Jindra

Slováci měli 8 let vládu pravice a my socany. Za tu domu se nám přiblížili na 25%. Je jasné, že pravice to vede správně a levice do . Euro budou mít příští rok a my díky de/b..lům z ČSSD sotva za 4 roky.  

Vlastenectví

Byly doby, kdy vlastenectví bylo považováno za samozřejmost a bylo věcí lidské a občanské cti. Ale s nástupem socialistických, levicově liberálních a postmoderních pseudoideologií začal být vlastenecký postoj označován jako politováníhodný relikt minulosti. Místo toho byla nastoupena cesta neomezené tolerance vůči všemu a všem, cesta mravního relativismu a výsměchu jakékoliv tradici. Vše staré, tradiční, jako je národ, vlast a rodina, musí dle zastánců těchto utopických idejí ustoupit vizím budoucích světlých internacionálních a multikulturních zítřků, kdy každý bude milovat každého a každý bude milován každým, kdy vše bude patřit všem a všichni budou mít vše dohromady. Vlastence potom tito utopisté nazývají šovinisty a xenofoby, což je holý nesmysl, jelikož opravdový vlastenec si váží ostatních národů, pokud nechtějí omezit svobodu, tradice a práva národa jeho. Ďalej na: Národný Inštitút Francois Marie Voltaire, ikona TREZOR, téma: Vlastenectví

Väčšie bohatstvo bohatým a chudobným večné dlhy

Politici šťastných zajtrajškov (tzv. prozápadní) typu – Juščenko, Djindjič, Dzurinda, Račan, Mesič, Milinkievič, Šuškievič, Adamkus, Constantinescu, Buzek, Ruml, Saakašvili a pod. (je jedno či praví alebo ľaví, v ekonomike sú zajedno), ktorí za misu šošovice vnútia ľudu „reformy“ – výpredaj značnej časti národného majetku za hranice – samozrejme podniky, ktoré vynášajú, nie krachujúce; a na podnikanie iným firmám zabezpečia nielen mnohoročné daňové prázdniny, ale i „pomoc“ (samozrejme zaplatí národ). Výsledkom je dočasná prosperita ale hlavne „banánová“ závislosť. Čiastočným „kladom“ je stavanie závodu na tzv. zelenej lúke – samozrejme zaplatí národ...

Samozrejme, že sa čoskoro začne hovoriť, že bez Západu (jeho ochrany a hlavne jeho bohatstva – teda investícií) to ani nejde. A (demokraticko–reformné) ohlupovanie pokračuje.

Je to o lidech

Jak píše jeden pán o něco výše, je to o lidech, ale ne o vládách. Slovenský vzestup tahaný zahraničními investicemi se již téměř vyčerpal, a uvidíme co dál. Investice se budou muset také zaplatit do ciziny, to je samozřejmé. Ale ať hovoří čísla The Economist pro příští rok v miliardách USD (vychází jim to již 15 let na 99%):

hdp ČR  177 - SR 80 = 45, 2%

ppp ČR  245 - SR 117 = 72%

hdp/hlava ČR 17 280 - SR 14 600 = 84%

ppp/hlava ČR 23 970 - SR 21 380 = 89%

CENZURA

Clanok je nezmysel.Dzurinda rozdelil Slovakov na 30% schopnych a uspesnych ostatnych za neschopnych a neuspesnych.Pocas Dzurindovych reforiem uslo do zahranicia takmer 200 000 Slovakov.Vyse miliona ludi sa ocitlo pod hranicou chudoby.Ihned po nastupe Fica sa zacalo vsetko zlepsovat,naprie viziam,ze Fico dovedie Slovensko k medzinarodnej izolacii a ekonomickemu krachu.

Genius172

Re: CENZURA

Väčšinnou máš pravdu aj keď tých precent úspešných je menej.

napriek viziam, ze Fico dovedie Slovensko k medzinarodnej izolacii a ekonomickemu krachu – ešte nie je koniec. Nemáme lacnú el. energiu, ktorú by sme inak mali (viz. príspevok nižšie), hoci máme automobilky. A „demokratické“ zahraničie má páky (najmä ekonomické) ako spôsobiť, aby si krajiny volili správnych ľudí – ako povedali americkí prezidenti Harry Roosevelt alebo Wilson.

