ceske deti cist umi

horsi je...ze se jak mlada tak starsi generace neumi vyjadrovat...ve skole deti neuci projevovat vlastni osobnost a nazor...vetsina cechu se tak v zivote neumi prosadit a jsou z nich trosky a nuly.

Nejen české děti.

Čtenáři Neviditelného psa to také neumí.

Jedna paní povidla, vyjmenované tvrdé i.

Mám takový dojem, že jsem někde četl, že „Tuzemští školáci také dokáží dobře počítat. Velmi výrazné problémy však už mají při práci s neznámým textem. Když jej mají analyzovat a vyvodit závěry, tápou.“ Jo ještě cosi jako: „České děti mají spoustu teoretických znalostí z přírodních věd. Fyzice, chemii či biologii však ve skutečnosti nerozumějí“.

Tolik k oněm mudrům typu Radek, Martin a spol.

Neb jedná paní dokonce povídala, prý že: „Učitelé děti učí stále spíše číst než textu porozumět.“

Sakra práca!

Re: Jedna paní povidla, vyjmenované tvrdé i.

České děti umějí počítat bezvadně. Kvadratickou rovnici vám vyřeší v cukuletu. Stačí jim ji zadat tak, jak jsou zvyklí a nesmí to být dlouho poté, co se to ve škole bralo. Ale nedejbože abyste po nich chtěl spočítat trojčlenku. To zvládnou obvykle jenom ti, co z matematiky budou maturovat.

Nebo kdybyste dokonce chtěl, aby tu trojčlenku chápali... Například: Domeček=Stromeček/Hrobeček. Co se stane s Domečkem, když se Stromeček nezmění a Hrobeček se zvětší. Garantuji vám, že jenom málo středoškoláků, kteří nemají v matematice jedničky dokáže správně odpovědět (včetně zdůvodnění, aby se vyloučilo, že to prostě netipli).

Ale kdybyste chtěl nějakou komplikovanou kuželosečku, tak to oni mají naučené....

Mnohé příspěvky v diskusi naznačují,

že ani někteří diskutéři nedokáží porozumět čtenému textu.

USA ani ve čtenářské gramotnosti nefigurují

Ono je to spíše o tom, aby se děti naučili pořádně číst, porozumět textu se naučí až dospějí. Protože pokud nebudou umět pořádně číst, tak porozumět textu který ani nebudou umět rychle a správně přečíst (texty v dospělosti jsou složitější) bude klesat. Tady je prostor pro růst.

Jinak se nesmí zapomínat na mnohovýznamovost českého jazyka, jehož poznání se získává především čtením. U jiných jazyků kde je například pevný slovosled je pochopení myšleného jednodušší.

Re: USA ani ve čtenářské gramotnosti nefigurují

Děti pořádně číst umí. Ale je naivní si myslet, že když umí číst, že automaticky získají schopnost porozumět textu. Takových lidí je málo, nebo se to naučí na VŠ, ale sám od sebe se to člověk nenaučí.

NECTOU

Teoretici můžou teoretizovat, jak chtějí, příčina je ale jen jedna - děti prostě NEČTOU tolik knížek a potažmo textů, aby pro ně bylo rutinou z něj brát to důlěžité a obecně s ním pracovat.

Re: NECTOU

Taky jste jeden z těch co nerozumí textu :-) Tady se nepíše o tom, že by neuměly číst, ale že si neumějí vytáhnout z textu to podstatné. To se samotným čtením nespraví, to se musí naučit. U nás se to dlouho (nikdy ?) neučilo a tuhle dovednost tudíž neovládá ani spousta dospělých, přestože vyrůstali v době, kdy bylo obvyklé číst více než dnes.

???

Zase mě děsí omezenost našich novinářů. Proč se nezašli zeptat odborníků, proč naše děti mají s porozuměním textu problémy. Už dávno (tak deset let se o tom mluví na konferencích) se ví, že je to tím, jak se děti u nás učí číst. Protože psaná forma a zvuková forma češtiny si odpovídají, začínáme u hlásek (odpovídajících fonémům), pak slabikujeme a nakonec spojujeme slabiky do slov. Tím se nevytváří u slov konkrétní mentální reprezentace. U ostatních jazyků, kde si nelze osvojovat zvukovou podobu slova hláskováním či slabikováním (protože slova se jinak čtou a jinak píší...) se učí číst po celých slovech, tím zároveň spojují se slovem automaticky jeho mentální reprezentaci... Toť celé. Oni to pak v pozdějším věku čeští žáci doženou...

Re: ???

Tohle má možná vliv, ale podle mě nikoliv rozhodující. Problém je to určení nazpaměť. Třeba dějepis - už jsem se dokonce setkal s učitelkou, která říkala, že dějepis se jinak než nazpaměť učit nedá a ať neotravuju. Čili dějepis je v jejím pojetí zapamatování co největšího množství letopočtů :-( A tak je to velice často s jakýmkoliv předmětem.

Lidé si do přirozenosti nejsou rovni.

Rovnost je jen před zákonem, nikoli před přírodou. Přírodu nemůže změnit zákon. Příroda je víc než zákon.

Proto je nesprávné snažit se nacpat všechny děti bez ohledu na jejich přírozenou vybavenost do stejných škol, v nichž se nutně tu nadanější přizpůsobí těm méně nadaným a trpí všichni.

Protože diferencuje příroda, musí diferencovat i školství. Diferenciace dětí na ty studijně nadané a na ty nadané zručností nebo silou je nutné co nejdříve, aby se zkrátil věk, v něm je možno diferencovat i co do druhu intelektového nadáli i co do zaměření zručnosti a obratnosti.

Vzdělávání má být co nejvíce individiualizované - každé dítě má být vzdělávané podle svých možností a schopností. Glajchšaltisace vzdělávání škodí lidem a poškozuje společnost jako celek,

Re: Lidé si do přirozenosti nejsou rovni.

Ale fuj, takhle pravicový názor... Lidi vás tu uštípou :-)

Odpůrcům testů:

Musím vás zklamat, ale význam testů v našem (nejenom) školství bude stále růst. Jsou totiž vynikajícím prostředkem k tomu, aby učitel (nebo obecně kdokoliv) mohl zkoušet a klasifikovat lidi, kteří jsou daleko inteligentnější nebo vzdělanější, než on sám. Jemu stačí kvalifikace na to, aby dokázal posoudit, zda jsou správně zatržené odpovědi. Proto si testy získaly oblibu již ve vyspělé socialistické společnosti - umožnily zastávat dobře placená místa lidem oddaným režimu. Ale i v dnešní době se dobře uplatní - bude možné zaměstnávat lidi bez vzdělání ve školství. Na uplatnění ve zdravotnictví se již nepochybně pracuje.

Re: Odpůrcům testů:

Nemáte pravdu, testy byly za minulého režimu jeden čas dokonce zakázány. Například IQ testy se nesměli vůbec provádět, zatímco v USA bez IQ člověk nenalezl zaměstnání... Přečtěte si něco z dějin psychologie...

Asi by bylo dobré znát ten text, kterému měli porozumět

Pokud to byla citace z některých našich novin, nebo dokonce ze zákonů, tak bych se tomu vůbec nedivil !

Re: Asi by bylo dobré znát ten text, kterému měli porozumět

Nevím co to bylo za text. Ale obvykle se to skládá z něčeho jako: 90% marťanů je červených. Odpověz podle textu na otázku, jestli je pravda, že kdo je červený, je marťan. A většina lidí odpoví ano....