Je to přirozené

Víru v Boha nezpochybňuji, jenom mi vadí "vykladači" víry, tedy církve. Každá církev si vždy stanovuje souhrn dogmat, která více či méně slouží k ovládání a manipulování svými stoupenci ve jménu Božím. Klasické politikum. Což nestačí pouze Mojžíšovo "desatero", ze kterého vychází judaismus, křesťanství, potažmo i islám? Asi jsem heretik, ale odmítám jakýkoliv dogmatický výklad víry v Boha ve tvaru "axiomu", což veškeré církve více či méně prosazují. Averze vůči "nevěřícím", přečtěte Talmud, Bibli, Korán, jsou tam i krvelačné pasáže. Jak se chovají naše politické strany a jejich stoupenci? Prostá historická analogie, viz.: "Věřím v ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný" (fragment z Katechismu). Nelze či lze tuto alegorii nalézti v proklamacích volebních programů všech našich politických stran? Forma stejná, jenom metody prosazování thesí se historicky však liší. Proklamace "bono publico" pro stoupence či věřící jsou společné. Atheista i heretik chrám Páně i navštíví. Nikolivěk však kvůli vykladačům víry, ale asi má jiné pohnutky. Rád se nechám poučit. Můj názor.    

Re: Je to přirozené

vilní vykladači oblbují, aby mohlí ovládat davy, to je ještě nepustilo, je to pro ně asi pořád dobrá živnost

Re: Je to přirozené

jak vlastně zní otázka ?

Re: Je to přirozené

Češi a kostely? O Vánocích plno. Otázka: Jsou Čechvé, pivní rekové, religiosní, nebo jenom atheističtí animátoři? Co jsou však religionisté? Animátoři jiného ražení. Můj názor.   

Re: Je to přirozené

odpověď na otázku:

někteří Čechové jsou religiosní, někteří jsou "atheističtí animátoři" (poněkud obskurní pojem).

religionista je člověk zabývající se profesně religionistikou.

animátor je ...?

Re: Je to přirozené

Omluva za pozdní odpověď, večer oddával jsem se mariášovému karbanu v hospodě.

Animátor je dle Ottova slovníku naučného: "Proanimatus, pro requie animae datus (z lat.), znamená ve starých našich listinách poddaného nebo poplatného člověka, který ústavu církevnímu, kostelu nebo klášteru, pro pokoj duše některého zemřelého byl knížetem nebo jinou osobou přikázán a proto česky dušníkem se nazýval. Takových dušníků na statcích zádušních bylo mnoho, na př. v jedné (arci podezřelé) listině z roku 993 dává kníže Boleslav II. klášteru břevnovskému na podhradí pražském 30 dušníků s potomstvem (triginta animatores eorumque posteritatem), a podobně i v jiných starých listinách našich věnuje se často »za duši« k účelům církevním země s lidmi na ní osedlými čili dušníky". Tedy, sice mohl nevěřit, ale "na oko" věřil či musel věřit. Halt prováděl "potěmkina". Stačí?