Jakpak by jich neubývalo

Jakpak by neubývalo nadaných dětí když nadaní - v důsledku toho vzdělaní - rodiče nemají děti?

Re: Jakpak by jich neubývalo

To je demagogická krávovina! V důsledku vzdělání rodiče jsou odpovědnější při vstupu do rodinného života a děti mají v čase, kdy jim jsou schopni zabezpečit rodinné zázemí. Nemají je tedy předčasně, nemají i více jak tři děti, ale jsou schopni rozlišovat mezi možnostmi, odpovědností do budoucnosti a mezi neodpovědným zavěšením se na státní opateru.

Máte-li na mysli lidi, kteří se jen honí za penězi a nejsou ochotni pro další pokračování svého rodu nic obětovat, pak je myslím spíš kritizovatelné obrovské množství mladých, kteří jen od státu berou a nic pokud možno nevrací. Ti patrně mají i dost dětí, namnoze po domovech, nestarají se o budoucnost a žijí přítomností. Jejich děti pak jsou jejich odrazem.

Platí staré německé úsloví - kde je množství, tam není mnoho dobrého.

Situace na VŠ

Taky se bojuje o studenty. Já říkám - brzo jim budem ještě platit, aby k nám šli studovat. Protože oni nejsou blbí. Oni už to dobře vědí a vědí, že to mohou šroubovat a nic se jim nestane. Pomvědi - dřív byl štastný student, který dostal takové místo, teď už si za to někteří natvrdo řeknou peníze jinak nic. Nároky u zkoušek i státnic klesají, už je to fraška. Jen aby k nám studenti chodili. Na konci zkouškového "sa dávají písemky pro ty blbější" atd.

Ale cíl našich představitelů bude splněn - bude hodně "vysokoškoláků". Podle mne škola nejde komercionalizovat. VŠ učitel nemůže být pod tlakem - vyhodím tohohle lempla - no jo, jenže studenti (bude jich málo, rozkřikne se, že jsme tu přísní, půjdou jinam, peníze nebudou, šéf mi to dá sežrat...tak já mu to radši napíšu ... . Protože takto to opravdu už dost často je. Nevím co s tím, ale úroveň VŠ (i těch "prestižních") upadá. Garantuji vám, že inženýr absolvent před 15 lety a "teď" už je velký rozdíl, opravdu velký. A bude hůř.

Jak to bylo za první republiky

Po 5. třídě děti šly buď na "měšťanku", nebo "střední školu". Měšťanka byla zdarma, na střední školy se v základě platilo nějaké školné, ale nebylo toho moc. Podle příjmu rodičů, někdo platil plné školné, někdo polovic a někdo vůbec nic. Na střední školy šla asi 1/3 až 1/2 "páťáků". Dělaly se přijímací zkoušky, kdo neuměl pravopis nebo počítat, neprošel. Ale žádné idiotské rozbory slovní a větné. Diktát na i/y, mě a mně, a podobné špeky. Ale díky učitelům, málokdo u zkoušek neuspěl. Ne jako dnešní absolventi VŠ. Toto uspořádání mělo tu výhodu, že na střední školy se nedostal "póvl" a ti nejhorší gauneři, kteří obvykle pocházeli z problémových rodin. I když ne všichni středoškoláci byli andílkové a ne všichni byli nějak extra nadaní. Žáků, kteří se dobře učili na "obecné" a přesto nešli na střední bylo málo. Nebylo ani tak o to, že by jejich rodiny na studium na střední škole neměly, ale přece to znamenalo jistou finanční zátěž, kterou rodiče neměli chuť nést.

A co bylo důležité, školy nedostávaly peníze podle počtu žáků, ale podle počtu vyučujících, nebo tak nějak. Nakonec, učitelé na středních školách, všeobecně profesoři, byli státní zaměstnanci.

