15. července 2012 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Aleš Najbrt: O grafice,
Varech, divadle i penězích

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Bohumil Vašák a Aleš Najbrt | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bohumil Vašák a Aleš Najbrt | foto: ČTK
Filmový festival v Karlových Varech se neobejde bez plakátů. A ty už téměř dvě dekády vytváří grafické studio Aleše Najbrta. Jednoduchost letošního plakátu ale vyvolala velmi vášnivé diskuse, stejně jako logo České televize.


* LN Někteří lidé označují váš plakát pro letošní ročník karlovarského festivalu za samoúčelnou provokaci, jiní hájí jeho minimalismus. Jaký byl váš záměr?


Většinou každý už dlouho dopředu ví, že na festival pojede, a proto nejčastější otázka, kterou dostávám, je: „A kdy to letos je?“ Takže datum bylo pro plakát důležitou informací. Pro festival pracujeme už osmnáct let, celá ta léta tam jezdím, takže můžu říct, že festival velmi dobře znám. A vždycky se snažíme o zkratku, kdy třeba stačí napsat Vary, Festival a lidé to pochopí. Myslím si, že festival je už natolik zavedený, že ho každý zná a nepotřebuje žádnou výraznou reklamu. A i když jsme se nesnažili někoho provokovat, kvůli těm rozporuplným reakcím má nakonec mnohem větší reklamu, než jsme předpokládali.


Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary


* LN Spousta lidí ve víru společenského života festivalu nakonec třeba ani nestihne jít do kina. Co na Varech baví nejvíc vás?


Festival pro mne spojuje hodně různých věcí, které mě těší. Baví mě být společenský, a především rád chodím do kina. A filmy, které vidím tam, jinde neuvidím, protože většinou u nás nejdou do distribuce. Ty filmy mě přitom ovlivní, nasaju z nich spoustu různých pocitů. V posledních letech rád vyhledávám hudební filmy, letos se moc těším na dokument o Jamesi Murphym a LCD Soundsystem. Další filmy mi doporučí umělecký šéf festivalu Karel Och, jako každý rok. Také se ve Varech zúčastňuju různých sportovních klání a podobných akcí. Je to prostředí, kde jsme všichni na relativně malém prostoru a můžeme se lépe vnímat.


* LN Někdo festivalu vyčítá, že už není pro lidi, ale spíš pro sponzory a lobbisty.


To je zkreslené, tak to není. Ano, jezdí tam i sponzoři, lobbisté, ale ti jezdí na každou atraktivní akci. Chtějí být „u toho“. Tak to je. Podle mne je ale festival ve Varech hlavně o filmu, filmařích a těch, kteří mají rádi kvalitní filmy.


* LN Tiskem proběhla zpráva, že logo, které jste udělali pro Českou televizi, přijde na 430 tisíc, jeho aplikace do praxe si pak vyžádá řádově desítky milionů. Neuškodilo vám to?


Nevím. Nemám žádné indicie, že by nás to poškodilo. Tyhle debaty se objeví pokaždé, když uděláme nějaké významnější logo, ať už je to pro město Prahu, pro Ostravu, nebo zmíněnou Českou televizi. Naše honoráře nejsou nijak přehnané a odpovídají vynaložené práci.


* LN Má vůbec designér veřejně vysvětlovat či obhajovat svou práci?


Beru to jako součást svojí práce, a velmi důležitou součást. Musím být totiž schopný svou práci obhájit jak před partnery, tak před kýmkoli dalším. Každý tvůrce by měl umět o své práci mluvit.


Pražské jaro: Durová stupnice se stala motivem, kterému rozumí snad každý a opět si může s radostí zpívat.


* LN K tomu, aby se člověk dostal mezi špičku v oboru a udržel se tam, potřebuje talent, píli, štěstí?


O výsledcích rozhoduje zaujetí pro práci. Myslím, že je velmi důležité intenzivně pracovat, přemýšlet, sledovat, co dělají kolegové, co se děje v zahraničí. I velký talent se musí rozvíjet, zúročovat. Lidi, kteří jsou líní, tak i když mají talent, nebudou nakonec mít dobré výsledky. Krátkodobě možná, ale určitě ne dlouhodobě, protože pak se to zaujetí prací projeví. To, že můžu dělat tvůrčí činnost, je štěstí. Naplňuje mě vědomí toho, že za mnou něco zůstává a k něčemu snad i je.


