"To, co tady pravice v posledních dnech předvádí kolem ÚSTR, to já bych označil pojmem pravicový bolševismus," prohlásil senátor. Antikomunismus, který pravice v souvislosti s ÚSTR rozehrává, je pak podle Dienstbiera "logickým důsledkem zoufalství pravicové politiky v České republice".
ČTĚTE TAKÉ: |
Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek pak odmítl, že by se ČSSD dohodla s KSČM na výměně šéfa úřadu pro totality nebo že by členové rady ústavu, které volí levicový Senát, jednali na pokyn sociální demokracie.
"Nikoho neovlivňujeme," prohlásil Zaorálek za vedení ČSSD. Podle Dienstbiera bylo cílem Senátu zajistit skutečně nestranné a nezávislé fungování této instituce. "Aby to nebyla tak jako v dobách, kdy ji ovládala ODS přes své lidi, instituce používaná k vedení politického boje," uvedl senátor.
Odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Daniela Hermana považuje premiér Petr Nečas (ODS) za výhradně politické rozhodnutí přijaté ruku v ruce vedením ČSSD a komunisty.
Hra o přístup k archiváliím
Hraje se zejména o přístup k archivu dokumentů komunistické Státní bezpečnosti se zjevným cílem ponechat je "uzamčené ve sklepě", napsal premiér ve středu v tiskovém prohlášení. ČSSD uvedla, že odmítá zatahování ústavu do politického boje. Nesouhlasí s tím ani rada. ČTĚTE VÍCE
Právě Dienstbier a Zaorálek byli označováni za strůjce změn v ÚSTR prostřednictvím nových členů rady. Dnes ale poukázali na to, že do rady byla opětovně zvolena i předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová na návrh prezidenta Václava Klause a nově Emilie Benešová, kterou ve Sněmovně nominovala TOP 09.
Senátoři pak ale do rady při jejím posledním doplňování odmítli zvolit bývalého místopředsedu horní komory a iniciátora vzniku ústavu Jiřího Lišku (dříve ODS), ačkoli byl jediným kandidátem dolní komory.
Dienstbier to s uvedením Liškovy původní profese zdůvodnil tím, že Senát do rady "zvolil respektované odborníky v oblasti politologie, sociologie a historie, na rozdíl třeba od zvěrolékaře, jehož jedinou kvalifikací pro členství v radě byl jeho radikální antikomunismus".
Zaorálek: Groteskní obvinění
Zaorálek pak obvinění ze strany ODS označil za groteskní. Podle něj bylo důvodem výměny to, že v ústavu nejsou splňovány základní standardy vědecké práce, ústav nemá jasnou koncepci a směšují se v něm odborné a ideologické přístupy. Politizaci celé věci se naopak podle Zaorálka dopouští ODS.