Co může prezident nyní... a co po změně ústavy

Přehled změn, které by přinesla novela Ústavy ČR, zavádějící přímou volbu prezidenta :

Volba prezidenta

Doposud: Prezidenta volí obě parlamentní komory na společné schůzi. Navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně deset poslanců nebo deset senátorů.

Návrh: Hlavu státu by volili všichni voliči podobným většinovým systémem, jakým volí senátory. Prezidentem by se stal kandidát, který v prvním kole obdržel nadpoloviční většinu hlasů.

Pokud by se tak nestalo, konalo by se za čtrnáct dnů druhé kolo volby, do něhož by postoupili dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola.

Kandidáta na prezidenta by mohlo navrhnout alespoň 50 000 občanů starších 18 let nebo nejméně dvacet poslanců či deset senátorů.

Odvolání prezidenta

Doposud: Prezidenta nelze zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Pouze může být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu.

Ústavní soud může na základě žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident ztrácí svůj úřad a způsobilost jej znovu nabýt.

Návrh: Předloha předpokládá rozšíření výčtu důvodů pro odvolání prezidenta. Senát by mohl se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu k Ústavnímu soudu nejen pro velezradu, ale i pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku.

K přijetí návrhu v Senátu by bylo třeba třípětinové většiny přítomných senátorů a k přijetí souhlasu sněmovny pak třípětinové většiny všech poslanců.

Prezidentská imunita

Doposud: V současné době je trestní stíhání hlavy státu pro trestné činy spáchané po dobu výkonu funkce navždy vyloučeno.

Návrh: Podle novely by prezidentská imunita byla omezena pouze na dobu funkčního období.

Milosti

Doposud: Prezident může mimo jiné nařídit, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo.

Návrh: K platnosti tohoto prezidentova rozhodnutí bude třeba spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.