Tung odmítá, že by se provinil krádeží. Před obvodním soudem v červnu přitom sám připouštěl, že vlajku vzal, a neúspěšně usiloval o schválení dohody o vině a trestu. Soudkyně tehdy dohodu, v níž se Číňan zavázal zaslat 15 tisíc korun na pomoc obětem trestných činů, zamítla. Tung totiž podle ní neprohlásil dostatečně určitě, že skutek spáchal. Nakonec mu uložila peněžitý trest ve stejné výši.
Čínský prezident v Česku: velká sláva, obchodní dohody i bezpečnostní opatření |
Incident se stal 28. března na Evropské třídě. Jedenačtyřicetiletý Tung přistoupil před průjezdem kolony čínského prezidenta Si Ťin-pchinga k muži, který u krajnice svíral v rukou vlajku Tibetu. Vytrhl mu ji a uschoval u sebe.
Způsobil tak sice škodu pouze 300 korun, jeho počínání ale policie přesto kvalifikovala jako trestný čin, protože sebral věc, kterou měl u sebe jiný člověk.
Tibetská vlajka podle Číňana symbolizovala rozkol
Obvodní soud Tungovi původně uložil trestním příkazem pětileté vyhoštění, muž si však podal odpor, a věc se proto musela projednat v hlavním líčení.
Tung svůj čin hájil tím, že nechtěl, aby v „krásné příznivé době, kdy se sbližuje český a čínský lid“ byla na místě „vlajka, která symbolizuje rozkol“. Vlajku prý chtěl později vrátit. Tomu soud neuvěřil. Demonstrant ji dostal zpět až na služebně, kam Tunga předvedla policie.
