Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Psychiatři vytváří seznam oblíbených míst sebevrahů. Oplotí je a pošlou k nim hlídku

Česko

  5:00
PRAHA - Čtyři Češi denně předčasně ukončí život. Sebevražednost v Českuje nad průměrem Evropské unie, ale i celého světa, třebaže je nyní nejnižší v celé historii země. Alarmující statistiky přiměly odborníky k poněkud nevšednímu řešení. Rozhodli se, že budou monitorovat místa, kde nejčastěji Češi vzdají svůj život. Pomoct by pak podle Národního ústavu duševního zdraví mohly bariéry i hlídači na místech.
Sebevražda

Sebevražda foto: Shutterstock

Les Aokigahara leží na úpatí nejslavnější japonské hory Fudži. Ačkoli by se mohlo zdát, že jde o klidné místo, ve skutečnosti se toto území řadí k místům, kde si lidé nejčastěji vezmou život. Jen v roce 2002 bylo zaznamenáno 78 sebevražd. Od roku 1970 pročesává každý rok les speciální jednotka hledající těla sebevrahů. Ty pak tito lidé z řad dobrovolníků pomáhají pohřbít.

Nejen les, i Golden Gate

Ve světových žebříčcích se hned vedle japonského lesa objevuje i Golden Gate v San Francisku, kde každým rokem pokusí zabít asi 1500 lidí. I Češi mají rekordní množství sebevrahů. V Česku je totiž míra sebevražednosti podle posledních srovnatelných dat WHO nad průměrem Evropské unie a výrazněji i nad celosvětovým průměrem. Absolutní počet sebevražd navíc začal v Česku po roce 2008 opět stoupat poté, co od roku 2000 s jedinou výjimkou v roce 2003 konstantně klesal.

Sebevražednost v číslech

Ročně podle Světové zdravotnické organizace (WHO) spáchá sebevraždu více než 800 tisíc lidí, denně tedy přes dva tisíce. Některé statistiky tvrdí, že každých 40 sekund spáchá jeden člověk sebevraždu. Podle bývalého prezidenta Světové asociace pro prevenci sebevražd Briana Mishary to je více než zemře celkem ve všech válkách, při teroristických útocích a v důsledku mezilidského násilí. Na každou dokonanou sebevraždu připadá podle odhadů WHO 20 pokusů.

Černou statistikou se tedy Česi dotahují na světový průměr. Psychiatři teď budou hledat české „lesy Aokigahara“. „V týmu výzkumného programu Sociální psychiatrie budeme zpracovávat data o sebevražednosti na českých železnicích. Od toho si slibujeme odhalení takzvaných ‚suicide-hotspots‘, tedy míst s častým výskytem sebevražd, kde je pak možné intervenovat fyzickými bariérami zabraňujícími přístup, případně zesílením dohledu nad těmito místy,“ uvedl pro server Lidovky.cz výzkumný pracovník Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) v Klecanech Alexandr Kasal.

Ještě před otevřením Nuselského mostu za „oblíbené“ místo sebevrahů platila trať v Klánovich, kam lidé skákali z výše položené silnice. Kasal nicméně jedním dechem dodává, že není úplně jisté, zda taková místa vůbec existují. Momentálně má v rukou hrubá data o geografickém výskytu incidentů se zřejmým sebevražedným záměrem na české železnici. Ty ústavu poskytla Správa železniční dopravní cesty.

Z publikovaných výzkumů podle něj vyplývá, že lze účinně bránit nežádoucímu chování některých lidí v těchto lokalitách. „Je možné vztyčení fyzických bariér, které na určitém traťovém úseku zabraňují vstoupit do kolejiště. Důležité samozřejmě je, aby nebylo možné je snadno překonat,“ vysvětluje Kasal s tím, že vždy ale bude záležet na charakteru takového místa. „Samozřejmě není dost dobře možné ani chytré oplotit celou českou železnici,“ dodává.

