Nejen Slováci chtěli získat Slovácko

Slovo Slovácko je slovem více významů.

V současné době se používá ve smyslu Moravského Slovácka, které bylo mnohem menší, než Slovácko Uherské (Félvidék). Obyvatelé Slovácka byli odjakživa nazýváni Slováci (uherští i moravští), z čehož vyplývá, že se ani v jednom případě nejedná o Čechy.  Čechové neměli ke Slovákům dost respektu - počátkem 19. století chtěli, aby Slováci používali češtinu a aby se tak "stali Čechy". Ještě v  několika desetiletích 20.století byla z české strany praktikována "Báňská Bystřice" a jiné jazykové lahůdky. Aktuálně se používá silně problematické slovo "Česko", i tomuto slovu by mohl být přisouzen podtext zavánějící fašismem.

Kniha Hry o Moravu téma trochu rozšiřuje i mimo území moravského Slovácka, i když ji časově zužuje pouze na několik let. Přísně vzato - o Moravu se hrálo odedávna, ať už to byli Maďaři, Češi, Poláci, zase Češi,  Němci, Rakušané. Rusové - slušný repertoir. Kouzlem nechtěného je, že my Moravané jsme vlastně všichni Mezihoráci - žijeme mezi horami slovenskými a českými a nežijeme za nimi, tedy ani na Slovensku ani v Česku. Z jiného hlediska jsme Záhoráci - pro Slováky za Karpatami, pro Čechy za Vysočinou. Nejsme ani Čechy ani Slováky, respektive jsme Čechy i Slováky současně z toho pramení, proč československá myšlenka měla své místo především na Moravě (už v 19.století). Území Moravy a Slezska je tedy vlastně tím nevlastnějším (malým) Československem a to dodnes.

Ze širšího hlediska téma popisované p.Mezihorákem v jeho knize bylo vlastně jen "bouří ve sklenici československé vody". Něco podobného udělala ČSSD v době zcela nedávné svým realizovaným krajským zřízením na českomoravském území (týká se krajů Jihočeský, Vysočina, Pardubice) a krtajů moravskoslezských (týká se kraje Olomouckého a Moravskoslezského). I v tomto případě bylo jednáno "proti dobrým mravům". 

na druhém břehu řeky Moravy

Podobné úvahy existovaly i v r.1968 v souvislosti se vznikem federace. Podle některých návrhů měla hranice mezi oběma republikami probíhat po CELÉ délce toku řeky Moravy, tedy daleko větší území, než uvažované ve dvou variantách na konci 30.let 20.století. Dodnes někteří (ne)informovaní novináři používají rčení "na druhém břehu řeky Moravy/na druhom brehu rieky Moravy". Bez eventuality z r.1968 nemá tento výrok jakékoli opodstatnění, protože hranici mezi Slovenskem (postaru také uherským Slováckem) a ČR tvoří pouze 27 km toku řeky Moravy a to je pro podobné přirovnání dost málo.

Moravě se dostalo i v 21.století podobného "požehnání", ovšem ze západní české strany (Dačicko, větší polovina kraje Vysočina, Svitavsko).

kniha

Ta zmiňovaná kniha je skutečně zajímavá. Doporučuji.

Re: kniha

Jako rozený Moravan,jsem se také zajímal o tuto otázku.Kniha Hra o Moravu je nepochybně zajímavá,ale potomci rodiny Úprků určité pasáže zpochybňují.Nevím jak celou věc hodnotí historici,ale nic jednoduchého to není a nebude.

Jen

demagog může závidět Slovákům EURO a nebo naprostý negramot Buršíku což asi jste Vy

Re: Jen

pořád závidíáte? platím VIsa kartou je mi jemi jedno v jaké měně! žadomyší Klaus vílky, když jsou finance nA KONTĚ! Rozebírat výhody nevýhody to jsme už dělalali. Já vám ji neberu!!

asi není o čem psát

my s bratry slováky vycházíme! a závidíme jim užívaní Eura.