Podle Zuzany Kosařové-Fořtové se o výstavě rozhodlo velmi rychle: „S galerií Astrup Fearnley z Oslo jsme už spolupracovali a nyní s ní jednáme o výstavě indického umění. Damien Hirst je zastoupen v jejích sbírkách, a tak jsme dostali nabídku, že by do Prahy mohla přijet tato výstava devíti děl, k níž byl vydán i zajímavý katalog.“
Komorní a pečlivě koncipovaná výstava, jejímiž kurátory jsou za norskou stranu Gunar B. Kvaran a za českou Petr Nedoma, tak představí Hirstovy obrazy, instalace i tzv. ready made objekty (například I Feel Love, 1994–1995; Necropolis, 1996; The Martyrdom of Saint Peter, 2003; Adam and Eve Exposed, 2004). Expozice se otevře 21. května a potrvá až do 30. srpna.
Šokující Requiem v Kyjevě
Tvorba Damiena Hirsta (1965) působí kontroverzně, ale nejde o prvořadý záměr. Spíš se stává zrcadlem autorova pohledu na svět a svébytné filozofie, reagující na drsnost a absurditu současnosti. Fascinuje ho smrt a diváka rád šokuje groteskními reflexemi smrtelnosti, čímž vytváří jakýsi nový druh krásy. Zajímá ho věčný cyklus, v němž se mrtvoly mění v příležitost k bohaté hostině...
Podle organizátorů bude v Rudolfinu k vidění významný, i když pouze útržkovitý přehled hlavních formálních a tematických aspektů Hirstovy práce v posledních deseti letech. V katalogu k výstavě se ale veřejnost může seznámit s jeho způsobem myšlení díky obsáhlému rozhovoru Hanse Ulricha Obrista.
V současné době první setkání s Damienem Hirstem prožívají obyvatelé Kyjeva, kde se koná velká retrospektivní výstava s názvem Requiem. Ta představuje stovku nejznámějších soch a obrazů. Jsou mezi nimi proslulí pětimetroví žraloci naložení ve formaldehydu nebo useknutá hlava krávy, posetá bzučícím hmyzem, nechybí série obrazů lebek.
Taková výstava je ovšem mimořádně finančně náročná a její uspořádání vyžaduje movitého mecenáše. Rovněž z těchto důvodů nejspíš v dohledné době Pražané podobně rozsáhlou expozici nemají šanci vidět. I tak je však snaha vedení Galerie Rudolfinum představit aspoň vzorek Hirstovy tvorby mimořádná a záslužná.
Lékárničky jako inspirace
Hirst se zabývá souběžně plastikou, instalacemi a malbou. Typické a velice známé jsou objekty zvířat, představované ve značně pozměněných okolnostech a souvislostech. Dalšími ready made objekty, které Hirst často využívá, jsou lékárničky a jiné lékařské instrumentarium, charakteristické chladným, klinickým vzhledem. Malby, i když na pohled dekorativnější, využívají různé automatické postupy.
Bylo by jednoduché otaxovat Hirstovu tvorbu jako čistě formalistickou, nesporně se v ní zabývá symbolickými a metafyzickými otázkami minulosti i současnosti.
