Tým amerických lékařů nashromáždil údaje o léčbě a zdravotním stavu bezmála 65 tisíc dětí. S velkým překvapením zjistil, že 69 procent z nich užívalo v prvních dvou letech života aspoň jednou antibiotika.
Malí pacienti, kteří absolvovali antibiotickou kúru, čelili vyššímu riziku obezity ještě před dovršením věku pěti let. Pokud byli léčeni více než čtyřikrát, byl nárůst rizika obezity skutečně citelný. Záleželo ale i na tom, jaká antibiotika byla k léčbě dětí použita. Riziko obezity rostlo jen tehdy, když děti užívaly antibiotika se širokým spektrem účinku proti nejrůznějším bakteriím.
ČTĚTE TAKÉ: |
Obezita dětí představuje narůstající problém nejen v ekonomicky vyspělých zemích, ale už i v zemích třetího světa. Do budoucna je to časovaná bomba, protože dnešní početná populace obézních dětí bude v dospělosti čelit zvýšenému riziku kardiovaskulárních chorob, cukrovky, některých typů rakoviny a mnoha dalších „civilizačních“ chorob. To se promítne jak do snížené produktivity práce, tak i do růstu výdajů na zdravotnictví.
Znásilněné střevní bakterie
„Doufáme, že odhalíme rizikové faktory, kterým jsme vystaveni už v útlém dětství. Chceme dětem pomoci nejen prevencí, ale i tím, že vytipujeme děti, které byly těmto rizikovým vlivům nechtěně vystaveny. Ty pak ochráníme před nejhoršími následky změnami životního stylu i volbou vhodné lékařské péče,“ říká Charles Bailey z Dětské nemocnice ve Filadelfii, hlavní autor studie publikované v předním lékařském časopise JAMA Pediatrics.
Změny ve střevním mikrobiomu
|
Spolu s kolegy se Bailey přimlouvá za to, aby lékaři při ordinování antibiotik malým dětem brali do úvahy původce infekčních onemocnění a nasazovali proti nim přednostně antibiotika s úžeji cílenými účinky.
Studie neodhalila mechanismy, jakými antibiotika k obezitě dětí přispívají. Mnohé však nasvědčuje tomu, že antibiotika drasticky mění druhovou skladbu bakterií ve střevě. Tyto bakterie se významně podílejí na trávení. Pokud má člověk nevhodnou skladbu střevních bakterií, mění se mu celkový metabolismus a riziko obezity roste.
„Tento argument zaznívá ze všech stran: znásilňujeme bakterie, které žijí v našem těle,“ komentuje studii Martin Blaser z Newyorské univerzity, přední odborník na bakterie hoštěné lidským organismem.
Střevo sladí bakteriím život
O velmi důmyslném propojení střevních bakterií s hostitelovým organismem vypovídá nová studie publikovaná v časopise Nature týmem Alexandera Chervonského z University of Chicago. V pokusech na myších vědci prokázali, že organismus napadený infekcí volá do zbraně střevní bakterie, které mohou vytlačit původce onemocnění. Tělo dokonce nabízí „hodným“ bakteriím potravu, která je má v boji proti „zlým“ bakteriím posílit.
Když Chervonsky a jeho spolupracovníci simulovali u laboratorních myší těžkou infekci, zjistili, že myš zvyšuje produkci bílkoviny interleukinu-22. To nebylo velké překvapení. Už delší dobu je známo, že interleukin-22 je součástí obrany, jež cílí přímo na původce onemocnění a zabíjí je.
Chervonsky a spol. ale zjistili, že interleukin-22 má i další pozoruhodný účinek. Aktivuje enzym, který „ověšuje“ molekuly složitých cukrů na povrchu buněk střevní sliznice jednoduchým cukrem fukózou. Tento cukr se vyskytuje v žaludku a v tlustém střevě.
V tenkém střevě ho bývá pomálu. Při těžké infekci ale interleukin 22 zajistí v tenkém střevě dostatek fukózy a tím nabídne potravu „hodným“ střevním bakteriím. Posíleny mohutnou porcí fukózy mohou pak střevní bakterie prosperovat a nakonec napomoci k vypuzení nákazy z organismu.
Chervonsky se nyní hodlá zaměřit na to, do jaké míry hraje tento mechanismus roli při ochraně lidského organismu před vážnými infekcemi a nakolik se promítá jeho narušení do zdravotního stavu člověka. Asi pětina lidí má narušenou aktivitu enzymu, který rozvěšuje cukr fukózu na složité cukry ve střevní sliznici. Už dříve se ukázalo, že tito lidé mají silnější sklon k vážným zánětům střeva, označovaným jako Crohnova choroba.
Na bakterie s viry
Antibiotika byla vítána jako definitivní řešení infekcí vyvolaných bakteriemi. Dnes je zřejmé, že tehdejší jásot byl předčasný. Bakterie si proti antibiotikům rychle vytváří rezistenci a lék ztrácí na účinnosti. K tomu se přidávají i nežádoucí vedlejší účinky, jaké popsal například i Baileyho tým.
Není divu, že vedle stále nových antibiotik se vědci snaží najít za tuto skupinu léků náhražky pracující na zcela odlišných principech. V poslední době vkládají mnozí odborníci velké naděje do využití virů bakteriofágů, kteří patří k přirozeným nepřátelům bakterií a úspěšně ničí jejich buňky.
K TÉMATU: |
Plány na zapřažení bakteriofágů do boje s chorobami vyvolanými bakteriemi začali vědci spřádat už na přelomu 19. a 20. století. Některé výsledky byly povzbudivé. Nástup antibiotik ale odsunul bakteriofágy do ústraní. Problém byl i v tom, že v první polovině 20. století vědci nechápali, jakými mechanismy bakteriofágy na bakterie působí.
Vsoučasné době slaví bakteriofágy při léčbě bakteriálních infekcí opatrný comeback. Začínají se testovat proti bakteriím, jež vyvolávají závažná onemocnění a vzdorují běžné antibiotické léčbě.
Směs šesti bakteriofágů například přinesla úlevu pacientům s chronickým zánětem středního ucha vyvolaným bakterií Pseudomonas aeruginosa, odolnou k antibiotikům. Vědci si také zkoušejí vypůjčit od bakteriofágů jejich „zbraně“. Vědci z Rockefellerovy univerzity v New Yorku například izolovali z bakteriofágů molekulu bílkoviny lysinu, která rozkládá bakteriální buňky. Doufají, že by ji mohli v budoucnu použít jako lék.