žádost o informace

Dobrý den,

jmenuji se Petra Šanderová a studuji magisterský obor Sociální a kulturní antropologie na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Nyní začínám pracovat na své diplomové práci, v níž se budu zabývat právě tématem adopce romských dětí. Chtěla bych proto poprosit ty, kteří mají nějakou zkušenost s adopcí těchto dětí i s adopcí vůbec, zda by se mohli podělit o své zkušenosti. Moc by mi to pomohlo. Pokud by někdo měl zájem se mnou spolupracovat, prosím ozvěte se na můj email Sanderova.peta@seznam.cz. Děkuji. Petra

jste skvělá

Paní Boučková, moc Vás obdivuji, jste silná žena. Přeji Vám, aby bylo všechno zase o.k. a měla jste pořád na tváři sluníčkový úsměv. 

Dík a obdiv věrné čtenářky

Milá Terezo,

moc děkuji za knihu,kterou jsem si nadělila k Vánocům a za odvahu, se kterou jste obnažila čtenářům svůj život.Při četbě jsem se smála, žasla,litovala a obdivovala.Protože prožívám také jisté rodinné trable,povzbudilo mě,že každý neseme nějaké trápení a musíme se s ním nějak vypořádat.Máte můj neskonalý obdiv a moc Vám přeji, aby došla k naplnění svých spisovatelských i životních snů a nedejte se prosím odradit stupiditami a planým mentorováním lidí,kteří nemají odžito to co Vy.

jako u nás

Právě čtu uvedenou knihu a shodou okolností prožívám totéž - můj mladší syn je směsicí Lukáše a Patrika. Do svých 12 -13 let byl "normální", pak se v něm něco zlomilo a od té doby má celá rodina peklo na zami - hlavně já - matka. Nebudu popisovat, co se u nás odehrávalo - viz kniha, ale zapříčinilo to rozpad mého manželství - neustáli jsme to. Teď úspěšně narušuje i moje druhé manželství, odešla jsem kvůli němu z dobrého zaměstnání, kde mně neustále vyhledával a vydíral už jako bezdomovec. Má za sebou několik různých forem AT léčby,každou přerušil, nemá domov, práci, peníze, pojištění. Chová se jako debil a veškerá pomoc nebo dohody vyjdou naprázdno. Opět viz kniha, nebudu se rozepisovat. Teď je mu 22 let, situace stále horší, právě dnes 1. ledna vyvrcholila opětovným vyhozením na ulici, je v sázce moje druhé spokojené manželství a moje už pochroumaná a léčená psychika. Ale trápení nekončí - sebeobviňování, hledání chyb ve výchově, nejistota, lítost, strach o něho, vzpomínky na jeho bezproblémové dětství, přítulnost, aktivitu, vynalézavost ..... Snad v jediném  bodě se s autorkou neshodnu - můj syn byl chtěné milované dítě, rozhodně netrpěl citovou deprivací v dětství. Tu si vykoledoval až jako reakci na svoje chování daleko později. Stále ho mám ráda, aby se z toho dostal, je moje nejvroucnější přání ale už nemám sílu bojovat.  Teď momentálně si přeju aby zmizel ze světa a já o něm už nikdy neslyšela. Kruté od matky, ale kdo prožil, pochopí. Ostatní nemají ponětí o čem je řeč, i když oni sami si myslí, že do toho vidí. Ne, je to stokrát horší, než si dovedou představit. Zdravím autorku, přeju hodně sil a není v tom sama !!!

poděkování

Ježíšek nám nadělil Rok kohouta. Díky paní T.B. Je to skvělé, jen dál a houšť. Z těch rádoby psychologů píšících tady ty sra.ky si fakt není potřeba dělat si hlavu. Na světě jsou důležitější věci. Ještě jednou díky.

:o)

Milá paní Terezko

Máte můj obdiv nejenom jako skvělá spisovatelka, ale především jako maminkatřech kluků. Jsem právě v půli Roku kohouta... Jak moc Vás chápu...a další slova postrádají smysl... Přeji ať Vám Matějík mnohonásobně vynahradí trápení, kterým jste si procházela, ... určitě stále procházíte...  Úsměv na tváři  i na duši  přeje Irena

ZKUSTE TO TAKY! DEJTE OPUŠTĚNÝM DĚTEM ŠANCI!

Milí přátelé i nepřátelé,

jen zkusmo jsem nahlédla do té hrůzy, která se  nazývá diskuzní stránka. Mám jen drobný vzaz  všem, kteří o adopci všechno vědí: Zkuste to taky! Dejte opuštěným (romským) dětem šanci! Přestaňte kritizovat, neseďte na netu. Máte fantastickou možnost přejít od teorie k praxi, můžete si všechny své jadnoznačné názory a soudy prožít. Chce to jen trochu odvahy, trochu pokory, trochu lásky a hodně trpělivosti. A ono se to podaří! Anebo nepodaří!  Hodně štěstí, Tereza Boučková

P.S. A těm, kteří už se o takové děti starají - a jsou teprve na začátku té složité cesty s otevřeným koncem přeju, aby je nic podobného, co se stalo mně, nám, nepotkalo. Přijde to totiž zde dne na den. Anebo taky ne. Je to větší loterie, než si myslíte. I vám hodně štěstí!