Zesílení dohledu je pak podle něj možné provádět dvojím způsobem - buď s použitím kamerového systému, nebo přítomností hlídače. „Další variantou je ještě umístění značení s kontaktem na krizovou pomoc. Toto všechno jsou přístupy, které se podle zahraničních výzkumů ukázaly na některých lokacích efektivní ve snižování počtu sebevražd. Některé studie provedly i srovnání s blízkými lokacemi, aby zjistily, zda jen nedošlo k přesunu problému jinam. Ukázalo se, že nikoliv,“ uvádí dále výzkumný pracovník.

NÚDZ se nicméně dlouhodobě snaží v rámci různých projektů zkvalitňovat systém psychiatrické péče v České republice, podílí se také na právě probíhající reformě psychiatrie, která by měla přispět ke zlepšení péče o duševní zdraví a tím, pravděpodobně, i k poklesu počtu sebevražd.

Momentálně také běží projekt, který by měl mimo jiné vyvrcholit publikováním příručky pro novináře. „Způsob, jakým je o sebevraždách v českém mediální prostředí komunikováno, je mnohdy nevhodný. Například zobrazování oprátky u některých článků, které převzali naší tiskovou zprávu,“ dodává Kasal.

Největší riziko u lidí starších 69 let

Podle vedoucího výzkumného programu Sociální psychiatrie z téhož ústavu Petra Winklera je sebevražda nejčastějším důvodem úmrtí dívek mezi 15. a 19. rokem života. Ze všech úmrtí mladých žen od 20 do 29 let je pak sebevražda důvodem úmrtí u 30 procent. „Vůbec nejvyšší míru sebevražednosti globálně je možné identifikovat u osob starších 69 let,“ sdělil vědec.

Důvody, které vedou Čechy k sebevraždě, je obtížné vystopovat. „Víme však, že u osob, které si dobrovolně vezmou život je relativně častý výskyt duševního onemocnění. Se suicidálním jednáním jsou spjaté především deprese a poruchy vzniklé užíváním alkoholu,“ komentuje statistiky výzkumný pracovník Kasal.

Pokud jde o data nasbíraná za posledních deset let, ukazuje se, že nejvyšší míra sebevražednost je v Karlovarském kraji (ročně jde v průměru o 16,3 sebevražd na 100 tisíc obyvatel), nejnižší pak v kraji Vysočina (ročně v průměru 11,33 sebevražd na 100 000 obyvatel).

Cyril Höschl a Petr Winkler, kteří patří mezi přední odborníky na prevenci sebevražednosti, připravili společné prohlášení. V něm navrhují, jak situaci zlepšit. „Důraz je kladen na prevenci sebevražd prostřednictvím omezování přístupu k prostředkům k vykonání sebevraždy, léčby deprese farmakoterapií a psychoterapií, zajištění návaznosti péče a prostřednictvím dalších preventivních programů,“ doplnil Winkler.

Příručka pro novináře podle něj může být dobrým startem. „Měla by poskytnout informace o tom, jak správně komunikovat v médiích zprávy o sebevraždách. Je totiž prokázáno, že necitlivá mediální praxe může vést k vlně nápodobných sebevražd, a to zvláště v případech, kdy sebevraždu spáchala mediálně atraktivní osobnost jako například úspěšný fotbalista nebo zpěvačka,“ upozornil v rozhovoru s ČTK.

Jeho kolega, Cyril Höschl, však upozorňuje, že sebevražednost je v Česku nyní na nejnižší úrovni v celé historii země, a to bez ohledu na to, že v posledních letech zase stoupá. „V porovnání s ostatními zeměmi je sice horší než ve většině západních zemí, ale výrazně lepší než v mnoha zemích na východ od nás. U nás je sebevražednost zhruba 15 dokonaných sebevražd na 100 tisíc obyvatel za rok. V celé Evropě je to více než 14. Nejhůře je na tom v Evropě Litva, Lotyšsko, Maďarsko a Rusko,“ vysvětluje. Tam je to dvacet dokonaných sebevražd na stejný vzorek populace.