* LN S grafickým designem jste začal zhruba před třemi dekádami. Jak se tento obor za tu dobu proměnil?


Designem a typografií se zabývám dokonce už 35 let. Proměňuje se neustále. Existují pravidla a zákonitosti, které designéři podrobují různým zkouškám. Obor je to velmi živý a rychle reaguje na různé podněty. Reagujeme jak jeden na druhého, tak i na určitá období. Přijde nová generace a začne se vymezovat proti tomu, co bylo módní před ní.


* LN Jak se teď dívá vaše zkušené oko na práce Aleše Najbrta-začátečníka?


Na některé s rozpaky, jiné mám rád pořád stejně. Něco se člověk snaží skrýt sám před sebou. Na tohle je nejlepší příprava výstavy nebo knihy, kdy se člověk začne probírat minulostí a zjišťuje, co obstálo a co ne.


Thomas a Ruhler. Ekvilibristické duo, které tvoří spolu s Najbrtem Jan Slovák, funguje s přestávkami už od roku 1990.


* LN Jaký je český grafický design současnosti?


Špička v oboru byla tak před deseti patnácti lety poměrně úzká a dnes se objevuje čím dál víc mladých talentovaných lidí. Je důležité, aby měli šanci ukázat, co v nich je, což může být na relativně malém trhu problém. Ale i drobné zakázky jsou dobrou příležitostí. Průměr oboru je na dost špatné úrovni, což je dané i tím, že subjektů, které se grafickým designem živí, je hrozně moc a počítačové programy dodávají odvahu kdekomu. Mnozí o našem řemeslu ale nevědí skoro nic.


* LN Co musí mít podle vás dobrý design?


Moji kolegové se mi už smějí, jak často používám slovo jednoduchost. A někdo si myslí, že děláme věci s jistou mírou minimalismu. To je zjednodušené. Co mne osobně na každé věci zajímá, je otazník, který bych chtěl v divákovi vyvolat. Zájem nebo chuť si koupit knihu, vidět film, případně přijet na festival.


* LN Která část tvůrčího procesu je pro vás nejpřínosnější, nejradostnější?


Ta počáteční, která je zároveň ale stresující. Obtížnost naší práce spočívá hlavně v tom, že musíme pokaždé vymyslet něco nového. A v tom je to vzrušující a stresující zároveň. A potom je radost vytištěná hotová věc. Na to se vždycky všichni těšíme, seběhneme se jako děti a prohlížíme si to.


Plakát k filmu Pupendo (2003), který se vrací do dob socialismu.


* LN O designu přednášíte studentům - dá se design naučit?


Dokonce si myslím, že je nutné naučit se dobře design, stejně jako jiné řemeslo. Je to základ pro to, aby člověk mohl tuto práci dělat dobře. Je jedno, jestli ve škole, nebo někde jinde, i když škola má velké plus v tom, že můžete prožívat několik let společně s lidmi, kteří mají podobné zájmy, a společně si vytváříte své názory a vztah k umění.


* LN Můžou design ovlivnit třeba vlastnosti nebo charakter člověka, který ho dělá?


Inteligence je určitě také důležitá, i mezi designéry jako všude je řada hloupých lidí a to se prostě dříve nebo později pozná. Ale co se týče charakteru, to je sporná věc. I člověk se špatným charakterem může dělat skvělé dílo. Známe to i z historie.


* LN Kolik hodin denně pracujete?


My pracujeme pořád, intenzivně. Pokud si chceme udržet relativní kvalitu, musíme pracovat intenzivně a zdokonalovat se a vymýšlet stále nové věci. Je důležité se nové věci učit, absorbovat a používat je. Musím ale říct, že už jsem se naučil oddělit volný čas, dřív jsem to moc neuměl.


Tros Sketos Serios - plakát k výstavě (2005) s třemi nesmělými mladíky, tentokrát v roli malířů.


* LN Vaše účinkování v divadle, třeba s MTO nebo s Tros sketos, je volný čas, nebo pracovní část dne?


To je volný čas! Díky tomu, že hrajeme málo, do představení můžeme hodně dávat a je to pořád hlavně zábava. Tros Sketos vznikli naprosto spontánně při jednom večírku a dosud občas někde vystoupíme spontánně, když to na nás přijde. A to nás spojuje. Je to založeno na základě mnohaletého přátelství, vídáme se celkem často a je to radost.