Re: ZKUSTE TO TAKY! DEJTE OPUŠTĚNÝM DĚTEM ŠANCI!

Prošel jsem si také zkusmo zdejší diskusi a musím konstatovat, že je její úroveň, oproti internetovým zvyklostem v Česku, velmi nadprůměrná. Chtěl jsem reagovat zmínkou o hrůze ve formě vaší knihy, ale to bych klesl na vaši úroveň. Tak alespoň prosím, neurážejte. Tato diskuse je možná to jediné pozitivní a podstatné co svým jednáním kdy přivodíte.

Nad vaším aktuálním příspěvkem upozorňuji, že ani vám nešlo o žádnou šanci pro Romy, ale jak v rozhovoru uvádíte, prostřednictvím adopce dětí jste zachraňovala sama sebe. Což je v souladu s mým odhadem výchovných pochybení na vaší straně.

Osobně se domnívám, že takto hledáte popularitu, senzaci, zájem médií. Je to vaším právem. Bylo by vhodné přitom ale páchat více užitku a méně škod.

Vzkaz pro paní Terezku

Paní Terezko, velice si Vás vážím, že jste dokázala pojmenovat to, co mnozí náhradní rodiče také prožívají, jenom o tom nechtějí mluvit. Přiznat se ke svým pochybnostem, hledat příčiny "neúspěchu" v sobě, to dokáže pouze člověk schopný hluboké sebereflexe. Vaši knihu jsem nečetla. K této diskuzi jsem se dostala až včera, kdy jsem si klikla na lidovky,cz. Chtěla bych Vás nějak povzbudit. To, co prožíváte, mám již za sebou. Chci Vám dát naději, že to bude dobré. Kluci se vybouří a zase se k Vám vrátí. Z rozhovoru v LN jsem pochopila, že v současné době na to ještě nejste připravená přijmout je zpět po tom všem, co provádějí a když svými skutky ohrožují i Váš majetek. Ráda bych si s Vámi psala. Ozvete se mi? Věřte mi, nechci dělat ze sebe chytrou. Chtěla bych se s Vámi podělit o niterné pocity, které jsem prožívala při výchově svých dětí. Má adresa daniela.cinci@seznam.cz. Přeji vše dobré. 

Napadají mě dvě věci

1) V tomto případě jde o selhání rodiny. Chyba je na straně náhradních rodičů. Odhaduji větší touhu po kariéře a seberealizaci než touhu po výchově dětí. V tom případě mi veškeré informace "výhradně z jedné strany" přijdou hodně zavádějící. Souhlasím i s posouzení, zda nejde o porušení zákona.

2) Výchova je o zařazení dětí do společnosti. Když si představím, že naše společnost je o komerci a konzumu, je ten nejlepší rodič v podstatě nejlepším likvidátorem svých dětí. Aneb přirozený "životní styl" je nejspíš již dávno někde zcela jinde než jak si ho definuje většinová společnost i většina rodičů. Tedy, bylo by třeba definovat na základě čeho vlastně soudíme na "selhání výchovy".

Re: Napadají mě dvě věci

Paní/e brr, nesouhlasím s Vámi, že jde o chybu na straně náhradních rodičů. Vnímám to od Vás jako velice tvrdý odsudek. Knihu jsme nečetla, ale z rozhovoru s paní Terezkou vnímám hluboký zármutek z toho, že to takto dopadlo. Věřím však, že to nemusí být konečný stav. To dobré, co do dětí vložila, se jí později vrátí. Nevím, jakou zkušenost s výchovou dětí v náhradní rodině máte Vy, já si o sobě troufám tvrdit, že mám třicetileté zkušenosti (v r.1978 jsem nastoupila jako matka-pěstounka do SOS vesničky). Prožívala jsem podobné stavy jako paní Terezka, nakonec se vše "v dobré obrátilo". Děti se vybouřily a nyní jsou všechny zařazené do života. Věřím, že i děti paní Terezky se vzpamatují. Rozhodně bych ji ale tak tvrdě nesoudila, jako Vy.

Vy všichni rádoby-kritici!

Vy všichni-co plijete na p.Boučkovou - běžte někam...!Zkuste si vzít cigánské děti a zkuste je dobře vychovat!Kde se ve Vás bere ta samozřejmost,že můžete hodnotit a kritizovat???Všichni co na ni plivete máte jenom hubu plnou teoretických keců a žvástů,ale nikdo z Vás si takové dítě neadoptoval!!!A to věřte ,že vím o čem mluvím.Že Vám všem není hanba....