Další pokus o otevření kostnice

Nyní vznikl další návrh smlouvy, jak zpřístupnit prostory, kde leží desítky tisíc ostatků dávno mrtvých Brňanů. „Návrh počítá s tím, že by město opravilo prostory pod kostelem, pak by kostnici provozovalo a po určitou dobu neplatilo nájem,“ shrnul brněnský římskokatolický děkan Václav Slouk.

Právě na tom, jak se bude radnice a město dělit o náklady na investici a o tržby ze vstupného, ztroskotala všechna předchozí jednání. Situaci zkomplikovalo i to, že církev nezískala dotaci z takzvaných norských fondů, z níž hodlala opravy svých prostor zaplatit. Půjčku odmítla, protože se zástupci církve bojí, že by ji nemuseli splatit.

Náměstek primátora Martin Ander je ale optimista. „Předpokládám, že během prázdnin bychom mohli dospět k nějaké dohodě. Dojednáváme podmínky, za jakých bude v budoucnu opravená kostnice provozovaná a jak se upraví smluvní vztahy mezi vlastníky dvou částí podzemí,“ uvedl včera. Pak by podle něj mohly začít práce na přípravě dokumentace pro stavební povolení.

O kostnici je ohromný zájem
„Lidé se přitom ptají, kdy bude kostnice zpřístupněná. Jde o unikát nejen v tuzemském měřítku,“ připomíná znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda. Právě on v neděli provázel zájemce, kteří byli ochotni do opravené městské části kostnice sestoupit provizorním vchodem pod poklopem v dlažbě Jakubského náměstí. „Otázku, proč není otevřeno, položili snad všichni,“ připustil Svoboda.

To, že je o kostnici zájem, potvrzují i pracovníci Brněnského kulturního centra. Na jeho pracovišti v přízemí Staré radnice prodávali na nedělní vstupy vstupenky. „Nejprve to šlo pozvolna, ale pak se informace roznesla a bylo rychle vyprodáno,“ potvrdila vedoucí pracoviště Eva Formánková. Zájem je takový, že ještě v srpnu chtějí dny otevřených dveří zopakovat.

Provoz by mělo zajišťovat město
Pokud se kostnici podaří otevřít veřejnosti, pak by její provoz mělo podle Andera zajišťovat město. To je totiž také jediný způsob, jak získat na projekt peníze z evropských fondů, obdobně jako pro zpřístupnění  labyrintu chodeb pod Zelným trhem a Mincmistrovského sklepa pod Dominikánským náměstím. Žádost o dotaci na tyto projekty odešla tento týden, stejně jako žádost o stavební povolení.

Když dělníci kostnici našli, byla až po strop zaplněná kosterními ostatky pocházejícími zřejmě ze svatojakubského hřbitova rušeného po roce 1784. Odborníci o ní neměli tušení – jednu z chodeb objevili náhodou při opravách Jakubského náměstí v roce 2001. Když prostory vyklidili a pokračovali v průzkumu, zjistili, že pokračují do rozlehlých katakomb pod kostelem. Tam zatím záchranné práce nezačaly, zatímco ve zbytku jsou už znovu narovnány ostatky podobně jako v historii. Tehdy kvůli úspoře místa skládali zvlášť dlouhé kosti, zvlášť lebky a další ostatky.

Vstup do nové expozice by měl vést po schodišti v zadní části jakubského kostela, které zatím vede do tamní kotelny v jedné ze zrušených krypt. Tu od kostnice dělí jen několik metrů. Úpravy v ceně asi dvanáct milionů korun by ale také měly umožnit lidem zhlédnout například některé zachovalé náhrobky, seznámit se s historií pohřbívání a prohlédnout si první patro věže.