Trafena hus

Ja si myslim ze ta pani je pitoma husa. A jeste se pochvali ze je slovenka.

do Grobu na husu...

kam jinam.....

Re: do Grobu na husu...

Ani mi nemluv, já se tam tuhle přežral tak strašlivě... ale nešlo ji nesníst :-)))

MALÝ ČESKOSLOVENSKÝ NEJLEPŠÍ BRAMBORÁK NA SVĚTĚ 1

Paní Baranik píše kritiky restaurací. Toto její činění je na západ od Železné rudy až po Finistere běžné, patří nejen ke kultuře gastronomické, ale ke kultuře všeho. Laura Baranik patří k prvním takto píšícím v ČR vůbec. Nechápu, proč by proto měla být „pipkou“, proč, když LB jezdí Pendolinem, by měla LB Pendolínem jezdit „po světácku“ a proč by měla LB chodit „s Vuitonkou vysypávat smetí“! Napadne vůbec podobné pisálky, že skutečnost jediného Pendolína 20 let po Listopadu není luxus, nýbrž spíše ostuda kultury českého cestování vlakem? O „Vuitonkách“ made in China z vietnamských tržišť raději ani nemluvě!

To, že slovenským mindrolínům se zde LB kritika Blavy nelíbí chápu, a rovněž chápu, že zde kdosi po Tatrách poskakuje a chlubí se národním gastrosymbolem „bryndzove halusky, alebo trebars udene syry“. Chybí už jen valaška na uherák a hák, na který byl pověšen Janošík za vyuzené žebírko. Toto vše je přívlastek klasických československých malostí, a tak proč by měli být zamindrákovaní pouze čeští a ne i slovenští? Kritiku prostě nesnášíme. Neumíme ji brát, jsme vztahovační a zblblí klausy a mečiary a ficy navíc národopisně na úrověň pivních nácků. Zato umíme vždy v koutku skromně čekat na objevení naší vlastní světové geniality. Řekne-li nám někdo, že tam v koutku nás ale nikdo neuvidí, akorát tak o nás zakopne, cítíme se být uraženi a máme ho za frajera machra.

Re: MALÝ ČESKOSLOVENSKÝ NEJLEPŠÍ BRAMBORÁK NA SVĚTĚ 1

Ctu hlavne britske kritiky restauraci, kteri jsou mnohem mene shovivavi nez Baranik (omlouvam se, ze ji v predchozim prispevku komolim jeji skotske prijmeni).  Ale i kritika se musi umet psat a clovek by k tomu mel mit aspon trochu vzdelani (a nejen hlad a stravenky od Lidovek). Slovenska gastronomie je o trochu vic originalnejsi nez Ceska (vetsinu ceskych narodnich pokrmu lze nalezt i v sousednim Bavorsku nebo Rakousku), tak nam otevreni se svetu prospelo (Tatranka, Bohemka, Kofola ani svickova s brusinkovym tercem, to samy neutahnou).  Ale kdyz si predstavim slovensky vetu:  polievka yum (nevim co) nebola celkoma zla, ale stara mama vravela, ze uz tuna jiedla lepsiu - tak se usmivam pod fousy :-).  Moje narazka na svetactvi spociva v tom, ze vzhledem k absenci silne narodni tradice doslo k velmi rychle kohezi ke  globalizovane popkulture - u jidla nevyjimaje. Kdo neni globalizovany, nepouziva anglikanismy, neji yum yum - ten je proti nam. Slovaci jsou na tom zase trochu lip, protoze trochu "nacionalisticky" vzdoruji, tak jim preji, aby si zachovali tradicni narodni jidla.  Jo, a nevim, proc bych se mel citit urazene a vztahovacne - ja jsem stravnik a ne majitel te restaurace.    

MALÝ ČESKOSLOVENSKÝ NEJLEPŠÍ BRAMBORÁK NA SVĚTĚ 2

Co názorně dokumentuje obecnou a trapnou úroveň (nejen v Blavě, ale i v Praze) stavu našich gastronomií, a usvědčuje tak naše společné československé bratrské "nivó“, je fakt cizího názvosloví bratislavských restaurací, uváděných zde jakousi „gaginou“: VYSSIA STREDNA TRIEDA: Flowers, Kogo, AuCafe, Paparazzi, Albrecht, Camouflage, ParkCafe... STREDNA TRIEDA: Four In, La Rambla, El Gaucho, U Wocha, Leberfinger, Pipers... NIZSIA STREDNA TRIEDA: Minerva, Helios, Kohutik, Ako doma, Pizza Mica... Wow, kam se hrabou Ňujorky na náš neonový Charkov!

