Pěkná pitomost...

u nás ji potom zavinil Nečas? - Vlastně slušně k tomu přispěl....

Prodi je da.rebák

Berlusconi je darebák ale krizi nezavinil. Dluhy napráskaly už vlády

před Berlusconim, Prodi má na dluzích velkou zásluhu taky, to co

předvedl je typická prasárna haj.zla, který něco zprasí a hází to na všechny okolo..

krizi nezavinil berlusconi,

krizi zavinili politici příliš vnímaví k potřebám širokých mas lidí, kteří je volí; jsem toho názoru, že označovat kapitalismem politická zřízení v poválečné evropě až do dnešní doby, je trochu nadnesené; spíše se jedná o variace socialismů s lidskou tváří s různou mírou ochoty vycházet vstříc nárokům občanů svého státu na vyšší (tzv. spravedlivou) životní úroveň, než je ta, která odpovídá reálnému výkonu ekonomiky dané doby; do tohoto příklonu se promítla strašná zkušenost z 2.světové války a tehdejší chápání příčin a následků ve smyslu, že války vznikají z chudoby a diktátorské režimy jsou nastoleny v zemích s ožebračenými nespokojenými občany; snaha o zajištění přiměřeného životního standardu občanům zemí v poválečné evropě byla silně motivována tímto hlediskem; navíc politici jsou také občany se svými potřebami a rychle dospěli k poznání, že pozice, která zajišťuje jim samotným uspokojivý životní standard, je snáze udržitelná, pokud vychází vstříc davu nebo jím pověřených iniciativ a sdružení v jejich požadavcích na další a další výhody, úlevy, ochrany, kompenzace, dávky;

pokud má stát (občané)

na toto „civilizovanému životnímu prostoru odpovídající“ zlepšování kvality života prostředky, je vše v pořádku; ekonomika generuje dostatek prostředků a tudíž „kvalita života“ občanů MŮŽE být umocňována prostřednictví různých benefitů; jenže jak plynula desetiletí, nůžky mezi nároky občanů a jejich schopností generovat prostředky na jejich uspokojování se čím dál více rozevíraly; politici dávno ztratili ze zřetele nutnost mít výdaje podložené ekonomickým výkonem, iniciativy a sdružení posílily svůj vliv ve společnosti a tím posílil i jejich vyděračský potenciál a nekompromisnost postojů, dlouhodobě nedošlo k žádné krizi, která by vyprovokovala diskuzi o nezbytnosti odpovědnějšího hospodaření; cena občana se neúměrně zvedla a protože ve společnosti NIKDY není vůle snižovat nastavenou laťku, pokud ji k tomu okolnosti brutálně nepřinutí, bylo jediným možným východiskem kompenzovat rozdíl mezi výdaji a příjmy dluhem; nehledal bych vinu pouze v politicích, za krizi může celá společnost; od politika se očekává, že na rozdíl od běžného občana vidí za horizont a vnutí společenskému uvažování správný směr; jenže to je mýtus, ve skutečnosti má být politik sluha a podobu a rozsah služby si každý jednotlivec nebo skupiny jednotlivců vykládají po svém - tedy většinou nesprávně a s podobnými dopady, jaké pozorujeme nyní

konsekventní analýza

„vypečené“ německé a francouzské banky by nemohly půjčit řecku, pokud by neexistovala poptávka řecka po prostředcích, které si skrze poddajné politiky řečtí občané protesty a vydíráním vynutili na ukojování svých potřeb a udržení nepodloženě vysokého životního standardu; peníze půjčené řecku byly prožrány jeho občany, místo aby byly vynaloženy na smysluplné investice třeba do obnovy památek (turistické příjmy) nebo jakékoliv formy vědecko-technického výzkumu nebo prostě čehokoliv, co by v budoucnu bylo pro řecko ekonomickým přínosem

Krizi nezavinil Berlusconi,

krizi zavinili politici všeobecně. Kapitalismus volného trhu a volné soutěže se za asistence politiků změnil na hydru vysávající ze systému reprodukce a rozvoje prostředky, které finanční oligarchie využívá ke svému bohatnutí. Masivním nárůstem příživnických "služeb" kolem manipulací s iluzorními finančními "deriváty" se bohatství nedostává do sféry která je produkuje, ale naopak tuto sféru reálných podnikatelských aktivit dusí. Zpětnou vazbou v ekonomii je úspěšnost podnikání, úspěch nebo neúspěch na trhu. Zpětnou vazbou pro podnikání na finančních trzích je rovnovážný vývoj. Finanční instituce hospodaří s prostředky úspěšných podnikatelů a veřejnosti. Pokud na finančních trzích je podnikáno tak, že hrozí ztráta těchto prostředků a státy sanují finanční instituce přílivem dalších veřejných prostředků (z daní podnikatelů a veřejnosti) je porušen základní princip kapitalistického systému. Na vině jsou tedy státy - politické reprezentace těchto států, které ve svých právních systémech a sanací těchto škod, tento systém podporují bez toho, aby se viníkům tohoto stavu přinejmenším "odebrala licence" k této destruktivní činnosti a možnost v ní pokračovat.

Berlusconi - italský Kalousek?

Jak je dobré mít nějakého viníka, na kterého se dá svést úplně všechno. To se pak nemusí nikdo obávat, jestli třeba sám svým jednáním a zadlužováním nemá na té velké ekonomické krizi malý kousek své vlastní viny.