Re: Jak to bylo za první republiky - dodatek

Střední školy pak byly v zásadě reálky, kde se studovalo 7 let, a gymnasia, s 8letým studiem. Základní rozdíl byl v tom, že zatím co na reálkách byly povinné němčina a francouzština, na gymnasiích byla k tomu navíc latina. Na reálky pak chodili převážně ti, kteří chtěli studovat na technice, na gymnasia ti, kteří byli zaměřeni na práva, medicinu a humanitní "vědy".

Celé je to nesmyslný názor!

Nechápu, proč by nadanější děti měly sponzorovat méně nadané svým intelektem. Každé dítě je jedinec, který potřebuje k svému rozvoji individuální přístup a omezit šance dětí nadanějších v přijímání informací je zločin proti těmto dětem.

Školství by se mělo zabývat především kvalitou vyučujících a neshazovat svou nedostatečnost na děti, které prostě v systému mají na víc. Mám s tím osobní zkušenost, když jsem své dítě za peníze navíc dal studovat již v 6třídě ZŠ na víceleté gymnasium. Můj syn skončil nakonec s titulem ekonomického inženýra, v naprostém klidu vystudoval a mě to přišlo na pěkný balík, čehož absolutně nelituji.

Děti, které prostě nemají na studium by měly být vedeny k rozvoji osobnosti již na základní škole. Neměly by být terorizovány učitelskými praktikami a v pohodě dovedeny do směru v kterém se jako dospělí uživí a kde je to bude byvit. Ne každý člověk je naplněn potřebou vzdělání a životní úspěch nachází i v řemeslné zručnosti. Také myslím, že takových lidí je na světě podstatně víc.

Z dobrého řemeslníka nakonec může být i úžasně úspěšný podnikatel, který sice nevidělává miliony, ale jeho práce jej uspokojuje a dá příležitost i sobě podobným.

Nepotřebujeme jen vědce, profesory, doktory práv. Potřebujeme převážně lidi, kteří dokáží přidat hodnotu ve výrobě. Před takovými já smekám spíš, než před těmi, co nasbírají tituly a v podstatě po nich nezůstane nic hodnotného. A tak učitelé věnujte se dobře všem dětem a nechte jim právo na samostatný a od ostatních izolovaný postup ve studiu!

Re: Celé je to nesmyslný názor!

Problém je, že ve společnosti je obecně zakotveno, že lidé vzdělaní mají jednoduchý život a jsou "něco víc", proto se všichni cpou na gymnázia a VŠ, na druhé straně ovšem většina lidí vzdělanými pohrdá - doktory, učiteli - i těmi dobrými, právníky ne, ti mají peníze (prý). A řemeslo je pro ostudu a hlavně - musí se při něm pracovat - protože pro lidi méně vzdělané je opravdová práce jen ta, která se dělá rukama. Nechápou, že kdo vystuduje a chce ve svém oboru obstát, se musí vzdělávat celý život a nemá padla ve tři hodiny, naopak je to velmi namáhavé, vydělávat si takto peníze - zde nemyslím bílé límečky atd...

Nic povzbudivého pro učitele ZŠ!

Jak se mění úrověň gymnazií o tom svědčí statistika - za první republiky absolvovalo gymnázium, reálku nebo průmyslovku cca 5% populace, nyní je to 40% populace. Kritéria na studium jsou tedy v průměru 8x měkčí. Že se to rovněž promítá do úrovně vysokých škol je zcela jasné. Co dříve bývala elita, to je dnes šedý průměr a v ZŠ zůstává zákonitě podprůměr pstrádající jakoukoli motivaci ke vzdělávání. Ve vyšších ročnících ZŠ se tedy koncentruje sociální patologie - prostě nic povzbudivého pro učitele ZŠ!

Re: Nic povzbudivého pro učitele ZŠ!