Až na „Kohutika“ nenaznačuje tento výčet nic jiného, než hysterickou touhu malých slovenských ludí právě po té „světáckosti“, kterou zde jinak předhazuje český zamindrákovaný brat s nickem „Michal" právě Baranikové. Je to směšné až k pousmání.

Bez psaní Laury Baranikové bychom prostě i nadále byli skálopevně přesvědčeni o naprosté světové jedinečnosti našich společných čsr-kuchyní, chroupali bychom pečivo z pilin, žmoulali halušky a knedle, a zbytky našich domněle veleslavných omáček bychom používali jako lepidlo při tapetování. Zapíjeli vše rumem a borovičkou z brambor a hoblin a jezdili do Itálií ochutnávat „pizzu do talianska“ a na plody moře bychom „si zasli na morske speciality k moru“. Bravo! Malý český a slovenský člověče!

Re: MALÝ ČESKOSLOVENSKÝ NEJLEPŠÍ BRAMBORÁK NA SVĚTĚ 2

Ja jsem viceprezident jedne americke firmy a ziju ve Svycarsku, cili nejak velky pocit mindraku nemam a Baranik neznam osobne. Problem neni v mem skalopevnem presvedceni nad vylucnosti cesko-moravsko- slovenske gastronomie, ale trochu pohrdam  tou nasi zoufalou touhou po pozlatku a svetovosti.  Tady ve Svycarsku se clovek taky nedocka moc velkych kulinarskych zazitku (ac je tu restauraci ovencenych Micheliny vice nez kde jinde), ale kvalitni jidlo tu neni vysadou zbohatliku. Laura Baran urcite neni prvni, kdo pise hodnoceni restauraci - napriklad Maureruv pruvodce tak cini jiz radu let a nektere autory ctu jiz dlouho. To co podle mne Laure chybi je urcita pokora. Ja se navic zastavam pausalni dehonestace Bratislavy (ac k tomu nemam vaznejsi duvod, protoze jsem Cecho-Svycar jako poleno).  

Díra.No a co? Hlavně samostatná A JEJICH .

A nám to ostudu nedělá ....přišli jsme o kouli na noze, o stát, který s třetinou obyvatel žral polovinu peněz rozpočtu. Když jsme jim všechno udělali a došly peníze, tak se trhli. Velmi morální postoj řeznického psa....ať si dělají co chtějí, hlavně SAMI a ZA SVÉ !

Re: Díra.No a co? Hlavně samostatná A JEJICH .

pitomče

Skvela diskuse

Dozvedeli jsme se, ze pani Baranikova (nyni po svetacku Baranik),  drive ze Slovenska (nyni po svetacku z Prahy) jezdi Pendolinem s byznysmeny a ona i jeji rodina  jedi v tom nej, co na Slovensku je, ackoliv to neodpovida jejimu (svetackemu) standardu.  

Opakovane si dava priblblou pohankovou placku, co ji nechutna a je studena.

Clanek moc nevypovida o te restauraci, ale spis o tehle pipce  - vetsinou z nejake dediny na konci sveta co bez Vuitonky nejde vysypat ani smeti.

Vsem nam preji fajn kulinarske zazitky- at v Cechach, na Morave ci na Slovensku a slepicky na taliri a ne u klavesnice.  

Re: Skvela diskuse

naprosto jste vystihl mé pocity, když jsem začala příspěvky číst, říkala jsem si, že jsem ještě zaostalejší - stran kulinářství - než jsem si o sobě doposud myslelam, ale teď vidím, že problém není na mém přijímači, ale na vysílači. Je to fakt o ničem.

národovecká omezenost

Nedávno jsem v Bratislavě byl, vlastně poprvé v životě, a to město se mi docela líbí. Tu restauraci jsem nenavštívil a nejsem ani žádnej extra gurmán. Slováky mám rád, jsou mi sympatičtí a v Blavě jsem potkal spoustu moc krásných holek, i když se najdou momenty, kdy Slováky úplně nechápu.

Co je nanejvýš směšné, jsou příspěvky některých Slováků v této diskuzi. Bohužel mnoha lidem na Slovensku stále chybí zdravé sebevědomí příslušníků "větších a tradičnějších" národů, pořád se urputně snaží obhajovat národní identitu v naprosto nesmyslných debatách, nad kterými by třeba Brit jen mávnul rukou, a sklouzavají tak k tomu nejblbějšímu možnému národovectví.

