Je zdůrazněmo začínajícím čtenářům smysl čtení?

Pokud není začínajícím čtenářům zdůrazněn smysl čtení, konkrétními příklady, nemají motivaci. A bez motibace jde veškerá lidská činnost neefektivněji a výsledky jsou nekvalitní.

Připoměla se mi povinná četba za t.zv. totáče, kdy byla zkrátka povinná. Již jen ten nátev "povinná četba" svědčí o stavu tehdejšího vzdělávacího systému. Byl jsem asi nějaký disciplinovaný a četl jsem. Až ve vysoké dospělosti, již ne za totáče, jsem na téma čtení četl úvahy předprvorepublikobého právníka a ekonoma vlády první republiky. Jeho sdělení čtenářům ke čtení, studiu avzdělávání vůbec, bylo asi takové :  čteme myšlenky autora obvykle vysoce citlivého přemýšlivého obvykle humanitnitně vzdělaného filosofa s vnitřním ztotožněním s lidskou komunitou v níž žije.

Povinná četba nebyla sestavována jen tak náhodou, obsahovala "romány" z různých národů a z různých kultur. Dnes vím, že po přečteníté povinné literatury je třeba také důkladně přemýšlet, prozkoumat i to co je mezi řádky. Příklady románu od Tolstého, Manna, Dreischlera, ši od francouzů, či švédů, či islamistů, či číňanů a hlavně těch našich nám poskytují vhled do myšllení národů, a pochopujeme generační pohyby, někde rychlé někde pomalé, někdy násilné někdy mírné, vždy však na vyšší úrovni poznání přírodních dějů a poznání sebe sama a lidí kolem nás.

Poznámka k vývoji "románů". Hodně "románů" domácích i zahraničních změnilo formu. Jsou již nejen psány a tištěny, ale slyšíme je v rádiu a vidíme i on-line na TV obrazovkách (kupodivu zde je čtenářu drtivá většina). Přemýšlejme o těchto audiovizuálních románech, i o jejich autorech či o jednotlivých žánrechnich a přemýšlejme i o tom o čem výpovídají a jak kvalitní jsou.