problém

Problém je v tom, že si lidé kupují naprosto nevhodné rasy psů.

Pes nad 35 cm v kohoutku do bytu nepatří. Bez diskuze.

Když chci společníka do bytu koupím mopse, grifonka, nebo jorkšíra a podobně. Když chci strážce baráku, koupím většího služebního psa. Myslivec si koupí loveckého psa.

A zakomplexovaný militantní b*b si koupí některého z killerů, nejlépe do činžáku. Získá si tím úctu a respekt okolí.

Stejně je to s auty. Čím větší ma*or, tím větší nespratná kráva do města. Nejlépe pak když si ji vysoudí jeho blonďavá zlatokopka po rozvodu a má problém s tím zaparkovat před panelákem.

Tak tohle je něco. Nevím zda nemám volat PČR.

Zkuste se podívat do tohohle veřejného fotoblogu. A napište co si o tom myslíte.

http://www.modrykonik.cz/fotoblog/sarinka/album/nase-dve-dcery-eliska-sarinka/

Re: Tak tohle je něco. Nevím zda nemám volat PČR.

Málo hygienické, ale jinak v pořádku. Určitá forma canisterapie.  Dítě není zjevně se psem samo.

Máme Boxera. Již druhého. Z pohledu ostatních psů je to rváč

oba provázeli naše děti od jejich narození až téměř po dospělost. Vždy, když už nebyli ochotni snášet dětské hrátky, raději zalezli do pelechu, občas varovně zavrčeli a vyklidili pole. Nejagresivněji se zachoval ten současný, když ho synovec v nestřeženém okamžiku doslova bodl tužkou do oka. Zakňučel, chňapl mu po ruce, až měl kluk modřinu a šel si lehnout. Bitbull by mu při nejmenším tu ruku utrhl. V tom je podstata věci. Pitbull není rodinný pes. V podstatě je to rasa k ničemu. Snad jen jako hlídač pozemku. Pitbulla si pořizují lidé, kterým něco chybí. Většinou sebevědomí.

Veškerá debata se dá shrnout do jediné věty

kdyby měli doma běžnou rasu psa, tak jejich dítě žije.

Re: Veškerá debata se dá shrnout do jediné věty

No, tak si to tak shrňte Vy. Já to ale s dovolením budu považovat za blábol. Znám agresivní Pity, ale z řad mých známých neznám ani jednoho, kdo by měl agresivního pitbulla. Co si kdo vychová, to má - a na rase fakt tolik nezáleží.

Nechápu proč

musí mít každý psa, nejlíp ještě toho nejlevnějšího, kteří jsou vyřazeni z chovu kvůli agresivní povaze atd. (dnes už běžně i u plemen vhodných k rodině). Nezkušení lidi si s něma neví rady, neumí je vycvičit nebo se jim ani nechce absolvovat cvičák a takhle to pak dopadá. Sama jsem chovatelkou loveckého plemene a nikdy bych ho nesvěřila nezkušeným lidem, i když se nejedná o kdoví jak velké plemeno, ve špatných rukou dokáže taky bez problému zabít dítě nebo malého psa.

Re: Nechápu proč

no nevím, nejsem si jistá, že by papíroví psi ( prodávaní jako nejlepší z vrhu) měli ty nejlepší vlastnosti, prostě je to hodně dáno výchovou psa a také tím, zda má páneček na psa čas, zda pes je zdravý a nic jej nebolí, zda nejde o vzrušivé plemeno, či povahou klidnější, zda páneček je magor, nebo člověk, který psy mám rád a respektuje je atd...atd....

Navíc, kacířská věta : papírový pes byl kdysi také jen kříženec( a teď to dostanu, upálit mě :-) ....

Mám několik kamarádů,kteří jsou

majitelé pitbula či staforda apod. a mají malé děti.Ti pejsci jsou velice vstřícní k lidem i k dětem,pravda je že nesnášejí ostatní psiska a pak jsou opravdu agresivní,ale naopak hájí svojí smečku-rodinu.Těžko soudit co bylo příčinou této opravdu tragické události,Třeba toho pejska bolely zuby a dítě se ho nevhodně dotklo,nebo ho rodiče pro které byl do narození dítětě jednička citově zanedbávali nebo mu opravdu ruplo v bedně apod.V každém případě je chyba na straně rodičů,

jako nenechám dítě u varné konvice,tak ho nemohu nechat samotného u jakéhokoliv psa.Jenom doufám,že pokud se potvrdí po lékařské prohlídce, že pes 

nemá agresivitu v sobě,že nebude utracen.Což bývá bohužel to nejdnoduší a nejprimitivnější řešení.V ČR cca 50 dětí ročně zavraždí vlastní rodiče a taky je nikdo nepopravuje.