Lidi, je to článek o tom, jak jedna paní navštívila relativně snobskej podnik kdesi v Bratislavě, a protože jí tam moc nechutnalo a ona se cítí být znalkyní gastronomie, sepsala O TOM PODNIKU krátké pojednání. Obhajovat kvůli tomu Bratislavu a Slovensko zaníceně před celým světem je poněkud zbytečné...

Re: národovecká omezenost

Problém je v tom, že ta paní je ˇčeška". A jak jsem tak vypozoroval, Slovák má jednu jedinou prioritu. Neustále a vždy se snažit dokázat, že je lepší nebo alespoň na stejné úrovní jako Čech. A je jedno, zda se jedná o lidské vlastnosti, výrobky apod.

trochu viac z gastronomie

dnes ma v práci článok pobavil - nemyslím si, že všetky reštaurácie v centre sú dobré, ani si nemyslím, že každá je prehanne drahá - ja som si našiel jednu, kde mi chutí a kde je pre mňa cena adekvátna kvalite. ale k textu - ale galeta so šampiónmi v LAncia? sú tam rôzne hríby - dubáky a hlivy - keď som gastro redaktor a neviem, tak sa opýtam. kuracie mäso na zelené karí - nemusím byť einstein (dnes je skoro každý už v Thajsku) aby som vedel, že sa tam používa kokosové mlieko, z ktorého vzniknú mastné škvrny, ktoré sa môžu - nemusia odstrániť. Olej sa pri príprave jedla nepoužíva .... v prípade záujmu pošlem link o receptoch. Nechcem pokračovať ďalej, ale asi ma ani netrápi, keď žurnalistka o ktorých gastronomických znalostiach hodnotí reštauráciu a napíše jej priemer. ak ste tam niekot jedol, tak dajte vedieť - asi by som tam mal zájsť a vyskúšať tie mastné fľaky :-)

Re: trochu viac z gastronomie

inak to bolo veľmi dobré - len pre objektivitu - porovnánvanie predjedla (podľa lístku je z kuracích stehien) a hlavného jedla (z kuracích pŕs) - mäso stehna a pŕs je odlišné - čo do chuti, hutnosti a podobne. Viac žalostné ako stav slovenských reštaurácií je stav gastronomického žurnalizmu. Ak si niekto neprečíta zloženie jedla a nevie si to dodatočne nájsť na webe, tak to je potom smutné. Viac ako národné komplexy - po tomto teda zo Slovenska žiadne nemám :-) asi pani nečakala vo Francúzsku, v mekke gastronómie, 15 min. v daždi pre zatvorenou reštauráciou, kde ma personál s priateľom nepustil ani do lobby baru. A to bol Lyon!!!!

z historie menu lancia cafe

so zaujímavosťou som si prečítala dnešný článok - zhodou okolností lancia cafe poznám, pracujem v bratislave. pamätám si ešte ešte jej predchodkyňu, Camouflage cafe bar, kde ako v jednej z prvých ponúkali ázijské jedlá. niekedy v minolom roku sa kaviareň premenovala a našťastie sa zmenil aj interiér - viac sa steplil. sopvjich hostí privítal aj novým menu - ale keď chodíte niekde 3 roky na skvelú polievku, chcete ju meniť po zmene mena? asi nie, tak som rada, že na lístku okrem nových (alebo staronových, kto si pamätá prvý menu lístok kaviarne) ostala aj ázijská kuchyňa. mrzí ma, že niekto príde, ochutná jedlá (bez toho aby si ich správne opísal !!! tom yum gai namiesto tom kah gai) a ide hodnotiť miesto, ktoré má svojich štamgastov. to že sa nejedia u nás halušky ale aj iné jedlá a máme možnosť ochutnať čokoľvek - nie je to náhodou to, čo závidíme kozmopolitnému Londýnu? Slováci sú podľa mňa moderní a úspešní a večene sa nemusia prezentovať bryndzou, ovečkami a veselým bačom

Já kupříkladu vybíravý jazýček nemám

a život v restauracích je hned o poznání snažší. Je to díky babičce, která mi vždy- když jsem se divně podíval na nějaké jídlo- říkala: "Jez! Co by za to lidi za války dali!!"

Ale mám kamaráda s jazýčkem ještě vybíravějším než Luis Funes ve filmu "Křidýlko nebo stehýnko" a s ním je opravdu radost  zajít do restaurace. Dokonce se i stejně vzteká na personál, jako Funés.