Diskuze
Kronikář klinické smrti Raymond Moody pro LN: Po životě přijde život
Děkujeme za pochopení.
P. Polanský
Zkušenost (zážitek?, iluze?)
Táta mého švagra byl jednou při práci na stavbě rovněž zasažen elektrickým proudem a jeho zážitky jsou podobné, jaké uvádí níže p. Válek. Viděl kolem sebe zřejmě i světlo, nejvíc si ale pamatuje na pocit blaha, ze kterého se netoužil "probudit" nazpět.
A. Riedel
Zatím o tom vůbec nic nevíme
O tom, zda po smrti vůbec něco je nebo není, dosud nikdo nic neví. Zatím nikdo nic skutečně nedokázal. Proto je dobré si na toto téma něco přečíst a pak o tom popřemýšlet. Raymond Moody k tomu nabízí jednu z hypotéz, podpořenou vlastním dlouholetými výzkumem (něco podobného potvrzuje i níže uvedená autentická zkušenost pana Válka). Šmahem to odmítat nebo si z toho hloupě utahovat může jen naprostý primitiv.
P. Zeman
Re: Zatím o tom vůbec nic nevíme
Jak je to ve skutečnosti, dříve či později, sami zažijeme ;-).
Z. Válek
ˇˇReči o tunelu jsou vylhaný nesmysl
Říkám to proto, že jsem svou smrt sám zažil po zásahu elektrickým proudem. Ležel jsem s pociten neskonalého uvolnění a lehkostí hraničíci s pocitem štěstí. Kluka, který se nade mnou skláněl jsem chtěl oslovit, ale nemohl jsem. Pak jsem viděl sám sebe z pohledu se zhora ve sluncem zlatistvě prozářené místnosti ve které jsem ležel. Ty zářivé barvy vidím dodnes. Pak vše zašumělo v jakémsi víru, ležel jsem na podlaze, začal jsem brečet a byl jsem živ. Představa o tunelu je motivována obyčejnou lidskou úvahou, že z jednoho prostředí (života) se přechází do druhého prostředí (smrti) a ničím jiným než tunelem. Je to obyčejný lidský výmysl a nemá s pravdou nic společného.
A. Čepek
smrt
Představa, že na konci života mě čeká další tunel, je více než děsivá. To už jsem doufal mít odbyto v tomto českém slzavém údolí.
