Co vysoké školy nabízejí

Opatrnější interpretace je přitom zapotřebí u funkce studijní, která má dva póly, a počet hvězdiček tedy nevyjadřuje míru naplňování funkce jako u ostatních, ale slouží spíše jako jakýsi ukazatel umístění dané školy mezi oběma póly. Každá škola může u každé funkce získat jednu až pět hvězdiček.

Jak rozumět hvězdičkám
Z tabulky je tak možné vyčíst profily jednotlivých škol na základě jejich výsledků v šesti definovaných a popsaných funkcích. Školy přitom samozřejmě mohou získat větší počet hvězdiček nejen u jediné funkce, ale mohou vynikat i v několika funkcích současně. Například UK a VŠCHT nebo JAMU získaly pět hvězdiček ve čtyřech ze šesti funkcí, VŠCHT navíc ve výzkumné funkci mezi ostatními školami výrazně dominuje.

Čtyř a více hvězdiček v nejméně čtyřech funkcích dosahují MU nebo VŠUP, ani jedna z nich však v žádné z funkcí není mezi českými veřejnými vysokými školami zcela v čele. Na druhé straně VFU dosáhla pěti hvězdiček "pouze" ve třech ze šesti definovaných funkcích, ve dvou z nich (podnikatelské a celoživotní) má však vůbec nejvyšší hodnotu ze všech škol.

Na základě rozboru vztahů mezi šesti definovanými funkcemi se potvrdily některé důležité vazby. Ukazuje se například, že školy orientované na navazující studium (magisterské a doktorské) mnohem častěji dosahují nadprůměrných výsledků také v mezinárodní funkci. Naproti tomu zaměření škol na kratší bakalářské studium souvisí s jejich orientací na regionální funkci.

Důraz školy na mezinárodní funkci navíc často pozitivně souvisí se zaměřením na výzkum; od uvedeného pravidla se však odchylují například JAMU a VŠUP, které dosahují nadprůměrných výsledků pouze ve funkci mezinárodní, nebo JU a UPA, u nichž naopak nevýrazné výsledky ve funkci mezinárodní koexistují společně s mírně nadprůměrnými hodnotami výzkumné funkce.

Dalšími zajímavými vazbami jsou pozitivní vztahy mezi funkcí výzkumnou a podnikatelskou. Výjimkou jsou například VFU s nadprůměrnou pouze podnikatelskou funkcí nebo UPA s průměrnou výzkumnou funkcí a podprůměrnou podnikatelskou. Silnější vztah funguje rovněž mezi funkcí podnikatelskou a celoživotní. I v tomto případě představují výjimku například VUT s vyšší hodnotou podnikatelské a VŠUP s vyšší hodnotou celoživotní funkce.

Naopak příliš časté nebývá současné zaměření na mezinárodní i na regionální funkci (výjimkou jsou například JAMU a OU). Nejsilnější negativní vazba se však projevuje mezi výzkumnou a regionální funkcí (výjimku představují pouze školy s oběma těmito funkcemi nepříliš významnými, jako je AVU a ČZU). Znamená to, že prakticky nelze najít školu, která je zároveň silná ve výzkumu -a to dokonce na mezinárodní úrovni - a zároveň orientovaná na regionální funkci. Přitom význam mají obě orientace.

Jak rozumět procentům
Ukazatele uvedené ve druhé tabulce popisují průběh studia na dané škole od přijímacího řízení až po absolvování a následné uplatnění absolventů na trhu práce. Zajímavé jsou především pro uchazeče o studium na českých veřejných vysokých školách. V prvním sloupci tabulky je uveden absolutní počet studentů zapsaných do studia na jednotlivých školách v tomto školním roce. Nejvíce studentů je zapsáno na naše dvě největší univerzity -MU a UK -, naopak nejméně na umělecké AVU a VŠUP a také na nedávno vzniklou VŠTE.

Zdaleka největší šanci na přijetí mají uchazeči o studium na VŠTE, VŠCHT, ČVUT a VŠB-TU, naopak s nejmenší pravděpodobností přijetí přicházeli vloni k přijímacím zkouškám uchazeči o studium na uměleckých školách VŠUP, AVU, AMU a JAMU. Uchazeči, kteří se dostali na více vysokých škol najednou, se většinou zapsali právě na ty školy, kde byla větší konkurence.

Naopak jako druhou volbu brali především již jmenovanou VŠTE (podle údajů ÚIV se v roce 2009 na školu přihlásilo 1209 uchazečů, přijato jich bylo 1088, ale zapsalo se pouze 63) a částečně i VŠCHT, u nichž je největší nepoměr mezi počtem přijatých a skutečně zapsaných ke studiu.

Největší pravděpodobnost, že studium úspěšně nedokončí, mají ti, kdo nastoupí na ČVUT, VŠCHT nebo VUT. V průběhu studia se nejčastěji (ať už v rámci školy, nebo mezi školami) přestupuje z UTB, JU a UHK.

Poměrně velký podíl studentů -hlavně na pražských UK a VŠE -po 4 letech v případě bakalářského studia či po 6 letech v případě magisterského studia stále ještě studuje. Největší pravděpodobnost úspěšného absolvování mají studenti AMU, JAMU a VFU.

Školy se také liší podle toho, jaká část absolventů pokračuje v navazujícím programu studia, tedy především v magisterském a doktorském studiu. Nejvyšší podíl absolventů, kteří pokračují ve studiu, mají VŠCHT a VŠPJ. Nejnižší je naopak na uměleckých AVU a VŠUP, především však proto, že na těchto školách stále ještě naprosto převažuje pouze "dlouhé" magisterské studium.

Podíl nezaměstnaných ukazuje na celkově dobrou zaměstnatelnost absolventů českých veřejných vysokých škol; míra jejich nezaměstnanosti je totiž nižší než ve většině evropských zemí. Přesto však je zřejmé, že absolventi některých škol mají větší problémy.