Sněmovna, patrně si vědoma svého jepičího života do dalších voleb, schválila většinou 142 hlasů prodloužení doby deregulace nájmů. Problém, po desetiletí zametaný pod koberec se tak nevyřeší ani 25 let od konce totalitního režimu. Můžeme se jen domnívat, zda je to čin holého populismu, nebo je to tak v zájmu developerských společností, kterým je zvyšována cena nově nabízených bytů zabetonováním nájemného bydlení s dědickými právy na desetiletí.
Z celého příběhu pak lze učinit závěr, že stávajícímu systému se nedá věřit jako celku, vždyť pokud se někdo rozhodl k úvěru pro investici do objektu s regulovaným nájmem na základě
rozvahy o deregulaci nájemného, bude mít teď starosti, zejména pokud si opatřil úvěr.
Změna úvěrových podmínek bankami, poplašenými posledním půlrokem, se spojí s propadem z výnosu z nemovitosti na tři až čtyři roky. Po tomto kotrmelci nebude systému nikdo soudný věřit a bytové domy, na kterých bude 40 let dluhů z doby zločinecké a dalších 25 let z doby
strkání hlavy do písku, budou chátrat dále. A pokud nechátrají, je to jen z důvodu slabých nervů vlastníků, kteří do bydlení svých spoluobčanů dosazují ze svého, bez ohledů na jejich sociální potřebnost. Může však být ještě hůře, povolební „nový úděl“ je schopen nájemné bydlení opět vyvlastnit bez náhrady v zájmu řešení ekonomické krise, nebo obdařit nemovitosti pro bydlení 90% daní z výnosu aby si náhodou někdo nepomohl.
Z celého příběhu pak lze učinit závěr, že stávajícímu systému se nedá věřit jako celku, vždyť pokud se někdo rozhodl k úvěru pro investici do objektu s regulovaným nájmem na základě
rozvahy o deregulaci nájemného, bude mít teď starosti, zejména pokud si opatřil úvěr.
Změna úvěrových podmínek bankami, poplašenými posledním půlrokem, se spojí s propadem z výnosu z nemovitosti na tři až čtyři roky. Po tomto kotrmelci nebude systému nikdo soudný věřit a bytové domy, na kterých bude 40 let dluhů z doby zločinecké a dalších 25 let z doby
strkání hlavy do písku, budou chátrat dále. A pokud nechátrají, je to jen z důvodu slabých nervů vlastníků, kteří do bydlení svých spoluobčanů dosazují ze svého, bez ohledů na jejich sociální potřebnost. Může však být ještě hůře, povolební „nový úděl“ je schopen nájemné bydlení opět vyvlastnit bez náhrady v zájmu řešení ekonomické krise, nebo obdařit nemovitosti pro bydlení 90% daní z výnosu aby si náhodou někdo nepomohl.