To je hloupost co píšete. Vytěžení znalostí a schopností v životě každého je věcí jedinců. Suma znalostí v kombinaci se schopnostmi jedinců je úplně jinde, než bývala za první republiky. Dnes v časech počítačové techniky je podstatná schopnost si nalézt informaci, než schopnost si informaci zapamatovat.

Proto z důvodů zastaralého způsobu výuky máme spoustu inženýrů v praxi neschopných. Informace do nich natlačené jsou bez užitku a tito lidé tím trpí.Šedý průměr vzniká neschopností jedince řešit problémy bez šablon a zastaralých postupů. Předčí je pak jedinci s nižším vzděláním, kteří se dokázali oprostit od starého stereotypu a jsou schopni se dobrat k novým informacím, k novým postupům, aniž by je kdo tomu naučil. Jistěže stále platí matematické základy a základy všeobecně, jen je třeba naučit lidi v první řadě přijmout nové, naučit je hledat nové.

Je věcí každého, aby pro své dítě našel to nejlepší do života. Takže rušení víceletých gymnasií považuji za zločin z hlouposti. Učitelé ZŠ by měli směřovat své úsilí ne k co nejlepšímu prospěchu každého děcka, ale k co nejlepšímu přístupu děcka k životu a poznání. A to chce v prvé řadě schopné učitele, kteří mají RÁDI  děti, kteří nejsou postižení nenávistí ke své práci. Učitel, který před děckem nedokáže ovládat emoce, který trpí vlastní nesoběstačností, který nemá učitelství jako svého koníčka, tak ten by měl raději v zájmu dětí skončit s učitelováním. A takové vlastnosti učitele se nedají ani zaplatit. Je to poslání, ikdyž bohužel velice špatně honorované.

Nadanější spadnou do průměru

Moje zkušenost: Na základce se učí podle průměru žáků. Pokud má vlohy k učení, bude mít sice jedničky, ale vědomostí průměrné. Základka prostě nevyužije schopností naprůměrných dětí. Proto je lepší dostat děti na lepší školu, kde je ten průměr na vyšší úrovni (=víceletá gymnázia). Mám tři děti a u všech to bylo stejné. Měli na víc, ale na základce nikdo na ně vyšší nároky neměl

keci, v prvním odstavci

jestliže ve třídě bude 1 nadaný žák, nikdo s ním soutěžit nebude, nikoho táhnout nahoru nebude. Stane se z něj vyvrhel, ten divnej, chytrej, zažije šikanu a samotu. V kolektivu bez pravidel a hlavně u dětí vítězí dav, většina , neodlišování se. Teorie rádobypsychologů jsou na 2 věci, realita je jiná.

Lži jako z tiskárny

Dítě do 15 a většina ještě do 20-ti let není dostatečně cílevědomé, takže jakmile zjistí, že on na ZŠ dostává práci navíc a dostane stejnou jedničku, jako Venca od vedle, který se to pouze naučí jako básničku, poměrně rychle logicky zanevře na školský systém a začne se flákat a prostě se spokojí s dvojkou až trojkou.

Proto je třeba přísná selekce dětí a naopak ti inteligentní mají být motivováni, nikoliv že motivovat slabé, to je cesta do pekel průměrnosti.

Ve sportovních oddílech to pochopili už dávno, prostě nadané dítě "propadne" o kategorii nahoru a trénuje tak s výkonnějšími sportovci a tím je motivováno kupředu.

Bohu díky za možnost selekce!

Pro inteligentní dítě je velkým utrpením trávit dny mezi primitivními fanoušky fotbalu a hokeje, kteří na základních školách převažují.

Zase levičácký přístup

Ať ti talentovaní pomáhají těm méně chytým, pilným nebo vychovávaným. A když nechtějí dobrovolně, tak je donutíme. A už nikdo si neuvědomuje, že tito talentovaní musí být také motivovaní. A tu motivaci jim dá prostředí koncentrované inteligence. Ve volném čase ať chodí do skauta klidně s retardovanými dětmi, to jim může dát hodně osobnostně.