Nezaměstnaní nemusí pracovat zadarmo pro stát, rozhodl Ústavní soud

Podle zákona, který loni schválila koalice ODS, TOP 09 a VV, se měly výrazně zpřísnit nároky na získání podpory v nezaměstnanosti. Od třetího měsíce pobírání podpory měl mít uchazeč o práci povinnost vykonávat veřejnou službu, a to v rozsahu až poloviny týdenní pracovní doby - tedy až 20 hodin týdně. V případě, že by práci odmítl, přišel by o podporu. Tento paragraf ale Ústavní soud zrušil.

Veřejná služba pro nezaměstnané je podle něj v rozporu se zákazem nucené práce i některými základními právy. Dříve bývala veřejná služba určena jen pro lidi v hmotné nouzi, jimž umožňovala zvýšit si příspěvek na živobytí. Reforma poslala do veřejné služby i uchazeče o zaměstnání po dvou měsících v evidenci.

"Veřejná služba je v případě uchazečů o zaměstnání vykonávána nedobrovolně pod pohrůžkou trestu spočívajícího ve vyřazení z evidence a ztrátě zabezpečení v nezaměstnanosti," uvedl generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek.

Ze zákona o zdravotních službách vypadly některé věty, jež se týkají povinnosti přeregistrace provozovatelů nestátních zdravotnických zařízení a vymezují obsah Národního registru zdravotnických pracovníků. Soud škrtl také časové omezení takzvaného dříve vysloveného přání, jež může pacient učinit pro případ, že v budoucnu nebude schopen vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotní péče. Zákon platnost přání limitoval pětiletou lhůtou.

Postup koalice nebyl správný, Ústavu ale neporušila

I přes dílčí úspěch se ČSSD nepodařilo uspět s hlavním požadavkem -strana žádala zrušení vybraných zákonů (většina je součástí sociální, zdravotní a důchodové reformy) kvůli vadné schvalovací proceduře v Poslanecké sněmovně.

Reakce premiéra Premiér Petr Nečas (ODS) vzkázal, že respektuje rozhodnutí Ústavního soudu o reformních zákonech. Vláda ho prý prostuduje a vyvodí z něj legislativní závěry.

Zákony, kterých se stížnost týkala, Senát vrátil poslancům. Vládní koalice se ale obávala opozičních obstrukcí, které nedlouho předtím provázely projednávání některých zákonů, a přistoupila k několika opatřením.

Koaliční poslanci prosadili sloučení rozpravy ke všem zákonům, rozhodli o víkendovém a nočním jednání sněmovny a omezili délku poslaneckých vystoupení. Každý zákonodárce mohl vystoupit jen dvakrát na deset minut.

Celý reformní balíček poslanci schválili v neděli 6. listopadu 2011 krátce před půlnocí. Podle sociální demokracie byl takový postup protiústavní a kritizovala vládu za silové prosazení zákonů.

Ústavní soud uznal, že postup koalice byl v rozporu s jednacím řádem sněmovny, protože mezi jednotlivými zákony se sloučenou rozpravou nebyla obsahová souvislost. Podle soudců to ale nevedlo k porušení základních ústavních principů. Zákony vrácené Senátem už totiž předtím prošly řádnou legislativní procedurou a trojím čtením ve sněmovně. Opoziční poslanci se tak mohli se zákony seznámit a navrhovat jejich změny..