Existují lidé,

kteří mají doma střelnou zbraň a nikdy nikoho neohrozí a nezastřelí. Má ji mít teda každý? Jsou státy, které mají jaderné zbraně a nikdy je nepoužijí - má je vlastnit i KLDR?

i tomu nejhodnějšímu

psovi do hlavy člověk nevidí, ani tomu nejmenšímu. Mám nespočet zkušeností s různými plemeny, fenkami, či psy a jejich chování mne stále překvapuje. I ten nejmenší pes dokáže vystartovat na velkého, i ten největší pes kníká za plotem steskem a žebrá o lidské pohlazení. Každý je jiný nejen plemenem, ale i povahou a ještě do toho vstupuje lidský faktor svou výchovou, nebo také nevýchovou.

Ale v tomto případě se dá odhadnout, že ten pes se stal vůdcem smečky okamžitě, jakmile byl sám v místnosti s dítětem. Dítě jej zřejmě dloublo do oka, nebo jej nějak jinak vyrušilo ( třeba ze spánku, to je jedno) a tyhle plemena jsou natolik dominantní, že je nikdo, kromě tvrdého pána, nezastaví. možná jej kousl z úleku, stisk tihle psi mají skutečně tvrdý.

Je fakt, že máme doma malého psa, a když jej náhodou vyruším z tvrdého spánku lekne se tak, že se ožene zubama, ale protože je správně vedený nestiskne ( nemá to ani v povaze).

Re: i tomu nejhodnějšímu

Řeči o nevyzpytatelnosti šelem - psů, jsou jen takovým klišé. Pes vůbec není nevyzpytatelný (krom zlomku psychicky chorých psů). Pes je jednoduchý. Uvažuje přímočaře - a tedy lze jeho chivání velmi přesně předvídat. Pokud někdo považuje svého psa za nevyzpytatelného, tak má tu smůlu, že trefil na magora - a nebo, a to je tisíckrát pravděpodobnější , vůbec nerozumí psům a chovatelství. To právě člověk je nevyzpytatelným tvorem - takového člověka můžete znát dlouhé roky - a stejně vás překvapí.

hm...

Já bych to viděl takhle: Ženská s chlapíkem měli psa. Byl to jejich miláček, kterému se oba neustále věnovali. Potom se jim narodilo dítě - a pes byl najednou na vedlejší koleji. Veškerá pozornost se zaměřila na dítě a pes byl pořád okřikován - když štěkal, když se přiblížil k dítěti, když dělal bordel atd. A pes začal žárlit. A jestli bylo dítě stejného pohlaví jako pes -tak to platí tuplem.  No a pak dítě rostlo a sílilo - a cca kolem toho rokou a půl už toho psa dokázalo pěkně potrápit (známe to všichni - tahání za ocas a uši, zalehávání a nejrůznější mordování toho psího chudáka. A pes se prostě v souladu se svou přirozeností rozhodl, že tomu nejníže postavenému členovi smečky ukáže, zač je toho loket.

Rodina

která vlastní pitbula, který venku útočí na jiné psy, není bezproblémová. Je velký problém.

Re: Rodina

jednou si k nám (mně a mému psovi) na zahrádce přisedl frajer s pitbulem. Aniž bych ho nějak naváděl k rozhovoru, začal mi vyprávět, jak ten jeho pes porazí každého a že už zakousl 20 koček. Frajer vypadal, že tráví 25 hodin denně v posilovně, IQ na úrovni Skupíka. Dopil jsem a beze slova odešel. Naštěstí máme fenu, takže to setkání přežila ...

vše naprosto vše je v lidech v jejich odpovědnosti

respektu a znalostech pokud je někdo blbej a chová doma šimpanze kterej pak kamarádce utrhne hlavu a ruce nebo medvěda kterej zakousne kamaráda, lidi jsou pošahaný všude na světě a budou chovat aby byli zajímavý před známejma krokodýla v zahradním jezírku nebo lva na zahradě krejčíř měl žraloka doma v bazénu obyčejný lidi si kupujou alespoň velký silný psi a někdy to skončí tragickou smrtí vlastních nebo jiných dětí