Čtvrtek 18. dubna 2024, svátek má Valérie
130 let

Lidovky.cz

Zakladatel státu Liberland Jedlička propuštěn z vazby. Soudcovy děti žádaly o vstup

Evropa

  14:24aktualizováno  10. května 11:09
BAČKI MONOŠTOR/PRAHA - Vít Jedlička, „prezident“ státu Liberland, vzniklém na tzv. území nikoho mezi Chorvatskem a Srbskem, byl propuštěn z vazby. Zadržen byl chorvatskou policií při pokusu o vstup do „své“ země. Přestože Chorvatsko pravděpodobně nesouhlasí s možností vzniku Liberlandu, lidé neztrácí naději v budoucnost „svobodné země“, informuje zpravodaj LN Cortés.

Improvizované velvyslanectví Liberlandu a telefonující Vít Jedlička. foto: Richard Cortés, Česká pozice

10.5 14:05

Další kroky po krátkém odpočinku budou směřovat  ke zlepšení organizace a vyřízení licencí pro lodě, aby se akce mohla uskutečnit znovu a úspěšněji.

10.5. 13.50

O Liberland je zájem

Území nazvané Liberland, které aktivista a člen Strany svobodných občanů Vít Jedlička pokládá za nový stát, eviduje více než čtvrt milionu žádostí o občanství. Malé území se nachází mezi Chorvatskem a Srbskem. Obě země ale popírají tvrzení, že jde o území nikoho, o které nemá nikdo zájem. Ve skutečnosti jde o oblast, kterou si nárokují oba balkánské státy. Problém vyplynul z toho, že část hranice mezi nimi vytyčuje řeka Dunaj, která v tomto úseku změnila tok.

Vít Jedlička byl propuštěn na kauci. V sobotu byl zadržen společně se třemi dalšími lidmi policisty, kteří mu prý slovně vyjádřili podporu. V neděli byl postaven před soud. Soudce jeho případ odložil  a Jedličkovi sdělil, že i jeho děti požádali o aplikaci do Liberlandu.

10.5. 10:15

Manželka Jedličky se vrátila z neúspěšného jednání. Jedlička zůstava ve vezeni. Podle manželky nespáchal trestný čin, protože ani nepřekročil hranice. Lidé zapojeni do projektu Liberland přesto věří v úspěch celé akce. Se všemi hýbou emoce, vzkazuje Cortés z místa

Mapka Liberlandu

Deník Večernji list napsal, že spolu s Jedličkou policisté zadrželi také jeho tlumočníka Svena Sambunjaka, informuje agentura ČTK. Večernji list uvedl, že Jedlička se s policisty nejdříve setkal v obci Zmajevac, která je od Liberlandu vzdálena asi tři kilometry. Čech hlídkujícím policistům sdělil, že se chystá legálně opustit hranice Evropské unie do Liberlandu. Ti ho asi po 30 minutách nechali jít. Po vstupu do Liberlandu byl zadržen a nyní je podle chorvatského deníku na stanici ve městě Beli  Manastir.

9.5. 21:30

Velkolepé vylodění se nekonalo. Jedlička, který se snažil o přechod do Liberlenadu suchou nohou z Chorvatka byl zadržen policií. Jeho manželka je na cestě za ním, aby vyřídila jeho propuštění z vazby. Lodě, které původně vezly květiny chorvatským policistům, se raději vrátily. Tamní policista je varoval před vstupem na území vysokou pokutou.

9.5 14:14

Prezident Liberlandu je na cestě zpět ze Zagreba, kde se setkal s lidmi z ministerstva zahraničí a několika europoslanci. Jednání označil jako plodná. Poradili mu jak se chovat tak, aby se „kolonizátoři“ nedostali do střetu se zákonem. Vyjádřili také přesvědčení, že pokud bude pokračovat v budování láskyplného a mírumilovného projektu, má naději na úspěch. Jedlička je na cestě do Liberlandu, kde se má zúčastni hromadného vylodění a následující party na území, jak doufá, svého nového státního útvaru.

