"Bylo to prostě zdvořile řečeno, ale jasně. Jedna celá jedna, necelá ještě ke všemu procenta HDP, je málo," prohlásil Stropnický podle záznamu pořízeného mluvčím českého ministerstva obrany Janem Pejškem.
"Je dost obtížné, abyste jako země, která platí 1,8, 1,9 nebo dvě procenta, posílala svoje vojáky podle článku 5 do země, která platí 0,8 procenta, a doma to obhájila," poukázal Stropnický na postavení USA vůči většině jejich evropských spojenců.
Pro Česko z toho podle Stropnického vyplývá nutnost zvýšit armádní rozpočet. "To nejde skokem. My bychom nebyli ani schopní to rozumně proinvestovat. Ale jde o trend," pokračoval český ministr. Tedy zastavit snižování výdajů a jejich postupně navyšování, jak to umožní hospodářský růst.
Sobotka chce armádní rozpočet udržet na 43 miliardách KčPremiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se s prezidentem Milošem Zemanem na dnešní schůzce shodli na tom, že vláda by měla zastavit pokles výdajů na obranu. Podle Sobotky by jinak nemohla plnit závazky, které vyplývají z členství České republiky v NATO. Premiér chce v rámci rozhovorů o novém rozpočtu prosadit, aby obrana v příštím roce dostala alespoň stejné peníze, které má k dispozici pro letošní rok, tj. 43 miliard korun. Armáda by přitom podle některých svých představitelů měla mít rozpočet zhruba o 12 miliard vyšší. |
"Nelze v bezpečnostní sféře žít na dluh. To je neúnosné," podotkl Stropnický. S Hagelem se prý shodl, že by závazek zvýšení rozpočtů měl jednotně zaznít na podzimním summitu NATO v Cardiffu. Jednotlivým ministrům a vládám se to pak bude podle Stropnického snáze obhajovat před veřejností.
V souvislosti s ukrajinskou krizí, která právě nejvýrazněji oživila debaty kolem obranných rozpočtů členů NATO, český ministr svému americkému kolegovi připomněl, že ČR nabídla alianci k volnému využití při ochraně východních hranic pobaltských států nebo Polska čtyři stíhačky Gripen.
Stropnický dodal, že by ČR měla zájem zapojit se do pravidelných společných cvičení USA a Polska, která by se mohla konat i na základně v Čáslavi.
