Prohlásila to podle agentury AP šéfka americké diplomacie Hillary Clintová při obhajování nové obranné strategie prezidenta Baracka Obamy. Potvrdila také, že Washington chce s Prahou nadále spolupracovat na vědeckých projektech týkajících se protiraketové obrany.
"Nikdy neopustíme naše spojence," snažila se ministryně zahraničí uklidnit evropské partnery znepokojené obratem americké politiky. "Budeme pokračovat v úzké spolupráci s oběma (ČR a Polskem)," zdůraznila Clintonová, podle níž budou USA i nadále spolupracovat s českými firmami na výzkumu a vývoji v oblasti protiraketové obrany.
Obama oznámil ve čtvrtek, že jeho země ustupuje od plánu vybudovat v Česku a v Polsku pozemní radar a protiraketové silo jako evropskou součást amerického protiraketového deštníku. Místo něj chce Washington v Evropě rozmístit mobilnější protiraketové střely, které by měly být nejprve na lodích a později i na souši.
Clintonová v Brookingsově institutu obhajovala nové obranné plány USA.
"Rozmístíme protiraketovou obranu rychleji než předchozí program. Budeme schopní reagovat pružněji na hrozby představované íránskými balistickými raketami středního a krátkého doletu," vyzdvihla přednosti nové strategie.
Odmítla tvrzení, že zrušení projektů v Polsku a v ČR učiní Evropu zranitelnější.
Už ve čtvrtek šéf Pentagonu Robert Gates uvedl, že o umístění nových raket Washington jedná s Prahou i s Varšavou, v úvahu prý ale přicházejí i další evropské země.
Jako důvod pro změnu plánů uvedli Gates i Obama mimo jiné nové zpravodajské poznatky o íránském zbrojním programu, podle nichž Teherán výrazně pokročil ve vývoji střel středního a krátkého doletu. Proti nim je nový protiraketový systém primárně konstruován. Íránci prý naopak zaostávají v přípravě raket dlouhého doletu schopných zasáhnout Evropu a USA, kterým měl čelit původní systém.
ČR a USA loni uzavřely takzvanou rámcovou dohodu, která má umožnit českým firmám a vědeckým institucím zapojit se do vývoje a výroby celého amerického protiraketového štítu.
