ČSSD ve sněmovně prosadila uzákonění pravidel krajského referenda

Krajská referenda by se podle předlohy v budoucnu mohla konat pouze o věcech, které spadají do výhradní působnosti kraje. Nesměla by ale být o zřízení nebo zrušení krajských orgánů a jejich uspořádání, o volbě či odvolání hejtmana a dalších krajských představitelů, o ukládání pokut a o rozpočtu kraje nebo o krajských vyhláškách. Vlastní konání referenda by zajišťovala krajská samospráva, která by hradila i náklady spojené s hlasováním.

Přijetí zákona by podle ČSSD přispělo k větší identifikaci lidí s regionem, v němž žijí. Krajská referenda by podle tvůrců normy také posílila legitimitu krajské moci a podpořila postavení krajské samosprávy.

Návrh odmítla bývalá vláda Mirka Topolánka (ODS), podle ní návrh neřeší například ekonomické krytí výsledků v referendu přijatých. S většinou ostatních námitek se sociální demokraté při projednávání předlohy vypořádali. Navrhli mimo jiné stanovit, že o konání regionálního referenda může zastupitelstvo kraje rozhodnout nadpoloviční většinou hlasů všech, nikoli pouze přítomných krajských zastupitelů. Z pěti na šest procent zvýšili počet obyvatel kraje, kteří by mohli žádat o uspořádání referenda, aby to bylo srovnatelné s počtem v případě statutárního města.

V souběžné novele zákona o krajích sněmovna na popud ČSSD zrušila pasáž, podle níž krajskému zastupitelstvu hrozilo rozpuštění ministerstvem vnitra v případě, pokud by nerespektovalo rozhodnutí přijaté v referendu nebo soudní nařízení o vyhlášení referenda.

Referenda se v současnosti mohou konat pouze na místní úrovni, jejich pravidly se sociální demokraté také inspirovali. Zákonodárci také mohou ústavním zákonem schválit vyhlášení celostátního referenda k určité otázce. Dosud tuto možnost využili pouze jednou, když v roce 2003 dali občanům příležitost rozhodnout o vstupu země do EU. Návrh tohoto plebiscitu inicioval Senát, v němž ale návrhy na jiná všelidové hlasování dosud nenacházely většinovou podporu.