Fronta nebyla velká. Ostatně, bylo už po desáté večerní a supermarket „Perekrostok“ na Tišinském náměstí byl poloprázdný. Nabrala jsem si do košíčku dvě housky, kaviárové máslo, placatici vodky „Putinka“ a kolu. Před deseti lety to byla moje nejmilejší kombinace. Ukázalo se, že jakmile jsem tuhle zemi, která by měla mít vodku ve státním znaku namísto byzantského orla, opustila, i moje tělo zareagovalo téměř odporem ke všemu podobnému vodce či samohonce. Deset let se mi při pomyšlení na ruský způsob konzumace alkoholu zvedal žaludek a točila hlava.