Vít Jedlička

9.5. 9:30

Ráno do Oázy míru dorazili další lidé. Zdá se, že projekt Liberland je nejlépe pokrytý projekt dokumentárními filmaři, protože kromě nás jsou tu ještě asi tři další „miništáby”, jeden dokonce kolegů z magazínu Pátek LN. Hezoun Tome (jinak majiteli Oázy ve vesnici neřeknou) z toho má asi také plné kroksy, proto také občas něco zaskřípe. Celkově se projekt jak se zdá posunuje dopředu, přesto, že organizace je viditelně spíše organická. Do ranní pohody vlétl Vít Jedlička, osnovatel celého projektu jako kulový blesk. „Ukliďte ty vajgly, tady by se nemělo ani kouřit. Ať to tu nevypadá jak pankáčský doupě,” stará se hned zkraje. Program dne je nabitý, chce se setkat s vedením místních loďařských doků, potom plánuje cestu za místostarostkou nedalekého Osieku na chorvatské straně, vystoupení v televizi a rádiu. To ještě neví, že se mu dostane audience u samotné chorvatské ministryně zahraničí.

Právě chorvatská strana se k projektu Liberlandu zatím stavěla odmítavě, návštěvníky odchytávala a pokutovala. Jedlička považuje pozvání za zásadní změnu. Co se týče strany srbské, zdá se, že od ní přichází spíše tolerance, jestli ne jakási podpora z kuriozity. Vladislav Zivanovic, zástupce starosty města Sombor, pod jehož pravomoc Bački Monoštor spadá, vidí Liberland jako odvážný podnik. Sám je zastáncem hesla „žít 

a nechat žít” a liberálních principů, které Liberland reprezentuje. Řekl nám, že sám nemá kompetenci se vyjádřit k jeho uznání jako entity, ale v jeho existenci nevidí problém, spíše naopak. Liberland by mohl pomoci turistickému ruchu a ukázat světu jeho město a pracovní příležitosti více než 85 tisícům lidí, kteří v něm žijí.

Zoran, koordinátor pro romské občany v Bački Monoštor.
Vychutnávání piva v Srbské republice.

Návštěva doků proběhla uspokojivě, Vít Jedlička vidí ve spolupráci možnost vybavení vlastní lodi, která by fungovala jako sídlo administrace. Poloostrov, na kterém Liberland leží je totiž v době záplav z větší části pod vodou. Zakázka by na druhé straně byla vítaná v docích, které byly založeny již koncem 18. století.

Ondřej Masita, jeden z dobrovolníků a organizátorů netrpělivě čeká na zprávu o tom, jak

 dopadla schůzka s ministryní zahraničí. Na tom totiž záleží, zda dnešní vylodění bude vůbec myslitelné. O Liberlandu je přesvědčen, že nemůže zklamat. Již teď už je to historický úspěch. I kdyby nic více nedosáhl, přivedl pozornost celého světa k tomu, že zdanění a oprese státních aparátů přinutila tolik lidí k tomu, aby hledali alternativní řešení.

8.5. 21:47

Dnes odpoledne, po kratším zdržení na serbo–chorvatské hranici a s policejní eskortou 

Později byl chorvatským europoslancem pozván na setkání s ministriní Vesnou Pusić.dvou vozidel se Vít Jedlička, zakladatel a prezident pop–up státu Liberland setkal s Ivicou Vrkicem.

8. 5. 9:12

Toma říká „Když svítí slunce, všude je hezky.” A v Bački Monoštor v těchto májových dnech svítí naplno. Toma to samozřejmě říká srbsky, nebo také německy, protože žil 45 let ve Švýcarsku. Usedlost kterou vlastní, a která nyní slouží jako velvyslanectví virtuálního státu Liberland, štáb i dočasný domov dobrovolníků této organizace i nás, novinářů. Jmenuje se Oáza míru, a je to ze všech stran ohrazený, pohodlný, dobře vybavený malý statek na okraji vesnice.

V sobotu tady bude snad stále mír, ale na Oázu tu bude asi rušno. Liberland chystá masivní akci, na které přislíbila účast tisícovka lidí. Alespoň na sociálních sítích. O co jim půjde? „Chceme teď hlavně udělat pořádnou party,” říká Jan Kříž, jeden z podporovatelů a dobrovolníků, který svou funkci přirovnává k poslání mravence v mraveništi. Plánovaná akce má mít formu hromadného vylodění na území poloostrova v meandru Dunaje, který je teď již několik týdnů Liberlandem. Měla by se podle něj ve své historické důležitosti řadit vedle dobytí Bastily či Bostonského čajového dýchánku. Vztyčit kdesi vlajku je jedna věc, udržet jí tam, zabydlit území a dosáhnout jeho legitimity, je věc druhá.

