přihlášení

skoro se divím, že se nepřihlásili taky k zemětřesení a tsunami

Je to jako vždy.

Existuje cosi jako virtuální realita, předestíraná s vládami spřízněnými publicisty a vládami samotnými a pak existuje každodenní praxe, která zcela zřejmě odmyká od obecně memorovaných tezí. My, poučeni padesáti lety totality, takové rozpory důvěrně známe z dob reálného socialismu a tak nás ani dnes nepřekvapí, že oslavovaný spojenec jen čeká na okamžik, kdy naše pozornost poleví, by nám mohli podříznout krček. Počkejme, až se spojené armády stáhnou a pak začne velké účtování a exodus statisíců vyhnanců, které nebude schopna Evropa vstřebat. Těšme se...

Zároveň to odhaluje myšlení předních byrokratů nadnárodních organizací, kteří zpití mocí a vědomím beztrestnosti sami určují, kdo smí dýchat a kdo bude utracen.