Za co se omluvit a za co ne

Přátelé a soudruzi, za něco bychom se vážně omluvit měli. (Pro bezpartijní a jiné podobné nevzdělance : do r.1990 jsem byl členem Strany, dnes jsem členem Strany - tedy ČSSD. Takže mohu hovořit za obě naše bratrské strany.)

Tak třeba za proces s protistátním spikleneckým centrem R.Slánského. S vlastními soudruhy, byť chybujícími, jsme opravdu neměli nakládat jako se sprostými nepřáteli socialismu.   :-(

Ale jinak, přátelé a soudruzi ? Jinak je pro nás celé období mezi roky 1948 až 1989 zdrojem oprávněné hrdosti : znárodnili jsme úplně všechno (i co bylo přišroubované), rozorali jsme všechny meze, strhli všechny mosty (vedoucí v Sudetech přes státní hranice).

A především : Vytvořili jsme nového socialistického člověka. Z nechutně přičinlivého, shánčlivého, spořivého českého národa jsme vychovali skvělé pobírače sociálních dávek, naše voliče. Tito socialističtí lidé bytostně odmítají kapitalismus a demokracii, těší se na brzký návrat spravedlivého společenského řádu.

Volte návrat socialismu se všemi jeho výdobytky !  Volte ČSSD a KSČM !

Re: Za co se omluvit a za co ne

Řekl bych, že v předposlední větě vašeho příspěvku je slabika -vý- nadbytečná.

Rudí zločinci a banány

Zase chce národ stát fronty na banány a tupě jásat pod rudou hvězdou? Jestli nechce, aby se časem zločiny komunismu opět vrátili, nesmí volit KSČM ani ČSSD!