Jaký to má smysl?

První domácí vězeň bude bohulibě navštěvovat o víkendech sezení anonymních alkoholiků, jinak musí být ve 20:00 doma. Aby nešel do hospody? Co mu brání uspořádat kalbu doma? A co když je to typ, který beztak každý večer tráví před televizí? Mimochodem dotyčný způsobil poškozenému újmu, péče v nemocnici taky něco stála, pročež neměl by mít spíš nařízeno najít si od 20:00 do 23:00 brigádu? A co až ten trest vyfasuje někdo, kdo dělá na směny, dlouhý krátký týden, v restauraci zavírající podle hostů? Fakt si to nedovedu představit, leda jako velmi kontraproduktivní trest, kvůli kterému odsouzení spíše ztratí práci, tudíž bude společnost poškozena dvojmo - i ekonomicky. Jsem pro, abychom se zřekli přehnaného posílání lidí do basy v případech, kdy je trestáno malé, často neúmyslné selhán -, je nutné zajistit předně odškodnění poškozených a posílení morálky pachatele - např. trest: týdenní motivační sezení s psychologem, pravidelná cvičení sebeovládání a zvládání vzteku (třeba thai či), nedělní návštěvy kostela, sobotní brigády zdravotního klauna (kontakt s lidským neštěstím, které třeba i sám pachatel zavinil) a především pomoc poškozeným (počínaje placením odškodného a konče sekáním jejich trávníku). Je totiž nutné rozlišit slušné lidi, kteří jen chybovali, od těch už těžko nebo vůbec napravitelných. Jakmile je ale pomícháte ve vězení, donutí taková zkušenost i slušné lidi přijmout označení "kriminálníka", vylezou pak bez rodiny, bez práce, s dluhy a záznamem v rejstříku - jejich zpětné začlenění do společnosti je skoro nemožné, spíš budou nuceni se trestnou činností začít skutečně živit. Ve vězení mají končit jen lidé společnosti nebezpeční, ale určitě ne lidi prvně chybující - ti mohou být při vhodné péči společnosti ještě velmi přínosní. Jenže ne v domácím vězení, dokonce ani ne v podmínce (ta totiž také znamená nemožnost najít dobrou práci a dluh poškozeným a společnosti splácet). Berme je také jako oběti (byť jsou obětí své vlastní hlouposti).