* LN Cvičí Tros Sketos, budou nějaké nové kousky?


Cvičíme, ale nové kousky přicházejí, řekl bych, pozvolna.


* LN Co tedy ještě děláte, krom divadla, ve volném čase?


Snažím se nacházet harmonii, rovnováhu ve vztahu ke svým čtyřem dětem. Pak mám divadlo, hraju s Malým tanečním orchestrem a doufám, že zase oprášíme Thomase a Ruhlera. Hraju fotbal, golf a mám rád víno. V září pojedu se dvěma kamarády do jednoho malého vinařství v Toskánsku. Každoročně tam sbíráme víno za byt a stravu. To je úžasné, člověk si úplně vyčistí hlavu.


* LN Sledujete práci svých souputníků z Pražské pětky?


Určitě, aniž bych to soustavně vyhledával. Informace přicházejí přirozeně. Někdo má výstavu, natočí nový film nebo má třeba novou rodinu. Neustále na sebe někde narážíme. To společenství jako celek už dávno nefunguje, ale cítím, že jisté propojení mezi námi je.


* LN Globální svět je pro vás, grafické designéry, otevřený. Neexistuje mnoho bariér, v podstatě ani ta jazyková. Láká vás?


Láká, ale bohužel Praha pořád není tak sledovanou metropolí, takže zahraniční klienti sem tolik práce nedávají. A grafické studio musí fungovatv místě, kde fyzicky sídlí. Bavilo by mne to, ale do zahraničí bych se kvůli tomu nestěhoval.


* LN Máte ale v poslední době několik realizací v Číně.


Ano. Spolupracovali jsme s Galerií Zdeněk Sklenář na výstavách Bohuslava Reynka v Národním muzeu umění a Milana Grygara v Today Art Museu. Měla by také pokračovat spolupráce s galerií CCC, pro kterou jsme navrhli značku.


* LN Často mluvíte v množném čísle, jak vlastně funguje týmová práce v designérském studiu, ve kterém pracuje několik designérů? Snažíte se mít třeba nějaký typicky „najbrtovský“ rukopis?


My se nevyjadřujeme jedním způsobem a každý, kdo s námi spolupracuje, má svůj styl. Společné je, že se snažíme o věcech podobně přemýšlet, diskutovat a hledat nejvhodnější řešení. Začínáme od obsahu, od toho, komu je věc určená, čemu má sloužit, v jakém kontextu bude fungovat. To jsou prvotní otázky, které si klademe, než začneme pracovat.


* LN Máte právo veta, jste poslední instancí, nebo je demokracie?


Mám asi právo veta, které se ale snažím příliš nevyužívat a dávat demokraticky prostor spolupracovníkům. Ale snažím se supervizovat všechno, co se tady dělá.


* LN Je na českém trhu velká konkurence?


Jak v které oblasti. Třeba v knižním designu je konkurence velká, ale dobrých autorů filmových plakátů dnes moc není.


* LN Jak si vybíráte spolupracovníky vy? Poznáte hned, že má někdo talent?


Někdy se to pozná relativně snadno, někdy mne lidé, od kterých jsem třeba nic moc neočekával, příjemně překvapí. Já ale věřím víc než na talent na zájem a úsilí, které lidé musí té práci věnovat.


ZAJÍMÁ VÁS GRAFIKA? ČTĚTE 5 NEJ PETRA BABÁKA

Petr Babák v Laboratoři s Participem č.23 Tomáše Vaňka a obrazem Krištofa Kintery.


* LN Začínal jste typografií, dnes děláte v podstatě vše, od značek přes knihy až po plakáty. Baví vás něco víc, vybíráte si práci?


Nespecializujeme se. Zajímají mě různé výzvy. Ale některé nabídky samozřejmě odmítneme. Třeba ty od politických stran.


* LN Jak často si designér řekne „Do háje, oni tomu vůbec nerozumí“?


Nerad bych, aby to znělo nějak nafoukaně, ale často. Jak už jsem řekl, počítače design zpřístupnily vlastně komukoli, ale člověk si musí vytvořit vlastní vizuální zkušenost a cit,mít vědomosti o oboru, a pokud nějaká pravidla porušuje, měl by to vědět. Protože v opačném případě se to pozná.


Martina Leierová, Lidové noviny
  • 0Diskuse


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.