čcheng-wen serveru Arab News. Na ropu bohaté království je největším obchodním partnerem Pekingu na Blízkém východě.
ROZHOVOR K TÉMATU: |
Přestože byla cesta čínského prezidenta podle diplomatických zdrojů domluvena již před delší dobou, nedávný překotný vývoj v oblasti skýtá nebývalou příležitost pro čínskou diplomacii. Spekuluje se, že by se Peking mohl pokusit uklidnit napětí mezi sunnitskou Saúdskou Arábií a šíitským Íránem. Dlouhodobě vypjaté vztahy se vyostřily poté, co Rijád zkraje ledna popravil šíitského duchovního Nimra Bákira Nimra.
„Čína vždy zaujímala vyváženou a spravedlivou pozici,“ vzkázal v pondělí pro jistotu krátce před odletem čínského prezidenta náměstek šéfa diplomacie přes tisk.