Zdá se, že hlavními odpůrci jsou chorvatské úřady, respektive policie. Několik lidí bylo honěno, zadrženo, drženo, svlékáno, šikanováno a vyslýcháno v souvislosti s neoprávněným překročením státní hranice. Padly i pokuty, řádově ve stovkách eur. Přes varování že chorvatská a snad i srbská policie může být kdekoli, vypravili jsme se na obhlídku přístupových cest.Vyžaduje čas, lidi a zdroje. Nadšenci Liberlandu, a toto slovo asi nejlépe vystihuje ty, se kterými se zde setkáváme, tyto ingredience mají. A navrch pořádnou dávku odhodlání. „Já jsem první občan Liberlandu,” říká mladý muž, kterému budeme říkat jeho přezdívkou Steve. Dodává, že je připraven se na území přestěhovat. „Tohle je všechno, co mám,” ukazuje na dva velké kufry před sebou. Co by Steveovi, nebo komukoli jinému mohlo zabránit usadit se na neobydleném území, o které nikdo nejeví zájem a které léta leží ladem?

VIDEO: Hledáme Liberland

Ta, která se dá absolvovat suchou nohou, vede z vesnice Zmajevac na chorvatské straně. Hranici přejíždíme kousek proti proudu Dunaje, přes most vedoucí k vesnici Batina. Když se zmíním na srbské straně, jaký je účel naší návštěvy a zmíním slovo Liberland, policistka jen obrátí oči v sloup a mávne rukou. Na chorvatské straně zavolá svoji představenou, která někam odejde s našimi pasy a novinářským průkazem, a když se vrátí, tak mi laskavě, ale důrazně, jako natvrdlému dítěti vysvětlí, že žádný Liberland neexistuje. Na moji otázku, kolik novinářů se už na ten neexistující stát přijelo podívat, odpoví, že hodně. Po pár kilometrech najdeme u vjezdu na štěrkovitou cestu znuděného kouřícího policistu s landroverem. Tatík mi vysvětlí, že autem vjet nelze, ale můžeme si těch deset kilometrů ujít pěšky. Než zaparkujeme, tak se realita mění, už nemůžeme ani pěšky. Volal šéf.

Zatím se nad Zmajevac přihnala bouřka. Tmavá mračna urychlila soumrak a déšť začal padat do rákosí. Je tu docela pěkně, i když prší.

Ta druhá cesta vede přes Dunaj, tu si vyzkoušíme v sobotu. Doufám, že bude svítit.

7.5. 12:45

Z Budapešti je to ještě 240 kilometrů, posledních 100 je nejhezčích, lužními lesy v povodí Dunaje. Srbský celník nás vítá familiárním „čau” a chce vidět zavazadlový prostor. Alkohol, cigarety ani uprchlíky nevezeme, tak máme do Srbské republiky cestu volnou. Do Bački Monoštor se jede přes dřevěný most potom kolem hřbitova s kostelíčkem. Úhledná vesnička podél hlavní ulice s čerpací stanicí, poštou, trafikou, školou, hasičskou zbrojnicí, a jak se zdá nejméně tuctem hospod. Stačí dát před dům pár židlí a stolků a na ně lahváče značky Jelen.

Přijeli jsme během dopravní špičky, koňský povoz a několik místních cyklistů doplňují selanku všedního odpoledne. Tohle všechno by se mohlo brzy změnit. Bački Monoštor je totiž přímo v epicentru zajímavého experimentu jménem Liberland.

Iniciativa Víta Jedličky „kolonizovat” zemi nikoho, poloostrov mezi Chorvatskem a Srbskem, který dosud nikoho nezajímal, připomíná pohádku o polévce z oblázků. Během několika týdnů se k němu přidaly desítky, možná stovky dobrovolníků. Myšlenka státu nestátu, který nedaní a který se do života svých občanů plete minimálně, je tak vábná, že o občanství požádalo již kolem tří set tisíc lidí. Přesto, že všechny světové agentury o této geopolitické kuriozitě píší, ve vesnici se na vyslanectví nového státu, které zde sídlí, lehce nedoptáte.

O Liberlandu ale lidé slyšeli, a mnozí si dělají velké naděje. „Myslím, že to je dobrá zpráva, z komerčního hlediska, přinese to výhody naší vesnici a celé oblasti,” říká Zoran Kalaňoš, místní koordinátor pro romské občany, který si také podal žádost o občanství. Jeden z nejdůležitějších aspektů pro něj je programová rasová a náboženská tolerance. Věří, že projekt bude úspěšný, konec konců, pro jeho vesnici už plody přináší. „O Bački Monoštor se mluví po celém světě. Jsme slavní kvůli Liberlandu,” dodává Zoran.