Tak ako za Mečiara – nebolo tu zle, Mečiarova vláda používala skôr pravicové ekonomické metódy ako ľavicové. Ale Západ použil svoje izolačné páky vo Slovensku a „Mečiar“ si nemohol požičiavať. Napriek všetkému (dnes sa to už nehovorí, hrdinom je Dzurinda) zahraničie hodnotilo „mečiarovskú“ ekonomiku veľmi dobre – najmä Nemci.

Slovaci ze zbavili Meciara

kdy to dojede cechum a zbavis e Klause?

Slováci tu totalitu nikdy nespolkli i s háčkem, jako Češi

a také si nenechají z venku moc radit. Až se nám jednou podaří, získat ve volbách jednoznačně danou většinu, záleží ovšem i jakou, pak bude vláda také akceschopná. Dnes není nic opravdu bez rizika prosaditelné, rovná daň nebo jiné reformy jsou stále jenom v jednání.

když dva dělají totéž, ...

To je zajímavé. Když roste ekonomika za vlád ČSSD, je to podle novinářů i přesto, že vládnou, protože na to prý nemá vláda vliv. A ejhle - růst ekonomiky na Slovensku způsobila vláda, tentokrát pravicová.

Re: když dva dělají totéž, ...

Kdybys rozuměl, jak ekonomika funguje, možná bys to pochopil. Ekonomika, neboli výsledek lidského snažení, funguje na podobných principech jako cokoli v přírodě. Panuje-li svoboda a efektivní řád (neboli zpravidla pravicový systém) ekonomika roste, jsou-li podmínky nesvobodné, plné škůdců (tedy korupce, nesmyslné regulace, svazující zákony - jak je tomu téměř pravidlem za levicových vlád) ekonomika stagnuje, lidem se vede hůře. Z toho je jasné, že za růst české ekonomiky, která byla po revoluci nastartovaná více než dobře (nejlépe ze států bývalé RVHP) socialistům, kteří systematicky likvidovali podnikatelskou a střední vrstvu, zadlužili stát na rekordní úroveň a uvalili na naši zemi tužší legislativu (a na to logicky navázanou korupci a klientelismus) než ve starých zemích EU rozhodně nevděčíme. Spíše naopak. Tento růst mohl být daleko výraznější, kdyby se kontinuálně podařilo prosazovat nezbytné reformy a ne regulovat, ale naopak deregulovat. O tom že by se za pravicových vlád s EU podařilo vyjednat daleko férovější podmínky by vydalo na několik knih. Za růst vděčíme jen a pouze tisícům tvrdě pracujích živnostníků, podnikatelů a jejich zaměstrnanců, kteří navzdory se neustále zhoršujícíim podmínkám nesložili zbraně do klína a šli za svým cílem. Věta soudruha Paroubka, že ho malé a střední firmy nezajímají, že důležité jsou jen velké podniky tomu rozhodně nepomohly. S touto zatuchlou filozofií z dob KSČ by v U.S.A. nikdy nevznikla jediná z dnes světoznámých nadnárodních firem, jedno jestli Ford, Microsoft, KFC, Apple, Google - cokoliv... A kde bylo Slovensko před Dzurindou, to snad netřeba komentovat...

Fenomén „malého štátu“

Malý štát bol pre Európu aj v minulosti reprezentatívnym. K tradičným veľkým štátom s veľkým vplyvom na európsku politiku sa rátajú najmä dvojzáprah Francúzsko a Nemecko, ale aj Taliansko, Španielsko, Veľká Británia (Veľká pätka). Medzi malé štáty Únie patria napríklad štáty Beneluxu, či Írsko. Po rozšírení Únie sa stali ďalšie miništáty, ako Litva, Lotyšsko, Estónsko, Malta, Cyprus, Slovensko, Slovinsko. Zdá sa, že centrálnym pojmom Európy sa stane „malý štát", hoci nič v živote nie je snáď relatívnejšie ako kategória malý a veľký. Spolu so slovami Lionela Hursta si pripomeňme, že malý štát neznamená absenciu veľkých myšlienok, či veľkých ambícií. Pokúsime sa definovať analyticky takmer neuchopiteľný koncept - terminus technicus „malý štát", pričom je potrebné zdôrazniť, že exaktne sa tento pojem definovať nedá.  Ďalej na: Národný Inštitút Francois Marie Voltaire, ikona TREZOR, téma: Fenomén „malého štátu“

Slováky doženem

i kdyba na chleba nebylo.