Zodpovědnost je jasná,

ale nemluvil bych příliš o vině ve smyslu trestněprávním. Každý, i sebelépe vycvičený pes se někdy dostane mimo kontrolu - a pak jedná tak, jak mu velí zděděný pud. To, čemu říkáme inteligence je u psa na úrovni cca 4 letého dítěte a tak skutečně pudy a vzorce chování mají navrch nad nějakou úvahou. Přirozená reakce vylekaného člověka se psu namnoze jeví jako známka útoku, zvuk který my nevnímáme může být pro psa stresující či vyzývavý. Taková je daň za spolužití se zvířaty, za jejich pomoc i přátelství. Hipoterapie na jedné straně - a zranění kopytem na straně druhé, canisterapie, asistence, záchrana i ochrana, společnost a přátelství - naproti  tomu zranění psem. Ostatně je třena brát v úvahu i fakt, že útoky člověka vůči člověku jsou patrně častější než útoky psí.

Každý majitel psa by si měl uvědomit

že neexistuje 100% jistota, že bude mít psa vždy pod kontrolou a že pes se vždy bude chovat dle jeho, byť sebelepší výchovy. Lidé by si měli opravdu vybírat plemena, která i při ztrátě kontroly nejsou objektivně schopná zabít nebo silně zranit člověka. Paradoxem pak jsou situace všude kolem nás, že zodpovědná babička má jezevčíka na vodítku a po parku volně běhá tele s hubou jak past na medvěda a mladík si vyhuluje někde o 100 m dál na lavičce ....

Pes vždycky selže, nikdo nevíme kdy. Naše skutečně mírumilovná fena, milovaná celou vesnicí tuhle na procházce zcela nečekaně málem zakousla malou jezevčici. Všichni jsme byli v šoku, kde se v ní ten vztek a agresivita vzala! Nikdy nic takového neudělala! Až pak nám majitelka jezevčice řekla, že dopoledne, když jsme v práci, chodí kolem našeho plotu a jezevčice každý den provokuje přes plot ...

byl vycvičený ?

Vina je samozřejmě na straně majitele psa.

Byl ten vlčák vycvičený ? Znám pár hlídacích psů kteří si otevřených vrat nevšímají, obdobně jako na vycházce neobtěžují lidi či jiné psy ani štěkáním.

Výcvik psa

je v takovýto moment zcela nepodstatný. Ten výcvik je především v otázce ovládání psa majitelem. Ale v tento moment to vypadá, že pes jednal zcela na vlastní pěst. Zkrat nebo nějaký nevyřízený účet s holčičkou, o kterém nikdo nevíme. Každý pes nejméně jednou za život svého majitele nemile překvapí a v podstatě na to majitel není nikdy připraven.

V tomhle případě bych nerad byl radikálním soudcem. Vypadá to spíše jako opravdu souběh neštěstí a raději bych si přál bez následků uzdravenou holčičku, než majitele psa za mřížemi ...

Nemyslící blb

Zajíždím-li autem do dvora, jdu nejdřív zavřít psa (psy), pak teprv otvírám vrata dokořán. Pak totiž vyjeveně nečumím na to, jak můj pes někoho pokousal. Kecy o tom, že byl vždycky hodný a nikdy by nikomu neublížil už po mnoha zkušenostech beru s rezervou, většinou to není pravda.

Chudinka holčička, snad bude brzy v pořádku.

Re: Nemyslící blb

tak to je krutý odsudek. Neumím si představit, že by to takto někdo dělal. Navíc pokud je pes dlouhodobě mírumilovný, tak ta ostražitost prostě vymizí. Je to samozřejmě jeho vina, o tom žádná a měl by nést následky - především uhradit léčbu a bolestné.

Chudák vlčák, ta ho musela zřídit