Politické tanečky kolem nové budovy Národní knihovny mi připomněly slova jedné postavy z Cimrmanovy hry: „A cos myslel, ty bláhový?“ Ano, čemu se všichni divíte, vždyť k výstavbě knihovny, k řediteli Ježkovi, účastníkům architektonické soutěže, ale i ke všem, pro které jsou knihy a knihovny důležité, přistoupila pražská ODS tradičně, pěkně po dalíkovsku: Chvíli si s nimi pohrajeme, a pak je pošlem do pr…
No jistě, vždyť přece od začátku věděli, že „výstavba nové Národní knihovny není vládní prioritou“, „v rozpočtu na ni nejsou peníze“ a se stavebním pozemkem taky není všechno košer. Nejspíš si řekli: Necháme je zasoutěžit, krasoduchové si zařeční, a pak to utneme a budeme mít klid na opravdu důležitou práci – přestavbu Prahy na olympijské velkoměsto.
No jistě, vždyť přece od začátku věděli, že „výstavba nové Národní knihovny není vládní prioritou“, „v rozpočtu na ni nejsou peníze“ a se stavebním pozemkem taky není všechno košer. Nejspíš si řekli: Necháme je zasoutěžit, krasoduchové si zařeční, a pak to utneme a budeme mít klid na opravdu důležitou práci – přestavbu Prahy na olympijské velkoměsto.
