Tvrdí, že sociální začleňování může být úspěšné jen tam, kde se podaří oslabit "závislost na tradičních rodových strukturách". V Česku existuje podle analýzy přes 300 chudinských domů, ulic a čtvrtí, v nichž žijí převážně Romové. V těchto ghettech může být až 80.000 lidí.
Většina dospělých je bez zaměstnání. Rodiny jsou tak odkázány na sociální dávky. Děti končívají ve speciálních školách. Mnohé z nich nikdy neviděly své rodiče pracovat.
Podle Čunka právě rodinné sítě přispívají k pádu do chudoby. Člověka totiž zachytí a poskytnou mu zázemí. Nemusí pak prý plánovat a starat se o přežití sám, nemůže se z nich ale kvůli chudobě ani vymanit.
Pomoci má rušení ghett
V této souvislosti také Čunek zmínil, že k začlenění vyloučených je třeba snížit hustotu osídlení v některých jejich komunitách. To de facto znamená zrušit ghetta.
Ke zlepšení situace lidí z ghett má přispět zřizovaná agentura proti sociálnímu vyloučení, která vzniká pod dohledem ministryně pro menšiny a lidská práva Džamily Stehlíkové (SZ). Úkolem agentury je nastartovat spolupráci mezi samosprávou, školami, úřady práce, policií, neziskovými organizacemi a obyvateli problémových lokalit, aby ghetta postupně zanikla,
nebo se změnila v běžné čtvrti.
Čunek uvedl, že se problém romských komunit pouhým zřízením agentury nevyřeší a nestačí ani rozšíření nabídky služeb na pomoc vyloučeným. Stát musí přijmout opatření v sociální politice, vzdělávání, bydlení a občanském soužití tak, aby lidé služby vyhledávali, míní předseda KDU-ČSL.
"Nezodpovědné je třeba vést k odpovědnosti. Ochota pracovat a přijmout nabízenou práci musí být podmínkou výplaty sociálních dávek," uvedl Čunek. Lidé, kteří práci odmítnou, by podle něj měli získávat jen podporu ve výši existenčního minima a pro jejich děti se musí zajistit péče "včetně pobytu a stravování v denních stacionářích".
