už se soudit nebudu 2

Senát Krasjkého soudu nevěděl, že hranice pro dovolání je 30 tis. Kč, souzená čáska je jen 13 tisíc... Tak jsem podal „Návrh na obnovu řízení ", z důvodů, že prvoinstanční soud v závěrečném stání v prvním kole rozhodoval v jiném složení při vynesení rozsudku, než probíhala první dvě stání. Rozhovory senátorek: taky ses to dozvěděla...až teď...odpověď před chvílí. Novému senátu stačilo cca 10 minut, aby pochopil co se v cca 8 hodinovém stání projednávalo, aby pochopil způsob vedení výkazů v kontrolingové sekci SAPu. Navíc, existuje judikát, kde i když se změní jeden senátor (pracovně právní spor)...je soud vadně obsazený, soudům to však nevadí... nemáme precedenční soudnictví. Krajský soud tuto námitku zamítl. Následovala stížnost k  Ústavnímu soudu, no zachoval se podobně jako v případě zrušení  voleb do parlamentu 2009, ovšem s opačným znaménkem.

Jeho výrok "..jestliže soudy 1. stupně a odvolací zmíněnou otázku posoudily odlišně od stěžovatele...jde o právní závěr ústavně nezávislých soudů, do jejichž rozhodováncí činnosti je ingerence US nepřípustná. Rozhodnutí soudů, ať již v původním řízení, jenž bylo ukončeno pravomocnými rozsudky...tak i v řízení o žalobě na obnovu řízení, a žalobě pro zmatečnost byla vždy řádně odůvodněna...a svá právní posouzení přiměřeným způsobem odůvodnily..."

Jestli zdůvodnění, že je vlastně jedno podle které platné či neplatné směrnice je odměna vyplacena...pak je to přiměřené.

Závěr: bývalá ministrně Kovářová v jednom rozhovoru řekla, k soudu se nechodí pro spravedlnost, ale pro rozsudek. Kdybych to byl věděl...tak bych tam nechodil (Knoflíková válka).

Přišel jsem k názoru, že soudci mají ve svých pozicích dobře zajištěné platy, navíc mohou publikovat, odcházejí do důchodu nejdříve v 70 letech, upravili si alogoritmus pro výpočet důchodu.. takže vlastní souzení a hledání spravedlnosti je pro ně jen vedlejšák...no a já, já soudům nevěřím a divím se p. Čunkovi, že jako zkušený člověk a "pobyvatel" v soudních síních se ještě odvolává...

už se soudit nebudu 1

Budou to dva příspěvky.

Když jsem odcházel do důchodu (1.4. 2003) obdržel jsem jako odměnu "krácení" motivační složky, podotýkám, že to bylo prvně za dobu mé pracovní kariéry. Měl jsem uzavřenou manažerskou smlouvu s předem stanovenou motivační složkou za její splnění. Úkoly jsem splnil, takže jsem předpokládal její vyplacení...omyl, tehdejší ředitel, dnes ještě význačnější státní činitel mi ji prostě nevyplatil...důvod, bylo to po skončení 1. čtvrtletí, takže případné neoprávněné vyplacení by prý ze mne těžko pak páčil. To byla zástěrka skutečný důvod byl jiný, ale to nechci tady rozebírat. Přesto po dalším, mnou vynuceném jednání tvrdil, že mi to doplatí...jednalo se o cca 30 tisíc, že není důvod to nadále zdržovat. Pak mi telefonoval, že okolí s tím nesouhlasí, tak mi vyplatí jen polovinu ( to svědčí o jeho profesní síle, jak si vede nyní ..nevím).

Byl jsem v odborech, ty doporučily žalovat společnost, leč právní zastoupení mi nedaly (nyní už v odborech nejsem). Vyjadřovali se k tomu Souček, Středula i Štěch. Soudil jsem se sám, všechny argumenty jsem si musel opatřovat, ale neměl jsem přístup do společnosti, tak jsem využíval argumentů, co dala žalovaná.  Leč soudkyně mé svědky nikdy k soudu nepovolala, peotistraně vždy vyhověla. Nakonec spis měl téměř 300 stránek, odvolal jsem se ke krajskému soudu, tam jsem neuspěl, moje důkazy nebyly přijaty,  U krajského soudu zjistil, že úkoly nebyly vydány podle platné směrnice pro rok 2003, která byla vydána až po mém odchodu do důchodu, se zpětnou platností od 1.ledna 2003, ale podle staré směrnice, kde podmínky a mechanismus hodnocení motivační složky byl úpně jiný. Dle soudů je to úplně jedno...dle mne, kdo chce psa bít...ten si hůl najde. Zajímavý byl postoj krajského soudu v prvním kole, kde mi bylo řečeno, že se mohu dovolat k NS, ale pak dovolání nebylo možné, neb se jednalo o částku menší, než stanovuje dovolací mechanismus, přitom bylo hned zřejmé, že souzená částka je menší než dovoluje dovolací mechanismus.