Čínští novináři jsou na cenzuru zvyklí, tentokrát ale podle nich překročila meze. Spor vypukl minulý týden, kdy desítky novinářů ze Southern Weekly, který vychází v provincii Kuang-tung, vyzvali v otevřeném dopise k rezignaci provinčního ministra propagandy.
Žurnalisté respektovaného listu tvrdí, že Tchuo Čen je zodpovědný za dramatickou změnu novoročního editorialu, který volal po demokracii, svobodě a dodržování práv a povinností daných ústavou. Cenzor na poslední chvíli a bez souhlasu oddělení, které má úvodníky na starosti, text změnil tak, že se z něj stal chvalozpěv na komunistickou stranu.
Desítky čínských novinářů v dopise láteří, že změny byly příliš velké, text byl pozměněn až po editaci vedením a obsahoval i faktografické chyby. "Povstali jsme, protože jsme byli zatlačeni na krajní mez," řekl jeden z protestujících novinářů, který si nepřál zveřejnit jméno.
O víkendu se pak k žurnalistům přidalo 18 liberálních čínských akademiků, kteří sepsali druhý otevřený dopis, jenž žádá totéž - rezignaci provinčního šéfa propagandy. Podepsali se pod něj profesoři vyučující právo, ekonomové, historici či spisovatelé.
Novináře podpořili akademici
"Týdeník jihu je znám jako list, který odhaluje pravdu. Ale potom, co Tchuo Čen přijel do Kuang-tungu, neustále tlačí na tyto noviny. Musíme mu dát najevo, že to nemůže dělat. Tento incident je testem toho, zda nové vedení je odhodláno k politickým reformám," uvedl jeden ze signatářů a profesor práva na Pekingské univerzitě Che Wej-fang. Úřad pro propagandu se zatím k incidentu nevyjádřil.
Podle asi sto novinářů Týdeníku jihu už dokonce zahájilo stávku. Některá média také zveřejnila fotografie, na kterých jsou vidět desítky až stovky lidí, které se sešly před redakcí týdeníku na podporu novinářů. Někteří z nich vyzývali k dodržování svobody slova či volali po politických reformách.
Pokud by se ukázalo, že žurnalisté z Týdeníku jihu skutečně stávkují, bylo by to poprvé za dvacet let, co by se novináři významného čínského listu uchýlili k této formě protestu, píše na svém webu s odvoláním na čínský list South China Morning Post.
O důležitém momentu hovoří i BBC, podle níž je to poprvé, co se do křížku dostali zaměstnanci novin s představiteli strany.
"Realita je taková, že stará pravidla pro dohled nad médii už nemůže fungovat jako dosud. Společnost se vyvíjí a management by se měl vyvíjet," napsal v editorialu státní list Global Times. Zároveň ale klepl přes prsty protestující novináře a podotkl, že nehledě na to, jak budou čínská média regulována, nikdy nebudou mít takovou svobodu jako ta západní.
Test pro nové vedení země
Vyjádřit politický názor v Číně je stále velmi riskantní. Země sice v poslední době zažívá občas protesty, ale demonstrace za dodržování lidských práv jsou velmi řídké. Komunistické úřady disidenty volající po větší svobodě tvrdě pronásledují a ti často končí v domácím nebo i normálním vězení. "V jiných městech můžete vidět pochodovat lidi, ale většinou protestují proti zamoření životního prostředí nebo sociálním problémům. Tady lidé volají po politických právech, právu protestovat," řekl agentuře AP aktivista a spisovatel Wu Wej.
Spor se rozhořel také kolem oficiálního blogu Týdeníku jihu, kde se v neděli v noci objevila informace, která popřela, že by byl úvodník změněn kvůli cenzuře. Tato obvinění označila jako falešná. Někteří redaktoři a editoři se pak na protest proti těmto vyjádřením jali stávkovat, uvedla BBC.
Čína mezitím uzavřela internetovou stránku významného proreformního časopisu, který otiskl článek vyzývající k politickým změnám v zemi. Opatření se týká publikace Jen-chuang Čchun-čchiou, která zveřejňuje eseje liberálních politiků ve výslužbě.
Jak celý případ dopadne je považováno za test nového vedení, které se moci v komunistické straně chopilo po předem domluvené předávce před zhruba dvěma měsíci. Některá vyjádření předpokládaného budoucího prezidenta Si Ťin-pchinga vyvolala v některých kruzích naděje, že by mohl podpořit reformy v politickém systému, aby uklidnil veřejnost podrážděnou dlouhodobou lokální korupcí.
Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by se nové vedení chtělo vydat na cestu politických reforem, jež by umožnily větší svobodu vyjadřování či propuštění vězněných disidentů, a stejně jako odcházející politici netoleruje opozici, podotkla ČTK.