Sebevraždy v číslech

„Sebevražednost je fenomén, jenž souvisí s duševními chorobami, z nichž se značná část nedostane k léčbě z mnoha důvodů, včetně podcenění potřeby psychiatrické péče ze strany společnosti - státu, politiků, veřejnosti, ovšem i osob v riziku-, ale je dán i mnoha dalšími okolnostmi, jako je ekonomická úroveň, religiozita, spotřeba alkoholu, rozvodovost, nezaměstnanost, geografie, životní styl, spotřeba antidepresiv a tak dále,“ míní Höschl.

Duševní poruchy a alkohol

Vzestup sebevražednosti mezi mladými lidmi je zatím natolik čerstvým, že není možné vysledovat jeho příčiny. „Provizorně se jako vysvětlení nabízí určitá existenciální nezakotvenost navzdory dobře ekonomické situaci, povšechně nízké náboženské povědomí a s nim související proměny hodnotového žebříčku a vysoká spotřeba alkoholu. Na vině mohou byt i nerozpoznané a nedostatečně léčené duševní poruchy - deprese, úzkostné poruchy, schizofrenií. Na závěry je však ještě příliš brzy. Navíc nevíme, zda nejde pouze o přechodný zvrat v jinak příznivém trendu, jenž se bude třeba vyvíjet jinak,“ dodává Höschl.

Sebevražednost je nicméně podle Kasala z Národního ústavu duševního zdraví obecně dlouhodobý problém. Ministerstvo zdravotnictví sice opakovaně vyjádřilo snahu věc řešit, v praxi se podle něj ale nic zásadního nestalo. A neděje.

Samotný resort se ovšem chlubí mnohými aktivitami a plány. „Společně s odbornou psychiatrickou společností jsme si závažnosti tohoto problému vědomi, opakovaně na něj upozorňujeme, například v rámci sympozia Primární prevence duševního zdraví, které ministerstvo pořádalo za podpory Norských fondů 17. října 2016,“ uvedla pro server Lidovky.cz mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová.

Pokud jde o praxi, tam význam iniciativy pokulhává. Plány jsou totiž výrazně dlouhodobější. „Současně hodláme s tímto tématem intenzivně pracovat při detailní tvorbě projektů, které jsou součástí reformy psychiatrické péče, neboť víme, že za devadesát procent úmrtí v důsledku sebevraždy lze nalézt přítomnost nějaké duševní poruchy, nejčastěji depresivního onemocnění,“ řekla dále mluvčí.

Linky důvěry:

Linky důvěry nabízejí anonymní telefonický kontakt pro rozhovor o aktuálních problémech vyžadujících neodkladné nebo naléhavé řešení. Kromě pomoci při zvládání různých krizových stavů poskytují také informace o službách a kontaktech vhodných navazujících zařízení.

VÍCE INFORMACÍ ZDE

Prvotním krokem k tomu je podle ministerstva vytvoření systému prevence vzniku duševních onemocnění. „To je záležitost vysoce komplexní a některé prvky jsou obsaženy v řadě aktivit reformy psychiatrické péče. Pokud budeme vycházet ze současné reality klinické praxe, myslíme si, že z hlediska lékařů je nezbytné zapojení praktických lékařů, o kterých víme, že je pacienti před svým činem často navštíví,“ řekla dále.

Dalším důležitým faktorem je prý také povědomí o typu a výskytu duševních poruch, kterého se veřejnosti dostane například v projektu na téma destigmatizace.

„Současně bude rozšířena nabídka služeb pro pacienty trpící duševními poruchami a multidisciplinární týmy budou i v rámci časných intervencí v tomto ohledu schopny rychlé identifikace a zavedení potřebných opatření,“ dodala Čechová s tím, že by této situaci prospělo také vytvoření specifického projektu na národního úrovni.

Favorit 30 let

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...