NEZAPOMEŇME PŘI VÝČTU PLAČÍCÍCH POLITIKŮ

na prvního tajemníka komunistické strany Československa a prezidenta republiky Československé - soudruha Gustáva Husáka. Ten dokázal také "dobře" sám sebe občas dojmout tak, že se mu leskly slzy v očích za skly brýlí.

NEZAPOMEŇME VE VÝČTU PLAČÍCÍCH POLITIKŮ

Lidovky napsaly:

"Před Bártou plakal už i Mečiar, Putin či Obama"

On je přinutil až k pláči?! Kdo by to do něj, kluka ušatýho, řekl?

Nepláčou jen děti, ale každý.

Rozplakat se může každý, rozdílná je pouze míra emoce, kterou se tento fyziologický jev spouští.

V případě Víta Bárty je to obrovské zklamání v kamarádství a ve vztahu k lidem nejbližším. Míra podlosti, bezmocnosti proti zradě je jedním z okamžiků, který i jinak sebevědomé osobnosti pohne hlasem i city.

Není to nic, za co by se měl kdokoliv stydět, nebo se někomu posmívat. Je to obraz člověka a toho co se kolem něj děje. To co lidé dokážou vytvořit, či způsobit, nebo v jakém stavu je naše společnost je k pláči nejen pro Víta Bártu.