Johanna Kammerlanderová.
foto: ČTK
Na Semilsku si nárokuje mimo jiné zámek Hrubý Rohozec a okolní pozemky. Za morální vítězství rozhodnutí označil její právní zástupce Roman Heyduk. Že by tím kauza skončila, ale nevěří, žalované strany se proti rozhodnutí podle něj odvolají. Rozhodnutí zatím nenabylo právní moci.
ČTĚTE TAKÉ O VYROVNÁNÍ STÁTU S CÍRKVEMI
|
Walderode o rodový majetek přišel jako Němec na základě Benešových dekretů a spor se týkal i toho, zda se za druhé světové války proti československému státu neprovinil. Ivana Velíšková, která u soudu zastupovala například město Turnov a Národní památkový ústav (NPÚ) spravující Hrubý Rohozec, předložila na minulém jednání členský průkaz, který podle ní dokládal členství Walderodeho v Sudetoněmecké straně (SdP), což mělo prokázat, že nemá na vrácení majetku nárok.
Soudce Vít Záveský k tomu však nepřihlížel. Legitimnost nároku rodu Walderode je podle něj potvrzena tím, že Karlu Walderode bylo na počátku 90. let vráceno české občanství. "Pokud bylo občanství vráceno, je tím vyřešena otázka, zda se provinil či neprovinil a soudu nepřísluší to prověřovat," vysvětlil ve svém zdůvodnění soudce. Podle Velíškové je pravděpodobné, že se její klienti proti rozhodnutí odvolají.
Spor u semilského soudu byl veden proti 12 žalovaným. Jsou mezi nimi i podniky a sportovní organizace, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), Krajská správa silnic Libereckého kraje nebo Pozemkový fond České republiky.
Jejich právní zástupci dnes před soudem shodně žádali zamítnutí žaloby, ale neuspěli. Soudce potvrdil nárok dědičky na většinu nemovitostí s výjimkou pozemků v Turnově - Daliměřicích, kde Kammerlanderová sama žalobu stáhla kvůli mimosoudnímu vyrovnání.
O co ve sporu jde?
- Potomek šlechtického rodu Karel Des Fours Walderode vznesl na počátku 90. let restituční nárok na rozsáhlý majetek rodu v severovýchodních Čechách. Jeho výši odborníci původně odhadovali na 3,5 miliardy korun, podle bývalého právníka rodiny Felixe Nevřely jde zhruba o majetek za 120 milionů korun.
- Vdova po Karlovi Des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová jako dědička usiluje o pozemky a budovy, které vlastní například Lesy České republiky, Národní památkový ústav nebo město Turnov. Jde především o zámek Hrubý Rohozec, 300 hektarů lesa a pozemky u Turnova na Semilsku. Kammerlanderová podala celkem přes 20 žalob.
- Úspěch zaznamenala v roce 2008, kdy jí liberecký krajský soud přiznal čtvrt hektaru obecního lesa u Žďárku na Liberecku. Průlomový rozsudek následně potvrdil i Ústavní soud. Rozhodnutí může mít dopad i na ostatní majetkové spory. Les byl zkonfiskován stejným dekretem jako Hrubý Rohozec a ostatní budovy a pozemky.
- Dnes okresní soud v Semilech potvrdil nárok Kammerlanderové na pozemky a nemovitosti, jichž se domáhá. Na Semilsku si nárokuje mimo jiné Hrubý Rohozec a okolní pozemky. Soud jí potvrdil nárok na většinu nemovitostí s výjimkou pozemků v Turnově - Daliměřicích, kde Kammerlanderová žalobu
stáhla kvůli mimosoudnímu vyrovnání.
- Kromě Hrubého Rohozce si dědička nárokuje renesanční zámek a velkostatek Dřínov na Kroměřížsku s lesy a polnostmi, zámeček a velkostatek Smržovka na Jablonecku, 300 hektarů lesa a další pozemky u Turnova na Semilsku (mimo jiné i Suché skály v Českém ráji), 3600 hektarů půdy na Jablonecku, 360 hektarů lesů a polí jako součást dřínovského panství, nemovitost v Josefově
Dolu na Jablonecku, dvůr ve Vrchoslavicích na Prostějovsku či statek v Srnově.
- Případ Walderode provázely od počátku spory o československé občanství hraběte a jeho spolupráci s nacisty. Walderode přišel jako občan německé národnosti o rodový majetek na základě Benešových dekretů bezprostředně po skončení druhé světové války. Vztahovaly se na osoby, jež se během ní provinily proti zájmům republiky.
- V roce 1947 úřady Walderodemu československé státní občanství vrátily. Zabraný majetek už ale nestihl získat nazpět, po komunistickém puči v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo a šlechtic zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu.
- Vzápětí se objevila svědectví, že během války spolupracoval s nacisty. Bojoval ve wehrmachtu a odpůrci vydání rodového majetku mu připisují i členství v Henleinově SDP. V roce 1993 dostal Walderode od Lesního závodu v Harrachově téměř 90 hektarů lesa u Turnova, o tři roky později ale ministerstvo zemědělství rozhodnutí zrušilo.
|
