Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Vaše dítě zemře, zněl verdikt lékařů. Rodiče Juliány se ale nevzdali

Juliána se narodila s těžkou genetickou vadou, označovanou podle vědce, který ji v roce 1960 popsal, jako Edwardsův syndrom. Téměř polovina dětí s Edwardsovým syndromem zemře už v děloze, jen padesát procent narozených žije do dvou měsíců věku. A jen pět až deset procent přežije své první narozeniny.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

P. Boublíková

14. 11. 2010 13:56
Jen pro zajímavost

http://www.novinky.cz/zena/deti/216798-trileta-julianka-s-edwardsovym-syndromem-je-malym-zazrakem.html" target="_blank" rel="nofollow">http://www.novinky.cz/zena/deti/216798-trileta-julianka-s-edwardsovym-syndromem-je-malym-zazrakem.html

Autor tohoto článku z Novinek si myslí, že má člověk 17 chromozomů a že se u Juliánky objevil další. Jak potom můžou taková paka seriózně psát o tak vážných tématech?

0 0
možnosti

M. Dubanová

12. 11. 2010 17:58
přečetla jsem si článek i komentáře

nevím jestli někdo z Vás má osobní zkušenost se životem s postiženým dítětem, já ano a mohu Vás ubezpečit, že to není vůbec jednoduché a že to co žijete se de facto vůbec nepodobá životu.. - jen máte stále strach - co se stane Vašemu druhému zdravému dítěti, kterému se nemůžete - zrovna teď věnovat, protože Vaše postižené dítě dostalo zrovna záchvat a jste na všechno sama, protože tatínek od nás a našich starostí raději odešel...

0 0
možnosti

P. Boublíková

12. 11. 2010 18:40
Re: přečetla jsem si článek i komentáře

Mám osobní zkušenost se zdravotně postiženým dítětem, oproti zde diskutovaným trisomiím je to samozřejmě "o ničem" a tatínek nám naštěstí neodešel, ale v "soft" provedení tohle znám taky, život máme trochu deformovaný...

0 0
možnosti

M. Martinovská

12. 11. 2010 14:47
Mám dvě kamarádky,

obě si prožily podobnou, velmi nepříjemnou věc.

Dejme tomu Anna: Po jednom z prenatálních vyšetření (myslím asi ve 4. měs., nevím) se dozvěděla, že její dítě (v pořadí třetí) bude mít na 90 % Downův syndrom. Ateď, co: obě byli věřící. Nezabiješ. Ale zase představa života s postiženým dítětem... omezení i pro život dalších dětí... dále: jak, kdy to říct manželovi.. co on na to... měla hlavu jak škopek. Rozhodla se na potrat nejít a dítě donosit. Narodilo se jí absolutně zdravé dítě. To samé se stalo ještě jedné kamarádce. Řekli jí nižší procento pravděpodobnosti a poslali na odběr plodové vody, odmítla. Taky se jí narodilo absolutně zdravé dítě. Vím, nemusí to takhle skončit vždycky. Obě si  vyslechly mnoho řečí zvýšeným hlasem... budete zátěž pro celé okolí... pro zdravotnictví.. pro sociální systém.. nezodpovědné.. atd. každý se může zmýlit, i doktoři, i věda. Ale co si tyhle holky vytrpěly? Co psychická pohoda v těhotenství? Kolik dětí je ročně zabito z důvodu omylu?

0 0
možnosti

M. Martinovská

12. 11. 2010 14:50
Re: Mám dvě kamarádky,

Oprava: Obě kamarádky, i jejich manželové, byli věřící.

0 0
možnosti

J. Václavíková

12. 11. 2010 11:28
Re: V. Novák

Ony totiž přírodní zákonitosti mají hluboký význam a to naše znásilňování odskáčeme zase jen my sami. Obcházíme dúležitý nástroj přírodního výběru a vytváříme populaci téměř neživotaschopnou (tedy bez těch berliček). Jenže tohle přijde všem těm chytrákům, kteří tak snadno odsoudí matku s postiženým dítětem, naprosto v pořádku. Nechci tímto říct, že máme nemocné nechat bez pomoci umřít, ale aspoň si uvědomuji toto dilema. Připadá mi z tohoto zorného úhlu poněkud hloupé umravňovat tu nešťastnou maminku, když sami provádíme dnes a denně po malých krůčcích to samé, jen to není tak nápadné.

0 0
možnosti

J. Anděl

12. 11. 2010 11:58
Re: V. Novák

Souhlasím s tím, že vyčítat mamince něco, co děláme sami velice často, není zrovna správně. Přesto bych rád dodal, že umělý potrat také není "nechání to na přírodě".

Jak píšu níže, samičky v přírodě neprovádějí umělý potrat. Ani nemají možnost se dozvědět, že potomek se vyvíjí s nějakým poškozením.

Zničit poškozený zárodek je zákrok lidský, nikoliv přírodní. Pečovat o maminku v rizikovém mateřství je také zákrok lidský, nikoliv přírodní.

Záleží jen na nás, kterou lidskost ze spektra si vybereme.

0 0
možnosti

F. Eliáš

12. 11. 2010 10:19
Padá na mě smutek

Smutek ze sobeckosti a tuposti rodičů, kteří se vědomě rozhodnou mít a vychovávat, za laskavé podpory společnosti, dítě

0 0
možnosti

J. Koťátková

12. 11. 2010 8:03
0 0
možnosti

M. Dubanová

12. 11. 2010 3:09
ano je to rozhodnutí té maminky,

a co si to nemocné miminko, počne ve světě, až maminka nebude?

0 0
možnosti

J. Tachovský

12. 11. 2010 10:01
Re: ano je to rozhodnutí té maminky,

maminka vypada mlade a zdrave. Ta tu bude jeste dlouho.

0 0
možnosti

M. Franková

12. 11. 2010 0:38
aaaa

nikdy bych nepřipustila, aby se mi narodilo jakkoli hendikepované dítě, pokud lékařská věda  je schopna tuto možnost s jistou pravděpodobností vyloučit. Po obrovských peripetiích a s důrazem na vyloučení i za cenu umělého přerušení těhotenství mám zdravého, krásného syna. Již je mu dvacet čtyři let.

0 0
možnosti

P. Boublíková

12. 11. 2010 7:45
Re: aaaa

Udělala bych to zorvna tak jako vy, přestože jsem velký odpůrce interrupcí ze "sociálních" důvodů. Šance, že se později narodí zdravé dítě a že celá rodina prožije normální, šťastný život (zkalený nepatrným stínem smutku) je téměř 100 %.

0 0
možnosti

M. Franková

12. 11. 2010 0:34
Měla jsem možnost výběru

0 0
možnosti

J. Tachovský

12. 11. 2010 10:00
Re: Měla jsem možnost výběru

Jasne, co se nehodi utratit.

0 0
možnosti

L. Richter

11. 11. 2010 23:09
Lidstvo - Příroda 1:0

"nemluví, ale je roztomilá, má ráda básničky a u maminky se právě teď spokojeně směje.... "      no vida, to jsme to přírodě nandali

0 0
možnosti