Podle studie také vzrostl počet autoritářských režimů na osm, poprvé je mezi nimi i Rusko.
Zlepšení stavu demokracie zaznamenali autoři studie pouze u čtyř zemí: Polska, Kosova, Běloruska a Kazachstánu. Poslední dvě země ale i přes zřetelný posun zůstávají mezi autoritářskými režimy.
Česko získalo průměrnou známku 2,18 na sedmistupňové škále, kde jedna představuje funkční demokracii a sedm zcela autoritářský režim. Je to zhoršení proti předchozímu roku, kdy Praha dosáhla známku 2,14. Přesto je Česko na třetím místě mezi sledovanými zeměmi za Estonskem a Slovinskem, které měly shodně známku 1,93.
Česko se proti předchozímu roku zhoršilo v oblasti občanské společnosti.
Autoři studie zde sice konstatovali rostoucí počet nevládních organizací, problémem ale je posilování extremistů a rasově motivovaných útoků.
Zhoršení studie ukazuje i v oblasti justice, kde autoři viděli jako hlavní problém postup soudců při vyšetřování údajné korupční aféry tehdejšího šéfa KDU-ČSL Jiřího Čunka.
Zlepšení Česko vykázalo v oblasti volební soutěže, která je podle autorů studie na úrovni stabilních demokratických zemí. Dlouhodobě nejhůře hodnocenou oblastí je pro Česko korupce, kde země dostala stejně jako v předchozím roce známku 3,25.
Stav demokracie se podle studie zhoršil i na Slovensku. Její autoři mu přisoudili známku 2,46, zatímco o rok dříve mělo 2,29. Bratislava vykázala mírné zhoršení ve všech sledovaných oblastech s výjimkou volební soutěže a korupce, kde se situace nezměnila. Stav demokracie na Slovensku je podle studie nejhorší z osmi postkomunistických států, které vstoupily do Evropské unie v roce 2004.
Stav demokracie
|
Těchto osm zemí ale studie přesto hodnotí jako konsolidované demokratické režimy, které "představují nejlepší politiky liberální demokracie". Za jejich hlavní problém ale označují velkou míru korupce.
Zbývající dva postkomunistické členy EU, Bulharsko a Rumunsko, řadí studie mezi částečně konsolidované demokracie. Do této skupiny spadá i kandidátský stát Chorvatsko. V těchto zemích je sice celkem vysoký standard volby vedení státu, ale nejsou zde dostatečně chráněna politická práva a občanské svobody.
Na opačném pólu hodnocení jsou autoritářské režimy, kde je omezená politická soutěž a velmi rozšířeno porušování základních politických, občanských a lidských práv. Jejich řady studie proti předchozímu roku rozšířila o Rusko a Kyrgyzstán. Ke špatnému hodnocení Ruska přispěly prezidentské volby, v nichž byli podle západních pozorovatelů diskriminováni někteří opoziční kandidáti. Obraz Ruska také zhoršila srpnová válka s Gruzií.
